Létající manažeři

Restrukturalizují firmy, provedou společnost fúzí, akvizicí nebo ji zruší... A pak zmizí jinam. Jsou to supermanažeři a šéfové firem je najímají, aby za pár měsíců udělali radikální řez, ke kterému by se vedení firmy bez podnětu zvenčí odhodlávalo jen stěží. Minulý rok v roli krizových manažerů hlavně osekávali náklady a propouštěli lidi. Vysloužili si tím pověst řezníků. Tak trochu nespravedlivě.

"Skvělý interim manažer by měl za sebou nechat firmu v lepším stavu, než když do ní přišel," vysvětluje interim manažer Miloš Medřický, který má s tímto typem úkolů řadu zkušeností. "Propouštět je relativně jednoduché. Ale naivně si myslet, že osmdesát lidí odvede stejnou práci jako sto, to prostě nejde. Proto je nutné činnost firmy zefektivnit, zjednodušit," vysvětluje. Interim manažeři nabízejí zkušenosti, které získali na pozicích generálních, finančních nebo obchodních ředitelů nebo jsou excelentní specialisté na určitou oblast. Jsou na rutinní práci top manažera už překvalifikovaní. Prošli více vrcholovými posty, a proto jim není třicet, ale minimálně čtyřicet a více. "Jsou typy lidí, ti, kteří mají rádi své jisté a pak takoví, kteří mají rádi změnu a trochu adrenalinu. Mezi ty patřím," dodává Medřický.

Obor, který vytvořila krize

Pojem "interim manažer" se zrodil v Nizozemsku v 80. letech minulého století. Akcelerátorem boomu byla hospodářská krize, kdy se na stagnujícím pracovním trhu vyplatilo najímat manažery na dobu určitou jako teď v Česku. V Nizozemsku se k této profesi hlásí dvacet tisíc manažerů. "Létající manažeři" si získali hojnou oblibu i v Německu a Anglii. Firmy je začaly preferovat třeba v oblasti finančních a lidských zdrojů. Běžným standardem je také úplné převzetí krachující firmy v roli generálních ředitelů. Oblíbené jsou i dočasné zástupy v pozici obchodního nebo personálního ředitele, typicky třeba za mateřskou dovolenou.

Zájem o konkrétní specializace se časem vyvíjí. V 90. letech byli interim manažeři často najímáni na složité zavádění informačních technologií do firem. V minulém roce akcelerovala poptávka po krizových manažerech, kteří zavírali a převáděli firmy na jiné majitele. V práci interim manažera jde vždy o naprosto přelomové okamžiky v životě firmy, které rutinní šéf běžně neřeší. Jde o výjimečnou situaci, se kterou stávající management nemá zkušenosti.

Jsou velice flexibilní a na neobsazený post "přistanou" klidně do dvou týdnů. Jde o typy lidí, kteří se nebojí vzít na sebe riziko. Vyhovuje jim i to, že nemusí pracovat 365 dní v roce. Mise trvá zpravidla šest a až dvanáct měsíců. Zvyklosti se liší i podle jednotlivých zemí. Největší rozptyl je ve Švýcarsku a Francii (4 až 18 měsíců), v Británii je to 6,5 měsíce, v Německu se interim manažer "předvede" obvykle za 8 měsíců, v Nizozemsku za šest až devět měsíců.

Externí krátkodobé řízení firmy má tři hlavní výhody. Podle Luďka Pfeifera jde především o to, že manažer není svázán se stávající firemní kulturou. Není zatížen ani starými přátelstvími, ani dávnými nevraživostmi. Přináší know-how odjinud a zcela přehazuje "výhybku" na setrvačné dráze firmy.

Krize pomáhá rozvoji oboru i tím, že poslala na pracovní trh řadu vysoce kvalifikovaných manažerů. "Poprvé nastal převis nabídky nad poptávkou," říká Jana Martinová, headhunterka ze společnosti Accord Group Interim Managers & Consultants.

Tři kroky k úspěchu

Jen samotná odborná zkušenost ale nestačí. Když v M. C. Triton najímají talenty na takovou práci, vyžadují, aby to byl někdo, kdo umí přinést novou energii, a také pozitivní emoce. Je to velice důležité, protože je často stávající management firmy z dlouhodobých problémů už vyčerpaný. To potvrzuje ze své praxe i Miloš Medřický: "Představte si člověka, který vybudoval firmu z nuly, pracoval na tom 10 až 15 let a najednou vzhledem ke krizi má říci třetině lidí, kteří ji budovali s ním, že už je nepotřebuje. Je to emocionálně těžké. Někdy ví, že by to měl udělat, ale není toho sám schopen."

