Martin Kocourek: Cíl pro české firmy: vyšší konkurenceschopnost

Prosperita České republiky je vzhledem k silně exportnímu zaměření naší ekonomiky přímo úměrná úspěšnosti vývozu. Aby se čeští exportéři stali konkurenceschopnými na světových trzích, musejí nabízet nejen kvalitní výrobky a služby, ale potřebují i informace o možnostech, které tyto trhy nabízejí.

O tom, jak vnímá roli veletrhů, jak se chystá zefektivnit práci ekonomické diplomacie a také například co přinese českým exportérům Dohoda EU s Koreou, jsme hovořili s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem.

Brněnský strojírenský veletrh je už dvacátý pořádaný v období tržní ekonomiky. Jak na tom vlastně je české strojírenství?

Strojírenství je stále klíčové odvětví českého průmyslu, protože patří k výrazně exportním odvětvím. Po loňském propadu se situace v oboru výrazně lepší. Za prvních šest měsíců vzrostl vývoz o 16,2 procenta a vzestupnou tendenci mají i indexy zakázek. Nejde jen o výrobu aut, zájem je i o výrobky z jiných strojírenských oborů, například o české obráběcí stroje. Krize však ukázala, že je nutné hledat stále nová technická,ale i ekonomická řešení. Jednu z cest lze vidět i ve službách. Například švédský výrobce nástrojů a nářadí Sandvik Tooling dnes k samotné výrobě používá patnáct druhů služeb, které nabízí nejen mateřské společnosti, ale také svým klientům a dalším zájemcům. Taková služba silně přidává hodnotu každé nabídce společnosti. Jednoduše řečeno, musíme hledat své nové cesty, ale také se inspirovat dobrými příklady ze zahraničí.

Pořádání veletrhů a výstav, které patří k nástrojům podpory exportu, je docela nákladná záležitost. Vyplatí se to vůbec?

V letošním roce organizuje MPO 25 oficiálních účastí na veletrzích v zahraničí. Náklady na tyto veletrhy jsou cca. 70 mil. korun za rok. Návratnost v uzavřených kontraktech českých firem je okolo 8 miliard korun, což je velmi slušný výsledek. Také se připravují tzv. inkubátory, což je nástroj na podporu začínajícím vývozcům na tuzemských i mezinárodních veletrzích, a incomingové mise. Prezentace firem na veletrzích je jen jedním z nástrojů podpory. Důležité jsou i finanční nástroje, které poskytuje ve formě výhodných úvěrů ČEB a bankovních záruk EGAP. Pokud se týká teritorií, za důležité lze z hlediska ČEB považovat Ruskou federaci, kam směřuje 40 % současného objemu úvěrů, ale také západní Balkán, Slovensko, Turecko, Čínu apod. Tato teritoria se v podstatě shodují s aktivitami EGAP. Krize se podepsala na faktu, že objem pojištění EGAP dosáhl v roce 2009 historicky nejvyšší částky 62 miliard korun.

Největší šance pro české exportéry musíme hledat na trzích v Asii, Indii a Rusku atd. Jak může pomoci stát, aby naši exportéři na těchto trzích v tvrdé konkurenci obstáli?

Ministerstvo průmyslu a obchodu usiluje o dynamičtější podporu českých vývozců, jejímž pilířem má být nový model obchodních zastoupení v zahraničí. Ta by mohla vzniknout spojením současných obchodních úseků ambasád, zahraničních poboček agentur CzechTrade a CzechInvest. Obchodní zastoupení by bylo pružnou organizací, která by zastupovala české obchodní zájmy. V podstatě je mým cílem dosáhnout, aby odborníci-poradci aktivně pomáhali firmám s vyhledáváním nových trendů a příležitostí na zahraničních trzích.

Chtěl bych skoncovat s dvoukolejností obchodní diplomacie, na jejímž řízení se dnes podílí MZV i MPO. Ostatně hlasy po vyjasnění kompetencí a zefektivnění práce ekonomické diplomacie jsou slyšet hlavně z řad českých podnikatelů, především exportérů. Rád bych také do konce roku představil vládě novou Exportní strategii ČR na roky 2011-2016.

