Řecko je před bankrotem zatím zachráněno. Ale draze za to zaplatí

Sto deset miliard eur jako finanční pomoc předluženému státu před bankrotem nemá v historii obdoby. Po včerejšku je jasné, že první státní bankrot v eurozóně se zatím odkládá. Ale nebude to zadarmo. Řekové, kteří si v minulosti žili nad poměry a porušovali snad všechna pravidla, která by země, kde se platí eurem, měla dodržovat, si teď budou muset pořádně utáhnout opasky.

V následujících třech letech totiž Řecko musí srazit rozpočtový deficit o 30 miliard eur (v přepočtu 767 korun), což odpovídá zhruba 11 procentům HDP.

Drastický úsporný balíček, který by měl již na konci tohoto týdne schválit i řecký parlament, obsahuje především škrty ve státním sektoru. Státní zaměstnanci nedostanou žádné bonusy a nemají šanci ani na zvýšení platů nebo penzí. Vláda chce také zvýšit daň z přidané hodnoty ze současných 21 procent na 23 procent. Daně na pohonné látky, alkohol a tabákové výrobky se zvednou minimálně o deset procent.

Státní dluh, který dnes přesahuje 115 miliard eur, by podle řeckého ministra financí Jorga Papkonstantina mohl přestat narůstat v roce 2013 a to na téměř 150 procent HDP. Ale jisté to není.

Škrty nemusejí stačit

Navržená úsporná opatření totiž možná nebudou stačit. Škrty utlumí ekonomiku a to se na státním rozpočtu a výběru daní může podepsat víc, než se dnes čeká.

"Reálně hrozí, že za dva nebo tři roky bude přes všechnu snahu řecký dluh neudržitelný, protože se země mezitím ocitne v hluboké, opravdu hluboké recesi," řekl Barry Eichengreen, profesor ekonomie na University of California, Berkeley.

V takovém případě by Řecko muselo ještě přitvrdit. Evropská centrální banka včera naznačila, že řecká vláda musí být připravena podle situace podniknout dodatečné kroky k nápravě.

Dohoda, kterou státy unie v čele s Německem s Řeckem uzavřely, je oboustranně výhodná. Řecko se dostane k penězům, které by mu na trhu v této situaci těžko někdo půjčil, Mezinárodní měnový fond a země eurozóny zase donutí největšího evropského hříšníka pořádně šetřit.

Největší neznámou tak zůstává, jestli Řecko dokáže tvrdé podmínky skutečně splnit. Proti úsporám státu totiž budou protestovat sami Řekové. Zemi čekají minimálně mohutné protesty a demonstrace. Odbory hned včera označily chystané škrty jako brutální zásah do života Řeků, na který nemohou přistoupit. Papandreova vláda se dostane pod obrovský tlak a není jasné, zda celou situaci ustojí.

Jenže Řecku zřejmě nic jiného, než podmínky splnit, nezbude. Jen těžko jim v tomto případě pomůže zakrývání skutečných problémů a falšování čísel, které země dělala dosud. Měnový fond totiž peníze půjčuje postupně a řádně dohlíží na to, zda si země plní své domácí úkoly. A když v tomto ohledu Řekové selžou, další peníze nedostanou.

"Pokud Řecko podmínky nebude plnit, automaticky to pro něj znamená státní bankrot. Do té doby, než si dá státní finance do pořádku, se nemůže vrátit na trh, nikdo mu prostě nepůjčí," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

V tomto ohledu má tak Řecko skutečně řádnou motivaci podmínky splnit. Státní bankrot by se jistě nelíbil ani protestujícím odborářům.

Nebyl by lepší bankrot?

Otázkou však je, zda by bankrot řeckých státních financí nakonec nebyl pro Evropu lepší. Tuto myšlenku podporuje třeba známý investor Marc Faber, nebo generální sekretář OECD Angel Gurria, který přirovnal řecké problémy k ebole a doporučil, aby si Evropa uřízla svou nakaženou končetinu. Tedy odstřelila Řecko.

Logiku tyto názory mají. Když by další země eurozóny viděly, že jim nakonec nemusí nikdo pomoci, začaly by více šetřit a dodržovat pakt stability a další pravidla eurozóny. Jenže nikdo neví, a nechce se to nikomu zjišťovat, co by bankrot Řecka způsobil na trzích. Nabízí se srovnání s pádem banky Lehman Brothers.

Trhy by tak mohly utrpět další obrovský šok. Důsledky by byly zřejmé. Banky, které Řecku napůjčovaly desítky miliard eur by se dostaly do problémů. Opět by se přestalo půjčovat, státy by se musely ještě více zadlužit, aby bankovnictví zasanovaly. Prudce by vylétly výnosy ze státních dluhopisů a vlády by si ještě k tomu půjčovaly mnohem dráž. Ceny akcií by znovu mocně propadly. Evropskou ekonomiku by zřejmě čekala další recese.

