Krizový fond eurozóny usiluje o elitní rating

FT exkluzivně v HN

Další články
naleznete ZDE

Zvláštní záchranný fond eurozóny, který bude spravovat 440 miliard eur (zhruba 11,2 bilionu korun) by měl zahájit činnost na konci července a předpokládá se, že v srpnu dostane elitní investiční hodnocení AAA. V rozhovoru pro list Financial Times to řekl generální ředitel fondu Klaus Regling.

"Budeme připraveni jednat, kdykoli nám politici řeknou, abychom jednali," říká Regling, když vysvětluje, jak vlastně bude instituce s názvem European Financial Stability Facility (EFSF) fungovat.

Fond by měl být podle Reglinga pouze dočasným opatřením, ale jeho "životnost" by v případě potřeby mohla přesáhnout i původně zamýšlené tři roky. "Nevíme, zda budou zdroje fondu vůbec potřeba, ale je velice důležité, že tato instituce vznikla. Na trhy to mělo pouze pozitivní vliv," říká Regling.

Řada investorů nicméně pochybuje, že fond dostane rating AAA, který je nejvyšší známkou důvěryhodnosti. Většina členských států eurozóny, které za fondem stojí, totiž sama hodnocení AAA nemá.

Podle Reglinga ale byla přijata zvláštní opatření, aby fond nejvyšší známku dostal, včetně vysoké hotovostní rezervy a garance, že státy eurozóny v případě potřeby zaplatí až o 20 procent více, než činí jejich současný podíl ve fondu. "Jsem přesvědčen, že dostaneme ten nejlepší možný rating možná někdy v srpnu," myslí si Regling.

Vlády zemí eurozóny odsouhlasily ustavení zvláštního fondu jako hlavní součásti záchranného balíčku v hodnotě 750 miliard eur (zhruba 19,2 bilionu korun), který měl uklidnit situaci na finančních trzích. Tu po eskalaci řecké dluhové krize dále vyhrotily rostoucí dluhy některých států eurozóny, zejména Španělska a Portugalska.

Vlády ohrožených zemí si budou moci z fondu půjčovat peníze, pouze pokud přijmou reformní opatření nastavená Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou.

Někteří kritici fondu se obávají, že se stane pouze penězovodem z bohatých a rozpočtově ukázněných států severní Evropy na prostopášný jih. Podle Reglinga bude ale těmto státům naúčtován stejný úrok, za jaký si letos půjčilo Řecko v rámci záchranného plánu 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun), tedy za tři procenta.

Úrokový výnos se bude kumulovat a bude vyplácen vládám, které budou za půjčky fondu ručit. "Záchranný fond rozhodně není bankomat. Všechny členské státy souhlasily s tím, že si peníze budou moci půjčit pouze v případě, splní-li podmínky," dodal Regling.

Příští týden by měly být zveřejněny výsledky zátěžových testů, které podstoupilo 91 velkých evropských bank. Šéf záchranného fondu přitom odmítá, že by peníze z fondu mohly být případně použity přímo na pomoc bankám, které se ocitnou v potížích. Jednotlivé vlády však budou moci použít vypůjčené prostředky k rekapitalizaci postižených bank ve svých zemích.

EFSF bude mít sídlo v Lucemburku a o jeho provoz se bude starat přibližně tucet zaměstnanců. Jako ústředí bude sloužit německá státní agentura pro správu dluhu (Finanzagentur), která bude také vydávat dluhopisy fondu, zatímco o účetní a právní operace fondu se bude starat Evropská investiční banka.

Devětapadesátiletý Němec Regling na sebe poprvé upozornil již v 90. letech ve vládě kancléře Helmuta Kohla, kde působil jako ministr financí. Byl také hlavní osobou, která vyjednávala podmínky zavedení společné evropské měny.

Němec Klaus Regling se kdysi podílel na zavedení společné evropské měny. Teď stojí v čele evropského záchranného fondu, který má finanční situaci v eurozóně opět stabilizovat.
FOTO: BLOOMBERG