Jihokorejci mají své zlé duchy, které potřebují zažehnat. Jedním z nich je duch Yi Juna, velvyslance s motýlkem a tradičně nahoru zakrouceným knírkem, kterého v roce 1907 odmítli vyslechnout na druhé mezinárodní mírové konferenci v Haagu. Yi tehdy pochopil, že japonské koloniální plány s jeho národem již nelze zastavit, a jak korejská zvyklost praví, spáchal sebevraždu ve svém hotelu. Tři roky nato si Japonsko přivlastnilo poloostrov úplně.
Dnes, o celé století později, kdy Jižní Korea předsedá skupině dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa, může země konečně s lehkostí hodit minulost za hlavu. Nejenže patří mezi země, které se nejrychleji zotavují z recese, ale vyniká dokonce i jako lídr v diplomacii. Ve své současné roli se snaží vyřešit jeden z nejtužších sporů - pekingský konflikt s Washingtonem o hodnotu čínské měny. Pro celý spor je zásadní, že Jižní Korea je zemí, která ví, jak vést hovory s jejím největším obchodním partnerem Čínou i nejdůležitějším vojenským spojencem USA.
Samozřejmě že Lee Myung-bak, korejský prezident s kladným vztahem k byznysu, pojímá předsednictví Jižní Koreje zemím G20 jako důkaz, že jeho národ zcela dospěl. "Svět může být rozdělen na dvě skupiny. Jedna z nich pravidla v globálním měřítku určuje, a druhá je dodržuje," prohlásil Myung-bak v rádiu s nadsázkou. "Jižní Korea se úspěšně přesunula z role pasivního následovatele do role aktivního tvůrce těchto pravidel," dodává.
Nic nás nezastaví
Jižní Korea se doslova vyhrabala z trosek po korejské válce v letech 1950 - 1953 a vypracovala se až do postavení jednoho z nejbohatších národů světa. Roční příjem na obyvatele ve výši 20 tisíc dolarů je v přepočtu na tržní ceny o pouhých pět tisíc dolarů nižší než roční příjem lidí žijících v Japonsku.
Západní i japonské mezinárodní společnosti se nestačí divit, jak rychle korejské firmy, již nyní proslulé svými schopnostmi ve výrobě aut, elektroniky a lodí, úspěšně pronikají do ostatních odvětví jako atomová energie nebo vysokorychlostní vlaky. Dokonce i ve finančnictví je znát výrazná změna. Tradičně konzervativní penzijní systém Jižní Koreje má v plánu do roku 2014 čtyřikrát navýšit svá zahraniční aktiva (v současné hodnotě 100 miliard dolarů). Státní penzijní fond tak například naroste o administrativní budovy banky HSBC v londýnské čtvrti Canary Wharf za 1,2 miliardy dolarů nebo převezme 12 procent akcií v Gatwick Airport.
"Korejské ostrovní charakteristiky a komplex podřadnosti se nyní velmi rychle vytrácí. Cítím, že jsme schopni dosáhnout hodně a nic nás nezastaví," prohlásil na finančním fóru v Soulu expert Kim Ki-hwan.
Ale vše není tak optimistické, jak se může na první pohled zdát. Sousední severokorejská ekonomika je ohrožena více než kdy jindy kolapsem režimu, který by jihu způsobil obrovské humanitární a finanční problémy. Úspěch Jižní Koreje také velmi závisí na přeměně jejího hospodářského modelu vytvořeného v minulosti pod vojenskou diktaturou, která padla až ke konci osmdesátých let. Právní systém je zase stále dosti nepřátelský vůči zahraničním investorům a do země neproudí ani příliš zahraničních investic - pouze zhruba 11 miliard dolarů ročně v porovnání s 90 miliardami dolarů do Číny.
Expanze do zahraničí
Stejně jako v Japonsku, i populace Jižní Koreje rychle stárne. HDP by tento rok měl růst o 4 až 5 procent. Zatím ale korejské podniky oplývají rostoucí sebedůvěrou, stejně jako politické vedení země.