Není tedy divu, že se unii nechce nechat Řecko padnout. Odeslání prvních peněz ještě musí v některých členských zemích schválit parlamenty. Klíčové bude zejména hlasování v německém parlamentu. Německo je s 22 miliardami eur nejen největším přispěvatelem, ale řada politiků zde zpochybňuje smysl celé finanční pomoci. Podle agentury Dow Jones Newswires ale už dnes pomoc, zatím jen pro příští rok půjčkou 8,4 miliardy eur, schválí německá vláda.

Podle lídrů eurozóny tak dostane Řecko první miliardy eur ještě před 19. květnem, kdy má řecká vláda splatit další ze svých dluhopisů.

Předseda euroskupiny Jean-Paul Juncker včera navíc vyzval k poskytnutí úvěrů i soukromé banky ze zemí eura. Ty německé už daly najevo, že by mohly přispět zhruba miliardou eur.

Jan Sochor
s přispěním Miroslavy Jirsové a Tomáše Hořejšího

Mezinárodní pomoc...

110 miliard eur

V přepočtu 2,8 bilionu korun bude činit mezinárodní pomoc Řecku. Zhruba dvě třetiny této sumy, tedy 80 miliard eur, by měly uhradit země eurozóny a zbylou část by měl půjčit Mezinárodní měnový fond. Na Německo jako největší ekonomiku eurozóny má připadnout největší podíl z části, kterou poskytnou země platící eurem - 22,4 miliardy eur. Půjčka od zemí eurozóny bude úročena zhruba pěti procenty, což je polovina sazby, za niž si Řecko půjčovalo minulý týden na trhu.

...a řecké ústupky

30 miliard eur

O tolik musí Řecko snížit rozpočtový deficit do roku 2012, aby mezinárodní půjčku dostalo. Částka (v přepočtu 767 miliard Kč) představuje 11 procent HDP. Řecký deficit by měl z loňských zhruba 13,6 procenta postupně klesat. V letošním roce by měl činit 8,1 v roce 2011 asi 7,6 a v následujícím roce 2012 až 6,5 procenta.

0 eur navíc

Mzdy zaměstnanců veřejného sektoru se v následujících třech letech přestanou zvyšovat. Velká část z nich (ti, kteří berou více než 3000 eur měsíčně) rovněž přijde o 13. a 14. plat, který se vyplácí jako prémie na Vánoce a Velikonoce. Zaměstnancům, kteří pobírají méně než 3000 eur měsíčně, se tyto bonusy snižují na 500 eur.

67 let

Hranice odchodu do důchodu se zvýší ze současných 65 let u mužů a 60 let u žen na 67 let. Odpadne i možnost odejít do důchodu předčasně. Dosud byl v Řecku průměrný věk odchodu do důchodu 53 let. Důchodci přijdou i o dodatečné bonusy. Tyto dávky zůstanou penzistům s příjmem nižším než 2500 eur, byly ovšem sníženy na celkových 800 eur.

10 procent růstu cen

Zhruba o desetinu vzrostou v Řecku ceny zboží a služeb. Vláda totiž zvýší nepřímé daně. DPH by měla vzrůst z 21 na 23 procent. Spotřební daně z pohonných hmot, alkoholu, tabákových výrobků a luxusního zboží se zvednou minimálně o deset procent.

Řekli o Řecku

Allan Meltzer

profesor na pittsburské Carnegie Mellon University

Řecko se nevyhne bankrotu. Jedinou otázkou je, kterými slovy se tento bankrot popíše, zda třeba bude označen za restrukturalizaci dluhu. Mezinárodní měnový fond ani EU s tím nemohou nic udělat.

Nouriel Roubini

americký ekonom Roubini Global Economics

Popíráním skutečného stavu věcí se už ztratilo dost času. Pokud se ale zavedou tyto kroky, možná ještě nebude pozdě zabránit chaotickému výsledku. Evropská centrální banka musí být k dispozici při refinancování, aby zabránila útoku vkladatelů na řecké banky.

Martin Feldstein

profesor ekonomie na Harvard University

Uvědomme si, co Evropa Řecku říká: Máte deficit 14 procent HDP a do roku 2012 jej musíte snížit na tři procenta. To je enormní snížení, s nímž není možné žít.

Mark Mobius

šéf fondů Templeton

Řecko by mělo zvážit restrukturalizaci svého dluhu, při níž by za každý dolar dluhu zaplatilo 25 až 50 centů. To by zadlužení této země snížilo na udržitelnou úroveň.