Průměrné tempo hospodářského růstu ve 32 zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) během posledního půl roku stagnovalo. Hrubý domácí produkt stoupl podle včerejší zprávy za druhé čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,7 procenta, tedy stejně jako v prvním kvartálu.
Co brání kýženému zrychlení hospodářského tempa? Především to, že klíčové ekonomiky OECD nabraly odlišnou rychlost. Německý HDP za druhé čtvrtletí ve srovnání s prvním vyskočil o 2,2 procenta, nejvýš z celé eurozóny. Nahoru jde zatím také Británie s vyspělým sektorem služeb. Čekají ji však nejtvrdší výdajové škrty v poválečných dějinách.
Z největších členů OECD se hodně trápí USA a Japonsko, jejichž ekonomiky letos v mezikvartálním srovnání citelně zpomalily. Srovnání meziroční vzhledem k loňskému útlumu vychází v příznivějším světle.
Síla německého zvyku
To, že eurozóna rostla během letošního druhého čtvrtletí ve srovnání s prvním skoro dvakrát rychleji než USA (o jedno procento ve srovnání s 0,6 procenta) připisují experti "zázračnému" Německu.
Němci ale podstatný důvod k euforii nemají. Jejich ekonomika "jede" jen díky exportu, jehož hodnota odpovídá zhruba dvěma pětinám HDP. Ostatní velmoci jsou na zahraniční poptávce závislé mnohem méně. Japonci ze 13 a Američané z 11 procent.
"Německý motor se spoléhá na jeden válec. Potřebuje ale i ten druhý - domácí spotřebu," upozorňuje Andrew Bosomworth, šéf mnichovské investiční společnosti Pimco. K přijetí opatření, která by v Německu povzbudila spotřebu, nabádá i americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.
Němci ale předkládají své argumenty. "Naše neochota utrácet je dána i kulturními zvyklostmi. Němec si podobně jako Japonec raději koupí jeden pořádný nůž než několik horších," říká Thomas Kemmsies z Nomura Asset Management. Navíc je tu silná exportní tradice. Německo poválečnou obnovu opřelo právě o vývoz, neboť zničená ekonomika a nuzné poměry nedovolily opřít vzestup o spotřebu. V tom se výrazně lišilo od USA.
Co nejvíce tíží Ameriku
Právě díky čilému exportu se Německu daří zvolna zvyšovat počet zaměstnaných. Ten podle včerejší zprávy během druhého čtvrtletí meziročně stoupl o 0,2 procenta na 40,3 milionu.
Naproti tomu Američany situace na trhu práce značně frustruje. Během července v USA ubylo dalších 131 tisíc pracovních míst. Bez práce je oficiálně skoro 15 milionů lidí a průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje 9,5 procenta.
Ale uvedené číslo neodráží realitu. Dalších několik milionů Američanů rezignovalo na hledání místa, nebo se spokojilo s prací na částečný úvazek.
Pokud by se tito lidé zahrnuli mezi nezaměstnané, činila by průměrná míra nezaměstnanosti 16,5 až 17 procent. USA navíc vůbec poprvé od konce druhé světové války čelí novému fenoménu - dlouhodobé nezaměstnanosti. Počet lidí, kteří jsou bez práce více než půl roku, se během krize ztrojnásobil a nyní přesahuje šest milionů.
Bolesti velkých ekonomik OECD
422 000
firem zkrachovalo v USA za letošní druhé čtvrtletí, což je meziročně o 11 procent více. Během dvanáctiměsíčního období do konce června stoupl počet zbankrotovaných firem o pětinu na 1,57 milionu.
600 000
pracovních míst v Británii ubude ve veřejném sektoru v rámci tvrdých úsporných opatření britské vlády. Nyní v něm pracuje včetně příslušníků ozbrojených sil přes 1,9 milionu Britů.
Japonce trápí silný jen
Kurz japonské měny vůči dolaru posílil od počátku letošního roku o devět procent až na 84,73 jenu za dolar. Vývozci proto vyzývají centrální banku, aby svojí intervencí srazila kurz na "únosných" 95 jenů za dolar.
Důvěra ve světě klesla
Index důvěry v globální ekonomiku, který včera zveřejnila Mezinárodní obchodní komora v Paříži, se zhoršil. Hlavním důvodem je vysoká nezaměstnanost v USA spolu se slabou soukromou spotřebou a investicemi. Zotavení v západní Evropě je "překvapivě silné", ale výhled kalí těžká recese v Řecku a chystané škrty vládních výdajů v mnoha zemích.