Jedním z příkladů může být společnost Korea Electric Power, která loni dohnala k údivu francouzskou Arevu, Total a GDF Suez, když jim konsorcium vedené Korejci před nosem sebralo zakázku na vystavění jaderného reaktoru v Abu Dhabí za 20 miliard dolarů. Další podniky jako Samsung nebo Hyundai zase vypálily rybník konkurentům, když v Indii investovaly miliardy dolarů. "Korea by se mohla stát jakýmsi Hongkongem v Číně," odhaduje indický ekonom Rajiv Kumar.
Současně musí korejská ekonomika řešit problém s nedostatkem zdrojů. Společnosti z Jižní Koreje tak vyhledávají příležitosti pro získání komodit ve střední Asii, Africe nebo Latinské Americe, kde ovšem často narážejí na konkurenci z Číny nebo Indie. Jižní Korea jako pátý největší dovozce oleje už v rozpočtu našla 12 miliard dolarů, aby se její státní společnosti mohly spojovat s podniky v zahraničí. Nedávno například země získala práva na suroviny v Kazachstánu a k tomu dalších 50 tisíc barelů oleje denně a dodávky plynu díky koupi kanadského podniku Harvest Energy Trust za 4 miliardy dolarů.
G20 - diplomatický test
Avšak předsednictví G20 znamená pro Jižní Koreu velký test. Mnoho zahraničních diplomatů se obávalo, že Korea pojme svou roli spíše jako určitou odměnu nežli odpovědnost. Nyní se ale země dočkala od mnohých chvály, zejména proto, jak působivě zvládla převzít agendu po velké světové krizi.
Kromě toho by Jižní Korea mohla využít své současné role v G20 k diskusím směřujícím k uklidnění stále palčivějšího problému s hodnotou čínské měny. Jihokorejská vláda žijící ve stejné konfuciánské tradici jako Číňané totiž svého souseda chápe. Čína podle Koreje musí zavrhnout požadavky USA na podniknutí kroků k posílení čínského jüanu už jednoduše proto, že by to pro ni znamenalo ztrátu její sebeúcty nebo "tváře".
Soul se i v rámci svého předsednictví snaží o mezinárodní rozvoj ve finanční bezpečnosti, aby se příští krizi předešlo. Prosazuje například globální systém měnových swapů, který dobře fungoval i v samotné Koreji. Zemi se díky 90 miliardám dolarů investovaných do swapů podařilo v roce 2008 uklidnit trh právě ve chvíli, kdy se její banky ocitly v hledáčků investorů.
Zatím však diplomatický status země, ať je jakkoliv reálný, ještě nemá podstatný vliv na její byznys. Toho dosáhne až ve chvíli, kdy se korejské společnosti pod tlakem rostoucích nákladů začnou přesouvat do vyspělejších odvětví, jako je vývoj technologií pro zelené energie. Firma Huyndai Heavy Industries se například z loďařství přesunula do výroby větrných turbín a součástek do hybridních elektrických automobilů. Společnost Kepco následovala Hyundai stejným směrem, když úspěšně vstoupila do konsorcia v Kanadě, které investovalo miliardy do větrné a solární energie.
Analytici předpovídají Jižní Koreji, která vyrábí pětinu celkové světové produkce lithiových baterií, že by se mohla stát jedním z technologických lídrů v nízko-karbonovém průmyslu. Kromě toho je Korea státem s nejhustším pokrytím internetové sítě s 95 procenty domácností s připojením (v porovnání s 58 procenty v Německu).
Nejvíce výdělku ale slibují zahraniční trhy. Společnost Samsung, která nedávno převzala Hewlett-Packard, a stala se tak největší společností na světě vyrábějící elektroniku podle výše tržeb, je letos na cestě k tomu, vydělat více než 15 předních firem s elektronikou v Japonsku dohromady. Také jihokorejské automobilky už nyní pokrývají osm procent trhu v USA. S upadající reputací Toyoty má Huyndai velkou šanci dále nabírat náskok v celosvětovém měřítku.
Pokud se Soul navíc stane asertivnějším i v diplomacii, není pochyb, že ze sebe letos konečně setřese sto let staré poselství Yi Juna.
Zpracovala Jana Baumruková
KOREJSKÝ PREZIDENT LEE MYUNG-BAK
Podle něj se země světa dělí na dvě skupiny: jedna globální pravidla určuje, druhá je dodržuje. Jižní Korea se už přesunula mezi aktivní tvůrce těchto pravidel.
FOTO: ČTK
