Trampoty upřímného manažera

Upřímnost je bezesporu dobrá vlastnost. Je nejlepší prevencí zákulisních her a navíc umožňuje řešit věci rychle a efektivně, aniž bychom chodili kolem horké kaše. Většina z nás dává bezpochyby právě takové komunikaci přednost. Ale jak už to tak bývá, skutečnost je vždy složitější, než se na první pohled zdá.

Na svou první manažerskou pozici v jednom výrobním podniku nastoupil mladý manažer. Dosud měl výborné výsledky, většina kolegů ho respektovala, byl spolehlivý a výkonný. S nikým neměl žádný vážnější konflikt. Nebylo tedy divu, že uvolněnou pozici po starším kolegovi, jenž odešel do penze, převzal právě zmiňovaný mladý kolega. Před nástupem se ptal svého budoucího nadřízeného, ředitele divize, jak by měl tým vést a která pravidla jsou nejdůležitější pro úspěch na nové pozici. Ředitel mu kromě jiného poradil, aby byl upřímný a s lidmi jednal vždy na rovinu. Až potud bylo vše v pořádku.

Jak jistě ctěný čtenář tuší, brzy nastaly první problémy. Hned na první poradě manažer vyhlásil pravidlo naprosté otevřenosti v domnění, že mu to pomůže navodit tvůrčí atmosféru. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Jeden z jeho podřízených se chopil slova a řekl: "No, když už máme tu otevřenou komunikaci, tak bych chtěl říct, že Pavel mě před nedávnem naštval, protože si přivlastnil výsledky mé práce." Dotyčný na to odpověděl něco ve smyslu: "Udělal jsem jen totéž, co mně před časem Kateřina." "Cože? To není pravda!" ohradila se zase Kateřina - a tak to pokračovalo efektem sněhové koule další půlhodinu.

Manažer se nestačil divit, zároveň však projevoval v duchu svého pravidla snahu vše si vyříkat, a tak problém vyřešit. Dočkal se ale přesného opaku. Kostlivci ze skříní vypadávali jeden za druhým a důvěra se z týmu vytrácela jako pára nad hrncem. Manažer vytušil, že je zle, a poradu rychle ukončil. Dialog ovšem plynule pokračoval nejen v kancelářích zaměstnanců, nýbrž také u manažera, kam si přicházel stěžovat jeden pracovník za druhým.

Nebudu unavovat popisem všech dalších událostí, ale jakmile se stavidla upřímnosti otevřela, nebylo návratu. Otevírala se jedna stará křivda za druhou a manažerovi začalo být úzko. Ani se nestačil na novém místě zabydlet, a už měl tým v rozkladu. Výsledkem dobře míněného pravidla byl odchod jednoho zaměstnance, teprve pak se situace uklidnila. Manažer byl za to rád, navíc si mnohé uvědomil.

Věřím, že vysokou cenu za nové poznání nezaplatil zbytečně. Prý si už dá na podobná opatření pozor.

David Heider
psycholog Assessment Systems