Jaký vliv bude mít na zahraniční obchod Dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou?

Dohoda o volném obchodu s Koreou bude mít na české vývozce celkově pozitivní dopad. Je to velmi ambiciózní dohoda, zahrnující jak liberalizaci v oblasti zboží a služeb, tak i zvýšení ochrany duševního vlastnictví a zlepšení přístupu na trh veřejných zakázek. Nové exportní příležitosti pro české firmy přinese jednak odstranění celních sazeb, ale zejména pak odstranění netarifních překážek obchodu. Tuto skutečnost potvrdily výsledky dopadové studie zpracované Asociací pro mezinárodní otázky, která odhaduje nárůst objemu českého vývozu do Koreje v důsledku Dohody až o 27 %. Největší efekt by se měl projevit v exportu právě u tradičních odvětví jako je strojírenství, elektronika, chemický průmysl. Na jejím základě budou odstraněny i překážky vstupu na dosud uzavřený korejský trh služeb. Nové příležitosti pro české firmy se otevřou zejména v oblasti telekomunikací, dopravních, stavebních, právních a finančních služeb a služeb v oblasti životního prostředí, jako je například čištění odpadních vod. V důsledku odstranění netarifních překážek se korejský trh otevře i českému automobilovému průmyslu.

Pokud ale vím, právě zástupci automobilového průmyslu, na kterém je do značné míry závislý výsledek našeho exportu, nebyli z této dohody příliš nadšení...

Mohu vás ubezpečit, že MPO v průběhu celého vyjednávacího procesu aktivně prosazovalo v EU české zájmy. Pokud jde o automobilový průmysl, samozřejmě jsme se v průběhu vyjednávání pečlivě věnovali všem obavám, předloženým jeho zástupci. Na tomto základě byly do Dohody zapracovány bezpečnostní mechanismy, které mohou být spuštěny v případě nebezpečného nárůstu dovozu automobilů či jejich komponentů na evropský trh.

Už jsme hovořili o závislosti na jednom odvětví průmyslu. Co chystáte pro to, aby v případě exportu ČR odstranila svou existující komoditní závislost?

Máte pravdu, že závislost českého hospodářství na několika málo oborech představuje pro ČR hrozbu. Český průmysl by měl posílit svou orientaci na obory s vysokým podílem inovací. Konkurenční výhoda ČR jako země s nízkými náklady se totiž postupně vyčerpává a tuzemské průmyslové firmy ztrácejí dosavadní schopnost konkurovat vyspělým ekonomikám levnou pracovní silou.

Z tohoto důvodu jsem jako jednu ze svých priorit při nástupu do funkce vyhlásil zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti. Půjde především o vytvoření systému, ve kterém by inovační plány firem s jasným komerčním záměrem mohly být financovány soukromými zdroji a našly uplatnění na zahraničních trzích. Právě komercionalizace aplikovaného výzkumu a jeho uplatnění v zahraničí představuje klíč k posílení a dlouhodobé udržitelnosti mezinárodní konkurenceschopnosti ČR.

Pane ministře, kdybyste byl v pozici začínajícího podnikatele a měl se rozhodnout, ve které zemi byste začal se svou podnikatelskou činností, která by to byla?

Jako ministr české vlády jsem povinován odpovědět, že v ČR. Nicméně jsem si vědom překážek, které stojí před podnikateli nejenom v ČR, ale v EU obecně například ve srovnání se Spojenými státy. Úloha státních orgánů je připravit domácím podnikatelům a exportérům takové podmínky, aby měli těch překážek co nejméně a to nejen na vnitřním trhu EU, kde MPO aktivně vystupuje, ale prostřednictvím obchodní diplomacie i v celém světě. Jde nejen o kosmetické úpravy, ale o zásadní systémové změny jak v pojetí ekonomické diplomacie a podpory exporty, tak v přístupu, který by měl přispět ke zvýšení inovačního úsilí českých firem a tím zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Martin Kocourek

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek na vrcholné akci svého resortu

foto: Jan Symon