Jan Macháček: Pět nástrah, kterým teď čelí euro

SPECIÁL

Více o Řecku a jeho problémech s obřím zadlužením

Půjčka Řecku je dohodnuta, finanční trhy ale nijak nadšeny nejsou. A to máme štěstí, že oživení v západní Evropě i v USA zapouští docela pevné kořeny. Které nástrahy tedy čekají euro na cestě z řecké krize? Je jich zhruba pět.

1. Zvládne to řecká vláda? Další úsporná opatření, která Řecko přislíbilo, musejí projít schválením v parlamentu. Slovenská vláda například včera prohlásila, že uvolní peníze na půjčku, až budou mít úspory formu zákona. Titulky novin všude po Evropě hlásily, že "zatímco unie půjčuje Řecku peníze, odboráři v Aténách stávkují". A i když další úsporná opatření získají formu zákona, pořád nelze odhadnout, jak budou trhy reagovat na případné projevy masového odporu a násilí v ulicích.

2. Trhy jsou zlomyslné a ani trochu ohleduplné. Když Brusel schválil masivní půjčku jedné zemi, budou v pokušení otestovat si, kam až je ochoten zajít. Pokud se půjčí Řecku 110 miliard eur, půjčí se Portugalsku a Španělsku - když bude třeba - půl bilionu? Kde skončí ochota tohle financovat? A má vůbec někdo k dispozici tolik peněz? V tuto chvíli je naprosto zásadní, aby portugalská a španělská vláda schválily kredibilním způsobem taková opatření, která by dokázala trhy přesvědčit.

3. Jak zabránit odlivu úspor z řeckých bank? V rámci unie mohou vkladatelé přemístit své úspory kamkoli jinam a pořád dělat byznys v eurech. Zadlužená řecká vláda navíc ručí - jako každá jiná - za bezpečnost vkladů v bankách. Co se stane, až bude stát řecký bankovní systém na pokraji kolapsu? Síla spolehlivosti bankovního ručení se odvíjí od síly státních financí. Zajímavá je v tomto ohledu americká historie. Před Velkou depresí byly americké banky pojištěny pouze na úrovni jednotlivých států unie. Všechny tyto systémy pojištění vkladů Velkou depresi nepřežily. Muselo vzniknout federální pojištění vkladů. Dokáže jít Evropa touto cestou? Pokud by Řecko zakázalo transfery vkladů do ciziny, omezí tím jednu ze základních unijních svobod a bude tak de facto ze spolku venku. Mírnou výhodou je, že Řecko nesousedí s žádnou členskou zemí eurozóny a převážet vybrané vklady fyzicky je přece jen o fous obtížnější.

4. Evropská centrální banka (ECB) učinila výjimku pro řecké dluhopisy. Na sekundárním trhu je bude přijímat do zástavy bez ohledu na jejich rating. Přitom vedení ECB donedávna říkalo, že tuto výjimku nikdy neučiní. Stejně tak ECB ještě nedávno prohlašovala, že od příštího roku bude v rámci exitní strategie přijímat do zástavy pouze dluhopisy s vyšším ratingem než dnes. Teď se děje jakýsi selektivní opak. Kdyby toto začala ECB činit ve velkém (tedy i pro dluhopisy některých dalších zemí), bude to vlastně znamenat monetizaci dluhu a na obzoru bude vysoká inflace.

5. Ač si většina evropských politiků nevidí na špičku nosu, trhy po nich budou žádat dlouhodobou vizi. A jediná kredibilní vize pro udržení eura je budování zárodků společné evropské ekonomické vlády. Má-li se euro udržet, rozhodně se trhy nespokojí se zpřísněním rigidit a pokut - s jakousi reformou Paktu stability a růstu. Tím lze možná na chvíli napálit voliče, ale nikoli trh.

Jan Macháček
Autor pracuje v týdeníku Respekt, text vyšel také na www.respekt.cz.