Šéfovské platy loni padly o čtvrtinu

Krizový rok se nepodepsal jen na růstu nezaměstnanosti a zadlužení. Uskrovnit se museli i manažeři velkých firem. Podle zjištění HN z výročních zpráv osmi významných českých firem, které informace o odměnách zveřejnily, klesly souhrnné výdaje na odměny členů vedení skoro o čtvrtinu.

Nejvíce ušetřili v těžařském NWR (její spolumajitel Zdeněk Bakala je i vlastníkem vydavatele HN, společnosti Economia), kde si tříčlenné vedení rozdělilo 89,9 milionu korun, tedy o 78,2 procenta méně než loni.

Společnost se totiž propadla do ztráty 1,6 miliardy korun. Šéf firmy Miklos Salamon si ale i tak přišel na 54 milionů korun (předloni to bylo 210 milionů). Roční odměna se o necelou čtvrtinu snížila i bývalému šéfovi Komerční banky Laurent Gouthardovi, jehož odměny činily necelých deset milionů korun.

Reakce na krizi

Je to logické - s propady zisků přišly úspory. "V Česku byli lidé zvyklí, že tu platy rostly poměrně rychle. Základní mzdy u manažerů rostly pravidelně tak o sedm procent ročně. Teď je to na nule," říká šéf poradenské společnosti Hey Group Scott Marlow a dodává, že zároveň přišla i přibližně čtvrtina manažerů o práci. Zeštíhlení ve vedení firem bylo znát i v osmičce zmíněných firem, které již letos vydaly svou výroční zprávu.

Například developerské Orco snížilo počet členů vedení z dvaceti lidí na šest. Navzdory kritické situaci (firma je v ochranné lhůtě před věřiteli), vychází po odečtení dodatečných odměn pro bývalé členy na jednoho manažera roční odměna vyšší než 12,3 milionu korun.

Do toho patří i zvláštní odměna pro tři nejvyšší manažery včetně šéfa Jean-Francois Otta formou takzvaných warrantů v hodnotě 990 tisíc eur (26 milionů korun). Tuto zvláštní odměnu přitom manažeři dostali za "úspěšné" zvládnutí restrukturalizace dluhů firmy. A to v situaci, kdy držitelé dluhopisů několikrát odmítli záchranný plán vedení. Ten teď bude posuzovat soud v Paříži, jehož rozhodnutí se musí držitelé dluhopisů v hodnotě 450 milionů eur podřídit.

Roman nakupoval až letos

Jednou z firem, kde celkové odměny pro členy vedení vzrostly, je polostátní energetický gigant ČEZ. Ten za loňský rok dohromady vyplatil na odměnách 443 milionů korun oproti 434 milionům o rok předtím.

Plat šéfa energetické firmy Martina Romana je podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže půl milionu korun. K tomu má ještě odměny a opční program. Ten loni nevyužil. Letos však v rámci motivačního programu pro manažery uplatnil ještě z jeho minulého funkčního období opci na nákup akcií "své" firmy. Na nákupu akcií za nízkou cenu vydělal 31,8 milionu korun před zdaněním.

Opce loni využili i další vrcholoví manažeři. Třeba výkonný ředitel ČEZ Daniel Beneš uplatnil v říjnu opci na nákup 75 tisíc kusů akcií za cenu 594 korun, aby akcie prodal při ceně 903 korun a získal tak 23,2 milionu korun.