Pokud se na trhu s pohonnými hmotami objeví nabídka podezřele levného benzinu či nafty, signalizuje to podle lidí z naftařské branže vždy nějaký problém. Když totiž nějaká firma nabízí benzin o korunu či o 50 haléřů za litr levněji, než je k mání na trhu, může to znamenat dvě věci. Buď vědomě podniká se ztrátou, nebo nebyla řádně odvedena DPH a obchodník si tak luxus nízké ceny může dovolit. Neprodělá.
S takovými nabídkami začala před časem obesílat benzinové pumpy Kayra Transport - malá firma z Uherského Brodu, která vznikla teprve před půl rokem. V nabídkách deklaruje, že nafta i benzin pocházejí z Čepra. "Čepro mělo ve sledovaném období cenu o asi 0,50 Kč/l vyšší. Takto nízká cena z nabídky této firmy byla pro nákup naší společnosti nedostupná," komentuje nabídku Jan Duspěva, obchodní ředitel Čepra.
Přes prostředníka
Jinými slovy to znamená, že ani gigant typu Čepro nebyl schopen v danou chvíli sehnat naftu a benzin takto levně. Malá moravská firma to dokázala. A pokud prodává asi 50 haléřů na litr pod cenou, musela by ještě levněji nakoupit, aby nepodnikala se ztrátou. "Nepodezírejme nějakou firmičku se základním jměním 200 tisíc korun z toho, že umí obchodovat lépe než třeba Benzina nebo my," uvádí k nabídce majitel sítě RoBin OIL Jiří Zoubek.
"Se ztrátou bychom určitě nedělali," reagoval na dotaz HN Martin Groschaft, jeden z majitelů Kayry. Říká, že zboží sice pochází z Čepra, ale že jej nakoupili přes prostředníka. Jeho jméno i bližší informace k obchodu ale odmítá sdělit. Ani v Čepru nelze zjistit, kdo zboží nakoupil. Celý obchod ale vyvolává pochybnosti, zda zboží bylo, či bude řádně zdaněno.
Připomíná to nejčastější model, na základě kterého dochází v současnosti k daňovým únikům. Firmy si pohonné hmoty přeprodávají mezi sebou navzájem, často v dlouhých a nepřehledných řetězcích, než doputují do stojanů čerpacích stanic. Některá z těchto firem pak neodvede DPH a zkrachuje. Daň není po kom vymáhat, protože v tu chvíli ji už vlastní tzv. bílí koně.
Pochybní majitelé
Firma Kayra Transport je podle zjištění HN propojena s firmou Petroltech. Svědčí o tom i to, že nabídky odcházejí z jejího e-mailu. Lidé, kteří v Petroltechu figurují, mají problematickou minulost. Jejich podnikání tvoří pavučina firem zabývající se převážně obchody s pohonnými hmotami, kde řada z nich končí v insolvenci a převedena na bílé koně. Klíčovými hráči jsou Jan Hubáček z Brna a Jan Tesař z Prostějova.
V letech 2003 a 2004 přivezla 16členná organizovaná skupina 400 cisteren nafty a benzinu ze Slovenska, aniž by zaplatila daně a clo. Tímto způsobem obrala stát o 188 milionů. Celý případ odhalila policie a v roce 2006 padly první rozsudky. Vzhledem k tomu, že se odsouzení odvolávali, řešily soudy případ ještě nedávno. Jednoho z organizátorů celého podvodu, Jana Hubáčka, poslal soud loni na podzim do vězení na devět let. Svůj trest ale nenastoupil a dodnes je celostátně hledaný.
HN se ale podařilo zjistit, že Hubáček v době, kdy jeho aktivity řešila policie a následně soud, v obchodu s naftou nerušeně pokračoval dál. Firmu Progress International, přes kterou organizoval slovenské dovozy, převedl v roce 2005 předluženou na bílého koně - Valerie Kordu z Ukrajiny - a svůj byznys přesunul na další firmu - Sped-net. Jeho hlavním parťákem je Jan Tesař.
Obchod s naftou a benzinem opět zavání obřími podvody - čtěte ZDE
Trh zamořuje nezdaněný benzin. Stát tratí miliardy na DPH - čtěte ZDE
Po kauze s neproclenými cisternami ze Slovenska změnili Hubáček a spol. taktiku. Daně z dovezené nafty poctivě přiznali, jenže - nezaplatili. Firma je dnes opět v insolvenci a dluhy u celních a finančních úřadů dělají dohromady téměř 200 milionů korun. Novým majitelem firmy se stal loni Ukrajinec Andrii Polezhai. Po něm se ale nedávno slehla zem, a na ubytovně, kterou udával jako svoji adresu, o něm už pár měsíců neslyšeli: "Ale pořád ho tady někdo nahání," říká místní recepční. Stát tak 200 milionů může odepsat - nemá je po kom vymáhat.
Protože se Jan Hubáček skrývá, snažily se HN kontaktovat jeho společníka Tesaře. Na adrese, kterou uvádí v obchodním rejstříku, ale už dávno nebydlí. "Já s ním nejsem v kontaktu a o jeho podnikání nic nevím," tvrdí jeho otec, starosta Prostějova Jan Tesař. Slibuje ale, že se pokusí synovi předat vzkaz, ať se HN ozve. Nestalo se. "Já vám nemám co říct," pokládá okamžitě telefon Tesař poté, co se redakci konečně podařilo získat na něj číslo.
Ani na adresách firem, ve kterých Tesař junior podniká, není nikdo k sehnání. "Oni tady dluží nájem skoro za čtvrt milionu a moc se tady nevyskytují," říká majitel objektu u Prostějova, kde by měla sídlit firma Flexibil Oil. Areál bývalého cukrovaru v Čelechovicích na Hané, sídlo firmy Oil sped, působí také opuštěně.
Pochybnou pověst má tato skupina i mezi ostatními naftaři. "Můžu vám říct jen tolik, že jsem byl těmito lidmi podveden, ale je to hodně choulostivé téma, takže víc ze mě nedostanete," říká podnikatel František Bosák, kterému podle dostupných informací dluží přes 170 milionů korun. Problémy s platební morálkou měly firmy kolem Hubáčka a Tesaře údajně i s Čeprem.
Pavučina firem kolem zmíněné skupiny stále roste. Pohyby, ke kterým dochází, vzbuzují další pochybnosti. Majitelem firmy Oil sped se před dvěma týdny stal Roman Stolář z Holešova. Údajně drogově závislý muž už přes deset let nebydlí na své "podnikatelské adrese". Je možné, že tato firma brzy opět zkrachuje.
Některé nedávno založené firmy skupina přesunula do Prahy. I tam už začínají figurovat zajímavé osoby. Jako například Ukrajinec Vasyl Mykulyjak, který je vlastníkem firmy Burfi Corporation teprve týden. Na adrese ubytovny na pražském Smíchově prý ale dostal již loni výpověď a údajně odcestoval zpátky na Ukrajinu, kde zemřel na rakovinu.
Podle informací HN má už tyto subjekty v hledáčku finanční správa.
Jak se "čachruje" s DPH při obchodování s benzinem
