Prosperující Čepro hledá vizi budoucnosti

Rekordní třičtvrtě miliardový zisk, čtyřicetimiliardové tržby, stamilióny do potřebných investic. Státem ovládaný distributor pohonných hmot Čepro je v dosud nevídané kondici. A management tvrdí, že právě teď je nejvyšší čas řešit otázku dalšího směřování petrolejářského obra.

Čepro by se podle včerejšího vystoupení svého šéfa Jiřího Borovce mohlo třeba nějak spojit s rafinériemi nebo se zaměřit výhradně na skladování a přepravu paliv, případně se věnovat co nejvíc velkoobchodu s benzínem a naftou. Vedení firmy ve svých vizích nevylučuje ani mezi politiky spornou otázku privatizace, nebo spojení s další státem ovládanou strategickou firmou - MERO, která zajišťuje provoz ropovodů v Česku.

"Kdy jindy začít vyjednávat o dalším způsobu fungování než teď, kdy je Čepro v laufu, kdy nemá existenční potíže a úspěšně generuje zisk," zdůvodňuje Borovec, proč právě nyní představuje dlouho připravované plány. Jednat o nich chce co nejdřív s politiky a po volbách s novými lidmi ve vládě.

Čepro svým rozsahem podnikatelských aktivit představuje tak trochu světového exota. Schraňuje pro stát krizové rezervy pohonných hmot, se stamilióny litrů paliv obchoduje, vydělává na přepravě a skladování paliv pro jiné firmy. Má v Česku dominantní postavení v počtu i velikosti skladů, odhaduje se, že vlatní okolo dvou třetin kapacit, a kromě toho provozuje třetí nejpočetnější pumpařskou síť v zemi - na 190 stanic EuroOil. Pohonné hmoty "posílá" po celé republice unikátním systémem produktovodů, v němž je přes tisíc kilometrů potrubí napojeno nejen na české rafinérie, ale i slovenský Slovnaft.

Čepru ovšem zatím chybí jasná koncepce, na co se nejvíc zaměřit, případně jakou oblast podnikání oželet. Dosud se totiž stává, že v některých oborech byznysu se zákazníci ocitají v roli konkurentů. V Čepru třeba skladují paliva firmám, které benzín a naftu nabízejí stejným odběratelům jako Čepro.

Tři cesty dalšího směřování

Spolupráce nebo dokonce majetkové propojení s rafinériemi přináší mnoho otázek. Borovec tvrdí, že takové spojení by mohlo ušetřit přes jednu miliardu korun. Rafinérie ale ovládají soukromé firmy, především koncern Unipetrol kontrolovaný Poláky. "Je otázka, v čem by spolupráce byla pro vlastníky rafinérií užitečná. Čepro by mohlo pomoci rafinériím zvýšit odběr pohonných hmot a naopak mít nějaké exkluzivní podmínky pro dopravu z rafinérií. Ale záleželo by, jak by byl ten obchodní vztah nastaven," soudí analytik Atlantik FT Petr Novák.

V Unipetrolu, který vládne českým rafinériím, nad debatou o jakémsi propojení s Čeprem jen krčí rameny. "To si teď lze asi těžko představit," říká člen představenstva Ivan Ottis.

Čepro by se podle Borovce mohlo také zaměřit výhradně na skladování a přepravu. V tom případě by ale ztrácela význam vlastní síť čerpacích stanic. Naopak - firma by musela posílit cisternovou autodopravu. Vznikl by gigant, který u nás nemá obdoby.

Poslední ze tří variant, kterými by se podle představitelů Čepra mohla společnost ubírat, představuje ryzí velkoobchod. V prodeji pohonných hmot má ale dnes největší podíl - zhruba třicet procent - Unipetrol. Čepro jako dvojka trhu se na obchodování s palivy podílí zhruba pětinou. Zaměření na obchodování by podle Borovce bylo pro Čepro hodně kapitálově náročné. "Pro zachování srovnatelné ziskovosti bychom museli dosáhnout několikanásobně vyšších tržeb," říká.

Strategická úloha Čepra

V Čepru tvrdí, že všechny varianty budoucího směřování zůstávají otevřené. Další z diskutovaných témat - případné spojení Čepra a MERO, o kterém se, podobně jako o možné privatizaci obou firem, spekuluje několik let, ale velkou naději neskýtá. Podle lidí z branže by spojení obou státních firem nepřineslo větší úspory. "Nemyslím, že by to bylo výhodné," reaguje i generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček. Ostatně i v Čepru se dopočítali, že fúzí by stát ušetřil maximálně několik milionů korun.

I když se Čepro nyní pouští do debaty o svém dalším směřování, politici svou vlastní jasnou vizi nemají. Dvě největší strany a zároveň konkurenti pro novu vládu mají jasno v jediném - stát nesmí přijít o kontrolu nad strategickou rolí firmy, jakou představuje například schraňování hmotných rezerv. "Privatizace Čepra ani MERO nepřichází v úvahu," říká za ČSSD stínový ministr průmyslu Milan Urban. Čeprem je podle něj nutné se co nejdříve zabývat. Urban by ale Čepro nechtěl oklešťovat, spíš "restrukturalizovat činnosti, které nejsou tolik rentabilní" a klidně i přidat některé další.

Stínový ministr průmyslu za ODS Pavel Drobil by v případě svého nástupu do vlády zásadně neodmítal částečnou privatizaci, ale stát by si měl v každém případě zachovat kontrolní podíl. "Proč by si ale mělo Čepro nechávat obory, které nesouvisí se strategickým záměrem státu? Třeba prodej sítě pump EuroOil si dovedu představit," říká Drobil.

Čepro v číslech

748 mil. korun vydělal loni státní distributor a obchodník s palivy Čepro. Jde o rekordní zisk a o třicet procent lepší výsledek než v předchozím roce.

40 mld. korun dosáhly loni tržby Čepra. V roce 2008 utržilo Čepro ale 54 miliard korun. Většina tržeb pochází z příjmů za skladování paliv - Čepro má v tomto dominantní postavení.

1100 kilometrů potrubí slouží Čepru k přepravě pohonných hmot po celém Česku. Unikátní produktovody spojují Česko i se slovenskou rafinerií Slovnaft.

192 čerpacích stanic sítě EuroOil u nás vlastní a provozuje Čepro. Jde o zbylou část někdejších pump Benziny.