Hlavním motivem pro založení BIBS byla nespokojenost zakladatelů, většinou pedagogů působících na veřejných vysokých školách, s tím, jak se po roce 1990 vyvinulo fungování našich vysokých škol. V devadesátých letech jsem vykonával funkce zakládajícího děkana a proděkana nově vzniklé fakulty a nejvíce jsem se potýkal s onou podivnou směsí managementu a politiky, která v řízení fakult a vysokých škol tehdy existovala. Jsou-li nejvyšší funkcionáři vysokých škol - rektoři a děkani fakult - voleni senátory, kteří však jsou, nebo budou, zároveň jejich podřízenými, pak je opravdu velmi těžké nepomyslet při formulaci volebních prohlášení a strategií na osobní cíle těchto voličů. Ty však často nemusejí být zcela v souladu se zájmy celé instituce, zejména má-li se aktivně rozvíjet. Podobná závislost vznikala také na hlasech studentů, a i zde šla často proti dlouhodobým zájmům školy. Zřejmě i proto, že studenti veřejných vysokých škol nejsou skutečnými, a tedy náročnými, zákazníky, protože do svého vzdělání neinvestují vlastní finanční prostředky.
Budování business školy
V té době již u nás existovalo několik soukromých vysokých škol a začalo se ukazovat, že to většinou budou, například v důležitých oblastech koncepce nabízených programů a zajištění lidských zdrojů, v podstatě kopie do té doby existujících státních škol. Naše základní idea však byla jiná - rozhodli jsme se využít naší silné stránky, a to znalostí fungování škol zaměřených na vzdělávání managementu na Západě včetně existujících kontaktů, a vybudovat business školu. Pojem business škola není v ČR nikde v zákoně ani jinak definován. Přesto se u nás tento segment postupně rozvinul a existuje. Pokud bych měl stručně říci, v čem se dle mého názoru business škola liší od klasických vysokých škol v ČR, vzdělávajících bakaláře a magistry pro obor ekonomiky a managementu, řekl bych:
Business škola se nevyhýbá nabídce dalšího vzdělávání praktikujícím manažerům, resp. preferuje ji. Její nabídka musí na tomto náročném trhu nalézt odpovídající poptávku. V tomto ohledu je u nás v posledních 20 letech markantní tendence ústupu veřejných škol od organizování postgraduálních kursů pro praktikující manažery. Přitom poptávka a společenská potřeba zde nepochybně jsou - například do programu MBA k nám zhruba třetina našich studentů přichází po absolvování manažerských a ekonomických programů magisterské úrovně a studují s námi i absolventi doktorského studia.
Důraz na praxi
Business škola musí být ve své nabídce pružná a musí se celkově chovat jako jakýkoliv jiný komerční podnikatelský subjekt. Musí se přizpůsobovat situaci na trhu, reagovat na vývojové trendy a ve výuce prezentovat to, co je pro praxi aktuální a v reálném životě využitelné. Aby mohl být tento požadavek naplněn, musí být business škola v terminologii strategického řízení výroby "lean" - štíhlá. Na poradách top-managementu business školy nemohou být hlavními otázkami budování a údržba nových budov, klasických knihoven, starost o to, jak efektivně vytížit pedagogy, šoféry a údržbáře, zaměstnané na plné pracovní úvazky, atd. Hlavním cílem business školy musí být poskytování kvalitní služby a spokojený zákazník. Základním předpokladem pro jeho naplňování je schopnost kvalitní nabídky v komplexním slova smyslu. Vše, co nám mohou poskytnout v požadovaných parametrech dodavatelé (včetně lektorů), nutno samozřejmě říci s výjimkou klíčových kompetencí, nakupujeme. Myslíme při tom na náklady a cenu, potřebnou kvalitu a spolehlivost dodavatelů.
Ve výuce na business škole je důležité propojení teorie a praxe. Zejména ve výuce managementu je u lektorů velmi důležitá vlastní a skutečná praxe, možnost podložit přednášené teorie vlastní praktickou zkušeností, ověřením. Brzy jsme se přesvědčili, že pedagogický sbor na business škole nemůže být složen jen z klasických vysokoškolských pedagogů, zaměstnaných na plné úvazky. Pro nás se během času ukázal jako ideální lektor, odborník z praxe, top-manažer nebo konzultant, který však má i vzdělání doktorského stupně a zajímá se aktivně o vývoj oboru. Samozřejmým požadavkem je znalost angličtiny nebo jiných světových jazyků a přiměřená osobní zkušenost se vzdělávacími systémy ve vyspělých západních zemích.
Vysoká pozornost musí být na business škole věnována kvalitě poskytovaných služeb. Paradoxně je určitou výhodou soukromých škol to, že nedostávají na své studenty od státu žádné příspěvky, že vše platí jejich zákazník. V důsledku toho můžeme alespoň my konstatovat, že valná většina studentů požaduje za svoje peníze náležitou kvalitu, nikoliv snižování náročnosti hodnocení a kvality studia. Student je naším skutečným, a náročným, zákazníkem.
Ambice ve výzkumu
Pro business školu je důležitý i vlastní výzkum. Ten však nemůžeme s ohledem na zcela odlišné podmínky a postavení soukromé vysoké školy v této oblasti organizovat postupy uplatňovanými na státních školách. Vlajkovou lodí v naší strategii výzkumu jsou doktorská studia. Jak v Británii (v případě našeho studia DBA), tak ve Finsku (naše studium PhD) je standardem, že je absolvent na základě poměrně rozsáhlého studia metodologie výzkumu (celkově okolo 120 hodin přednášek) schopen realizovat vlastní výzkum a šířit v odborné komunitě jeho výsledky. Naše ambice jsou s ohledem na praktickou orientaci všech našich studií ještě vyšší. Rádi bychom, aby absolventi našich doktorských programů byli schopni výzkum ve své organizaci prosazovat a řídit, včetně zajištění potřebných zdrojů. Studenty našich doktorských studií proto mj. motivujeme i k tomu, aby hned v začátku studia zpracovali a předložili na příslušná místa reálnou žádost o grantovou podporu výzkumu, souvisejícího s jejich disertacemi. Kolem těchto žádostí se pak vytvářejí zárodky budoucích týmů, řešících v delším časovém období jednotlivá výzkumná témata. Samozřejmě ne všechny tyto žádosti jsou úspěšné, důležité však je, že si studenti hned na počátku studia uvědomí, že ani výzkum problémů managementu nelze uskutečňovat bez reálné poptávky po jeho výsledcích. O orientaci našeho výzkumu tak fakticky rozhodují lidé, kteří nejlépe vědí, co praxe potřebuje.
To jsou dle mého názoru pilíře, na nichž by měla strategie business školy spočívat.
