Česko neví, zda se chce stát mozkovnou nebo montovnou

Zdejší školství dlouho nedostalo tak ucelenou a vyargumentovanou "ránu", jakou mu nyní udělila studie pražské pobočky konzultantské společnosti McKinsey and Company.

Dokument naznačuje, že Češi si na sebe dlouhodobým neřešením špatných výsledků svého vzdělávání vyrábějí velmi rafinovanou past.

Konzultanti z McKinsey spočítali, že neuspokojivá úroveň českého školství začne v příštích letech výrazně oslabovat ekonomiku. HDP se má do roku 2050 propadnout o jedenáct procent ročně. To je v dnešní situaci 400 miliard korun.

Možná je však působivější jiný výpočet: aby Češi tento propad vyrovnali, budou muset do důchodu odcházet minimálně o pět let později než nyní. Na školskou studii společnosti McKinsey jako první upozornil týdeník Euro.

Ústup z pozic

Tuzemskému vzdělávání zoufale chybí vize. Podle studie už Česko nemá jasno ani v tom, jestli chce být spíše "mozkovnou" nebo "montovnou" Evropy. Své dlouhodobé vzdělávací strategie totiž necílí ani jedním z těchto směrů.

Z této neukotvenosti jsou pak nejvíce zmatení zahraniční investoři, kteří v regionu střední a východní Evropy hledají právě buď levné nebo naopak vysoce kvalifikované pracovníky.

Česko tak má vlastní vinou nakročeno k pozici nekonkurenceschopného outsidera. "Česká republika se může postupně dostat z pozice poskytování vzdělané pracovní síly za konkurenční ceny do pozice poskytování průměrně až méně vzdělané pracovní síly za cenu relativně vysokou," konstatuje se ve studii.

Špatný směr výuky

Problém s českou nevzdělaností začíná už na základních školách. Výsledky tuzemských dětí dlouhodobě porovnávané v mezinárodních testech se totiž soustavně zhoršují už od roku 1995. Tehdy Česko patřilo mezi šest až sedm nejlepších zemí, nyní se řadí k průměru až podprůměru.

Největší problémy dětem dělají čtenářské dovednosti. Až čtvrtina žáků podle studie nedokáže pracovat s textem - vytáhnout si z něj důležité informace a kriticky jej zhodnotit. Tato dovednost je přitom klíčová pro úspěšné zvládnutí vysoké školy.

Jakto, že děti neumějí samostatně rozebrat text? Statisticky totiž mají poměrně malou šanci, že narazí na "osvíceného" učitele, který je to naučí. Tuzemský vzdělávací systém je zkrátka stále posedlý hlavně formálními výstupy, jako jsou dobré známky nebo tituly. Rozvíjení skutečných dovedností žáků, porovnatelných se zahraničím, je spíše na okraji zájmu.

Příliš mnoho teorie

Problém je i v samotné přípravě budoucích kantorů. Podle studie nejsou české pedagogické fakulty atraktivní pro dvacet až třicet procent nejnadanějších maturantů, kteří volí raději úplně jiné školy. Studium učitelství si tak často vybírá "nemotivovaný průměr".

Výuka na pedagogických fakultách je pak podle studie příliš teoretická. Praktická část zabírá jen čtyři procenta studia, v nejvyspělejších zemích je to přitom až čtyřicet procent. "Dnešní výuka nebývá jen příliš teoretická, ale často ani nenutí studenty přemýšlet a dobrat se trvalého porozumění učitelskému oboru," konstatuje analytik školství Ondřej Hausenblas.

S tím nesouhlasí proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Neumeister: "Z našich výzkumů mezi absolventy vyplývá, že problém není v nízkém podílu praktické přípravy, ale v penězích. Nástupní plat mladého učitele totiž vůbec neodpovídá zátěži, která je na něj kladena," říká Neumeister.

I na to ostatně upozorňuje studie McKinsey - čeští kantoři berou v průměru o čtvrtinu méně než jejich kolegové v zemích EU. A rozdíl mezi nástupním platem mladého kantora a dalších profesí je v Česku jeden z nejpropastnějších v zemích OECD.

To chce nyní částečně zmírnit ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných, který hodlá dorovnat platy nastupujících pedagogů alespoň na dvacet tisíc korun hrubého měsíčně.

Ministr se závěry studie McKinsey souhlasí. "Je to pěkně hořká pilulka, ale potřebujeme ji," říká Dobeš. Ten plánuje v příštím roce stanovit standard znalostí, kterými musí oplývat žáci v pátých a devátých třídách.

Od roku 2012 pak tyto děti budou procházet celostátními testy. Podobný srovnávací pohled na české školství podle ministra poskytnou i státní maturity.

S tím však nesouhlasí analytik Hausenblas. Podle něj je přežitek děti hodnotit až na konci jejich vzdělávací dráhy. "Hodnocení nemá být ohlédnutí s pochvalou nebo trestem. Má žákovi pomáhat na cestě vpřed především v průběhu jeho práce," tvrdí Hausenblas.

Unikátní studie naznačuje, že stát může kvůli špatnému stavu školství přijít v příštích letech o stamiliardy korun

Školství v datech

105 569

Tolik studentů bylo loni v Česku přijato na pedagogické fakulty. Na učitele chtělo studovat 136 766 lidí.

63 157

učitelů učí na základních školách. Z toho je 52 712 žen.

26 807

korun je průměrný plat učitele na základních a středních školách v Česku. V roce 2003 to bylo 18 646 korun měsíčně.

4,4 %

Loňské výdaje státu na školství dosáhly 4,4 procenta podílu HDP. Ještě v roce 2003 to přitom bylo 5,2 procenta.

14 žáků

V Česku připadá na jednoho učitele na základní škole čtrnáct žáků. Na jednoho středoškolského učitele připadá dvanáct žáků.

Studie

Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení

Konzultanti ze společnosti McKinsey české školství analyzovali ve světle mezinárodních srovnání (například platy učitelů, výdaje na školství, výsledky žáků). Vycházeli především ze studií prováděných OECD. Udělali také více než sto strukturovaných rozhovorů s učiteli a řediteli různých typů škol. Rozhovory proběhly i se zástupci ministerstva, České školní inspekce a dalších organizací. Součástí studie je i anketa mezi 650 řediteli o tom, kolik času věnují jednotlivým částem své práce.

Co charakterizuje české učitele a žáky

ŽÁK

Nespokojený

Do školy chodí rádo pouze 12 procent českých dětí. To je nejméně ze zemí OECD.

Spíše podprůměrný

V mezinárodních srovnáních české děti dosahují jen průměrných výsledků. Výjimkou je přírodověda a matematika, kde jsou lehce nad průměrem. Výsledky českých dětí se od roku 1995 zhoršují.

Má problémy s textem

Čtvrtina patnáctiletých Čechů podle OECD nedosahuje základních čtenářských dovedností.

UČITEL

Izolovaný

Čeští kantoři spolu neumějí spolupracovat. Výměna názorů, nápadů a zkušeností z praxe je spíše výjimečná.

Chudý

Nástupní plat českého kantora je 25 procent pod průměrem EU.

Kvalifikovaný

85 procent kantorů má pro svůj vzdělávací obor příslušnou kvalifikaci.

Teoretik

Na pedagogických fakultách je příliš mnoho teorie. Praktická výuka zabírá pouze 4 procenta studia.

Byrokrat

Kantoři jsou příliš zavaleni byrokracií. Na zlepšování kvality vlastní výuky jim zbývá pouze 20 procent pracovní doby.

kresba: MILAN STARÝ, zdroj: OECD a studie společnosti MC KINSEY