Medřický vidí tři základní kroky, které vedou k úspěchu interim manažera. "První krok je velice přesné vyjednání toho, jaký projekt má takový manažer vést a co se od něj čeká. Jaký je měřitelný výsledek. Vypadá to logicky, ale jednoduché to není. Potřebuje mít přesně vymezené kompetence a podporu," vysvětluje. "Druhý krok je ponoření se dovnitř firmy." Musí se v neznámém prostředí rychle zorientovat a pochopit, v čem je základní problém nebo více problémů. Třetí krok je získání důvěry alespoň klíčových pracovníků. "Lidé se brání přijmout cizorodé těleso, a tím interim management je, očekává se od něj, že nepřinese nic dobrého. Samozřejmě z pohledu vlastnického a dlouhodobého je to zcela jinak," dodává Medřický.

Jak poznat zachránce...

Pavel Bobošík se věnuje interim managementu poté, co prodal podíl ve sklářské firmě. Podle něj je jednou ze základních vlastností interim manažera emoční stabilita. Je vhodnější, když nepřichází jen z korporátního prostředí, ale má za sebou vlastní podnikatelské zkušenosti. Pak má zcela jiné návyky při rozhodování. Neočekává také motivaci z vnějšku, motivuje sám sebe.

I proto je dobré pečlivě vážit, koho pro obtížný úkol zvolit. Na trhu je podle odborníků v současnosti velký počet volných kvalifikovaných lidí, kteří si na interim manažery jen hrají. Skuteční interim manažeři jsou na českém pracovním trhu vzácní. "Z těch, kdo o sobě prohlašují, že jsou zkušenými interim manažery, zhruba sedmdesát procent bytostně upřednostňuje trvalé angažmá a v časově omezeném působení vidí jen cestu k němu. Ze zbylých 30 je alespoň polovina poradců, která v novém kabátě nabízí staré kusy," říká Luděk Pfeifer. Ale mezi interim manažerem a konzultantem je propastný rozdíl. Konzultant nepřebírá zodpovědnost za splnění úkolu, kdežto interim manažer ano. Konzultant analyzuje, navrhuje řešení a podporuje stávající manažerský tým.

...a jak ho najít

Cesta k interim manažerovi je na českém pracovním trhu komplikovanější než v západní Evropě, kde jej lze kontaktovat přes headhuntery nebo prostřednictvím profesních svazů. V zemích s rozvinutým trhem existují asociace sdružující profesní skupiny poskytovatelů interim manažerů - v Německu AIMP, DDIM a další, v Belgii BIMA, v Anglii IMA, IMM.

V Česku interim manažerovi k nové zakázce pomáhá často osobní reputace. Díky ní byl Václav Novák ministrem Janotou přizván k pokusu o záchranu ČSA. Novák měl zkušenosti z Vítkovických železáren, které restrukturalizoval a rozdělil na několik úspěšných společností. Jeho mise v ČSA ale očekávání nesplnila, zřejmě byla nad možnosti jednotlivce. Pak jsou tady specializované poradenské společnosti, které mají v portfoliu celé týmy odborníků "in house". Výhodou je, že se vzájemně doplňují ve svých kompetencích. Pokud hledá interim manažera například soukromý majitel, musí se zatím spolehnout na reference zkušených v oboru. Podle zkušených interim manažerů to funguje dobře. Podnikatelé si ústně mezi sebou řeknou často i více, než by prozradili headhunterovi. A blýská se na lepší časy. V Česku se připravuje asociace interim manažerů, která by měla vzniknout v září. Má mapovat a navrhovat změny v oblasti legislativy a také poskytovat poradenství, například ohledně smluv mezi firmou a najatým manažerem.

Odměna za "špinavou" práci

Když už se tento vzácný druh na trhu najde, nechá si za svou práci dobře zaplatit. Na českém trhu je náklad na interim manažera 400 až 600 tisíc měsíčně. Podle Luďka Pfeifera je cena zhruba o 15 % vyšší než v Německu. Je to tím, že jejich dovednosti jsou na českém trhu vzácnější. Když lidé slyší, že denní odměna interim manažera je orientačně kolem 30 tisíc, většinou to vzbudí emoce. Jenže odměna odráží to, že dostává firmu z velkého průšvihu. Klidně z milionových ztrát do milionových zisků. Tomu odpovídá jeho cena na trhu práce.

Interim manažer vs. konzultant

Interim manažer na rozdíl od konzultanta přebírá zodpovědnost za splnění úkolu. Rozhoduje a prosazuje změny. Řídí tým.

Konzultant spíše analyzuje, navrhuje řešení, podporuje stávající manažerský tým, ale nemá konečnou zodpovědnost.

Výhody a rizika

+ Přináší nové know-how
+ Netrpí provozní „slepotou“
+ Je schopen nastoupit hned
+ Nemůže jen „přežívat“

- Firma se vystavuje riziku, že najme nevhodného
- V Česku nedostatečné právní ošetření škod a pochybení

Supermanažer z Hollywoodu

George Clooney si ve filmu Lítám v tom zahrál experta na "podnikovou optimalizaci". S pragmatickou věcností zaměstnancům odebírá klíče od kanceláří i zaměstnanecké kartičky se všemi výhodami. Skuteční interim manažeři však nemusí pouze "bořit", ale i pomoci rozjíždět nový byznys.

FOTO: OUTNOW.CH