Není to nic neobvyklého. Dva lidé, kteří zažili tutéž událost, na ni vzpomínají jinak. Každý si z ní totiž zapamatoval něco jiného. Podobné je to i při zpětném vybavování si vzájemného rozhovoru. Proč jeden vzpomíná na to, jak si spolu notovali, a druhý tvrdí, že ho partner v diskusi urážel a ignoroval jeho názory? Může za to selektivní myšlení.
Každý člověk totiž vnímá různé vnější podněty s nestejnou intenzitou. Soustředí se obvykle na informace, které jsou pro něho zajímavější, mají pro něj větší význam nebo se prostě vztahují přímo k němu či k jeho rodině a přátelům. Ale nejde jenom o vnímání. Informace, jež považujeme z nejrůznějších důvodů za zajímavější, jsou také automaticky v našem mozku ukládány pevněji. Později pak vzpomínáme snáze na pozitivní vjemy spíše než na ty negativní. Například z personálního hodnocení si zaměstnanec vybere pozitiva, která mu lichotí, a bagatelizuje anebo brzy zapomene na kritiku. S odstupem času tak třeba na hodnocení, které personalista považoval za negativní, vzpomíná jako na pochvalu.
Selektivní myšlení je pro člověka přirozené a děje se vlastně pořád. To, co ovlivňuje osobní vnímání, jsou naše zkušenosti, vědomosti i charakterové vlastnosti. K selektivnímu myšlení lze zařadit i wishful thinking, tedy to, čemu česky říkáme "přání je otcem myšlenky". Události, fakta či informace zkrátka přijímáme a vnímáme tak, jak bychom chtěli, aby se jevily, a ne v jejich skutečné podobě.
Více informací o selektivním myšlení v knize Shelley E. Taylorové Positive Illusions
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
