Provozovatelům německých jaderných elektráren se nelíbí plánovaná daň z jejich zisků. Podle magazínu Der Spiegel pohrozili vládě, že kvůli ní některá zařízení předčasně odstaví a elektřinu budou v případě potřeby dokupovat v zahraničí. Vláda jejich hrozbu označila za "řinčení zbraněmi". Také tuzemští odborníci považují dovoz tak velkého množství elektřiny za velmi obtížný.
Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur (téměř dva biliony korun). Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur (57 miliard korun) ročně.
Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Prohlásili to na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.
Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatovali o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit. Pokud by například bylo využívání jednoho bloku prodlouženo o 12 let, zaplatil by za to jeho provozovatel okolo 30 miliard eur (746 miliard korun), které by v ročních splátkách odváděl státu.
Pozice obou stran se však výrazně rozcházejí a vláda všechny dosavadní návrhy průmyslu odmítla. Jeho zástupci proto chtějí v tlaku na stát přitvrdit. Vedle kampaně za pokračování využívání jádra připravují právníci energetických koncernů i žalobu do Bruselu. Prověřují i možnost chystanou daň neplatit.
Podle zástupce českého provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) Miroslava Vrby vyrábějí německé jaderné elektrárny zhruba 150 terawatthodin, což je čtvrtina produkce elektřiny v této zemi.
Analytik společnosti Atlantik Milan Vaníček se domnívá, že hrozby provozovatelů německých jaderných elektráren jsou spíše snahou o lobbing. "Investice do výstavby jaderných elektráren jsou obrovské a jejich nevyužívání mi proto moc smysl nedává. A jejich vypnutí také není levnou záležitostí," podotkl. Dalším problémem by podle Vaníčka byla samotná technická stránka dovozu tak velkého množství energie.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist