Mladí bez práce: stát pomáhá, na všechny se ale nedostane

V červenci bylo bez práce už 24 861 absolventů škol, v září se jejich počet ještě zvedne. Práci hledají obtížně. Někdy i proto, že nedokáží využít všechny příležitosti, které jim nabízí stát. Úřady práce pomohou už tím, že čerstvé absolventy zaregistrují. Díky tomu pak mají nárok na sociální dávky a nemusí si sami platit zdravotní pojištění.

"Nárok na podporu v nezaměstnanosti ale mají pouze ti, kteří odpracovali alespoň rok a a platili z této činnosti sociální pojištění. Dohoda o provedení práce se proto nepočítá, na rozdíl od dohody o pracovní činnosti nebo jiného pracovně právního vztahu," říká Lenka Staňková z Úřadu práce v Kladně.

Kromě evidence a základního poradenství ale úřady práce nabízejí řadu projektů určených buď přímo pro mladé bez praxe, nebo pro skupiny na trhu práce znevýhodněné. Do jaké míry projekty financované v rámci politiky zaměstnanosti mohou využít, záleží v první řadě na aktivitě úřadu práce v místě bydliště a dále na tom, jaké možnosti nad rámec evidence a standardního poradenství dokáže nabídnout. Na uchazeči o práci pak záleží, zda je bude umět využít. Co se mu nabízí?

1. Své projekty má každý kraj

Tyto projekty úřady připravují podle místních specifik. Jiná paleta možností se nabízí v Moravskoslezském kraji, nebo na Karlovarsku. Cílem je podpořit ohrožené skupiny - nejen absolventy, ale také matky po mateřské dovolené nebo zdravotně postižené.

Běžné jsou rekvalifikační kurzy. Ty vzdělávají v dovednostech, po nichž je v regionu poptávka. V roce 2009 mladí nejvíce využívali kurzy v těchto oblastech: obsluha počítače, svářečské práce, řízení automobilu, sociální péče, účetnictví, administrativa, daně či základy podnikání. Oblíbené jsou i kurzy pro maséry, kosmetičky a kadeřnice.

Největším handicapem mladých je vedle nedostatku praxe také minimum právního vědomí a nezkušenost v kontaktu s úřady. Proto často pomůže také poradenství nebo trénink komunikačních dovedností.

"Mladí lidé často netuší, do jak obrovských problémů se mohou dostat, když za ně nikdo neodvádí povinné pojištění. Nemůžeme suplovat rodinu a školu, ale můžeme je nasměrovat. Učíme je třeba i jednat se zaměstnavateli," vysvětluje Kateřina Sadílková, ředitelka libereckého úřadu práce, podstatu projektu Příležitost pro Tebe. Přihlásilo se do něj 311 lidí, dotované místo bylo připraveno pro 36 z nich, nakonec práci získalo přes sedmdesát lidí. Další si doplňují vzdělání.

Základní informace o projektech (například pro koho jsou určeny) úřady práce zveřejňují na svých stránkách nebo na www.esfcr.cz a na webu ministerstva http://portal.mpsv.cz/. Účast si ovšem nikdo nemůže nárokovat. Vstřícnost a aktivita se proto vyplatí. Podporovaných pracovních míst a jiných příležitostí je omezený počet, a tak musí úředník vážit, který ze zájemců jich maximálně využije.

2. Stát dotuje pracovní místa

Od normálního zaměstnání se neliší náplní činností, ale tím, jak a pro koho je vytvořeno. Podstatou je dotace, kterou firmě na nové místo pro obtížně umístitelné uchazeče o zaměstnání včetně absolventů poskytuje stát. Ten pak nemusí vyplácet sociální dávky a může počítat s daněmi, které mu nový zaměstnanec odvede ze mzdy. Firma zase získá levnější pracovní sílu.

U tohoto typu projektů velmi záleží na aktivitě personálních ředitelů a poučenosti šéfů firem. "Společensky účelné pracovní místo může být zřízeno ve stavebnictví nebo třeba v cestovním ruchu. Záleží na regionu a na tom, jaké tu jsou reálné možnosti," vysvětluje Marcela Příhodová, vedoucí oddělení realizace projektů z Odboru implementace programů Evropského sociálního fondu.

Výše příspěvku se může rovnat až výši mzdových nákladů včetně pojistného na sociální zabezpečení. Dotace může mít také podobu příspěvku na zapracování.

3. Pomoc s volbou kariéry

Podíl mladých lidí bez jiného než základního vzdělání bohužel narůstá, zároveň jde o skupinu velmi ohroženou kriminalitou. Úřady práce jim proto věnují značnou pozornost. "Máme program pro mladé bez kvalifikace, což jsou lidé se základním vzděláním nebo s nedokončeným středoškolským vzděláním. V praxi to vypadá tak, že studenta zařadíme do evidence. Vytipujeme pro něho konkrétní job club, kde s ním probereme, co by si dále profesně představoval. Daří se nám děti do školy i vrátit. Netvrdím, že dosahujeme nějakých ohromných čísel, ale ročně jde třeba o dvacet lidí," říká Lenka Staňková, ředitelka kladenského úřadu práce.

Jde více než o cokoli jiného o ochotu dospělých pomoci teenagerům se zorientovat. Cílem poradců, psychologů a učitelů je, aby dospívající převzal sám odpovědnost za svůj profesní život. Velmi podle ní záleží také na tom, zda má mladý člověk v patnácti nebo šestnácti letech oporu v rodičích: "Pokud přijde mladík či slečna s rodiči, je velká šance, že se do školy vrátí."

4. Do ciziny přes "pracák"

Zařídit si přes úřad práce zahraniční stáž? Pokud se pracovníci úřadu umí zorientovat v širokém spektru dotačních programů, je možné i to. V Liberci připravili ve spolupráci se španělským partnerem projekt v rámci programu Leonardo da Vinci. Uchazeči o zaměstnání od 18 do 30 let strávili 12 týdnů v gastronomických zařízeních. Na stáž se tak dostal například Filip Říha z Jablonce nad Nisou. Vystudoval obor kuchař: "Několik měsíců jsem obcházel zaměstnavatele, sháněl jsem po inzerátech i po známých, ale všude jsem slyšel - litujeme, nemáte praxi."

Po stáži Filip Říha nastoupil jako kuchař na zimní sezonu do jednoho z horských hotelů v Krkonoších. Do restaurace v Malaze se na letní sezonu vrátí. "Do konce roku se podařilo zaměstnat šest uchazečů z této stáže. Dva se vrátili do Španělska, jeden odjel do Anglie a tři si našli práci v českých restauracích. Nejde o celkových počet umístěných absolventů, ale o příklad, jakým směrem je možné se vydat," vysvětluje Kateřina Sadílková.

5. Rozjezd podnikání s dotací

Další zajímavou, i když okrajovou možností je podpora podnikání mladých lidí. V Hradci Králové ročně podpoří kolem deseti podnikatelských záměrů. "Z mého pohledu je to účinnější než klasická podpora pracovních míst. Ti, kdo jsou v evidenci a rozhodnou se podnikat, místo zaměstnavatele sami obdrží finance na rozjezd," vysvětluje ředitel zdejšího úřadu práce Martin Horák.

"Nevím, jaká je praxe na jiných úřadech práce. U nás se podpora u kvalitního podnikatelského projektu pohybuje třeba kolem sedmdesáti tisíc. Klient pak musí projekt udržet jako svou hlavní činnost po dobu dvou let. Když povinnost nesplní, vrátí poměrnou částku příspěvku," dodává.