Banky nepůjčují, tak se v Rusku "veksluje"

FT exkluzivně v HN

Další články
naleznete ZDE

Možná, že se Rusko již začalo vzpamatovávat z recese, za dobrými čísly se ale skrývá dvourychlostní ekonomika. Ekonomika, v níž se malé a střední firmy prahnoucí po kapitálu musejí navracet k dávným sovětským praktikám, aby vůbec byly schopné přežít a fungovat.

Zvnějšku vše napovídá tomu, že se ruskému hospodářství opět daří. Po loňském osmiprocentním propadu hrubého domácího produktu dosáhla země letos v lednu opět meziročního růstu HDP. Také tamní akciový trh se již vyšplhal o 130 procent z minimálních hodnot, které burzy sužovaly v polovině roku 2009, a rubl v uplynulých šesti měsících neustále rekordně posiloval.

Na místech, jako je Perm, milionové průmyslové město v malebných horách Uralu, vypadá ale situace hospodářství daleko jinak. Podniky, které bojují o přežití po obrovském hospodářském útlumu, vytvářejí obraz té skutečné ruské ekonomiky, která skřípe pod tíhou rostoucí dluhové krize.

"Každý tu dluží každému, a zároveň nikdo není schopen nikomu nic splácet," líčí napjatou situaci Maxim Kažin z permské investiční společnosti Vitus. "Celé průmyslové sektory, jako třeba stavebnictví, jsou doslova pod vodou a zbytek hospodářství jen stagnuje," dodává.

Problémy s likviditou zde začaly v polovině roku 2008 v důsledku celosvětového propadu poptávky. Vláda v Kremlu se sice snaží o rychlé znovunastartování bankovních půjček, ve skutečnosti ale nepomáhají hotovostní injekce ani přímý nátlak vyvíjený na banky. Finanční systém v Rusku tak zůstává ucpaný špatnými dluhy a bankovní domy raději sedí na penězích, než by je půjčovaly.

"Nikdo tu nikomu nepůjčí, je to velmi riskantní," říká Kažin. A kapitál je doopravdy drahý. Úroková sazba za "přátelskou" půjčku se pohybuje mezi 20 a 40 procenty. "Pokud neprodáváte narkotika nebo zbraně, půjčování peněz zkrátka není udržitelný způsob financování žádného byznysu," vysvětluje Kažin.

Michail Vorobjov z Permu, který se živí dodáváním automobilových součástek, si kvůli stagnujícímu obchodu začal přivydělávat taxikařením. "Už jsem si půjčil od všech svých přátel, abych udržel firmu v chodu," přiznává Vorobjov.

Zatímco tak velká a bohatá odvětví, jako jsou ocelářství, ropný průmysl nebo výroba hnojiv, mají dobrý přístup k zahraničnímu kapitálu i financím od státních bank, malé podniky situaci těžko zvládají. "Velké obludy se mají dobře. Pokud se dostanou do úzkých, řeší se jejich problémy na úrovni státu. Ti, kteří jsou menší, ale nemají šanci," podotýká Kažin. Krátkodobě se firmy snaží řešit nedostatek peněz úsporami a snižováním nákladů tam, kde je to jen trochu možné.

Jedním z nástrojů, který se začal hojně využívat v uplynulém roce, je "veksel", tedy určitá forma neregulovaného dlužního úpisu. S "veksely" vydávanými společnostmi, které nemají přístup k běžným bankovním úvěrům, se pak obchoduje v Moskvě.

Veksely se v Rusku jako forma půjček objevily již během Stalinovy éry, kdy sloužily státním podnikům pro vzájemné platby. Poté se hojně využívaly hlavně v 90. letech, kdy zkolaboval ruský bankovní systém, ale později zájem o tyto nástroje opět opadl. Nyní ale s rekordním zájmem o vydávání "vekselů" jako platidla roste i úroková sazba těchto nástrojů.

Podle Alexandra Sotova, partnera v moskevském finančním domě FBK Pravo, který se na "veksely" specializuje, se tyto instrumenty začaly opět široce využívat kvůli chronickému nedostatku peněz na trhu.

"Vezměte si jakoukoliv firmu, která potřebuje platit dodavatelům, účty za elektřinu a nemá na účtě žádné peníze. V takovém případě běžně využije právě veksel," říká Sotov. "Dokonce i druhořadé banky, kterým chybí dostatek financí, platí svým klientům, tedy střadatelům, ve formě vekselů," dodává Sotov.

Na vzestupu je nyní v Rusku ale také barterový obchod, tedy směna zboží za zboží, který dobře fungoval už během krize v 90. letech. Je úplně normální, že v novinách najdete inzerát nabízející pneumatiky výměnou za petrolej a podobně.

"Veksely a bartery ale činí v ekonomice problémy tím, že vytvářejí neregulované trhy. Používají se pak hojně i v podvodných obchodech," vysvětluje Sotov.

Maxim Kažin přiznává, že situace podniků je nyní už tak špatná, že opadá dokonce i zájem o nákup vekselů. "Nikdo v této době nevěří nikomu, a firmy si své problémy řeší raději za zavřenými dveřmi," říká Kažin. "My tomu říkáme řešit problém v sauně," dodává permský manažer a vzpomíná na tradiční ruské vyjednávací praktiky ve vyhřívaných komorách.

Charles Clover
Zpracovala Jana Baumruková

ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI
Situace je nyní už tak špatná, že nikdo nikomu nevěří a podnikatelé si své problémy řeší například v sauně. Tam kvete směnný obchod a obchoduje se s dlužními úpisy.
FOTO: PROFIMEDIA