Ministr navrhuje šetřit jinak. Odbory si vzaly čas na rozmyšlenou

Po úterní masové demonstraci zaměstnanců veřejného sektoru dostalo jednání o platech úplně nový směr.

Dosud ministr Jaromír Drábek trval na zrušení stávajících platových tabulek, tedy hlavně na odstranění automatického růstu platu spolu s délkou praxe, a výjimky připouštěl jen pro učitele, vojáky a možná i zdravotníky. Včera však překvapivě nabídl odborům, že na tabulky od ledna vůbec sahat nebude. Platovou revoluci si připraví znovu a spustí ji až o rok později.

Drábkův krok se jeví jako velký ústupek. Nejen, že nezruší současný systém odměňování, jak požadovaly odbory. Dokonce už ale ani nechce tarifní platy plošně snižovat o deset procent.

To bylo přitom zatím, s výjimkou zcela hájených učitelů, to nejmírnější, s čím mohli zaměstnanci veřejného sektoru z platové revoluce vyváznout.

Na první pohled velkorysé gesto Drábka má ale přece jen háček. Platy na současné úrovni zůstat nemohou. Vláda totiž stále trvá na desetiprocentních škrtech v objemu peněz na platy.

Někde je tedy bude muset vzít. A ne všude může spoléhat na propouštění nebo přirozené odchody. "Těch deset procent by bylo možné ušetřit organizačními opatřeními a možnostmi změn platů v rámci pásmového odměňování," řekl HN ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Právě těžko čitelná slova "pásmové odměňování" jsou v té vstřícné variantě pro Drábka způsobem, jak se dostat k vytyčenému cíli.

"Bylo by možné individuálně posoudit zaměstnance, jeho schopnosti, kvalitu práce a zařadit ho v rámci platové třídy do rozmezí od nejvyššího do nejnižšího platového stupně. Tedy bez úplně přímé vazby na počet odpracovaných let," tvrdí Drábek.

To by znamenalo, že by například zdravotní sestra mohla dostat tarifní plat v rozmezí 15 960 korun až 24 020 korun hrubého měsíčně. Nyní se k tomu nejvyššímu posouvá spolu s rostoucí praxí ve dvanácti skocích a "předbíhat" nelze. Stejně jako není možné dát člověku s dvaceti lety praxe nástupní plat.

Pásmové ohodnocení, navržené včera Drábkem, by právě takové posuny nahoru a dolů bez přímé vazby na skutečnou délku praxe umožňovalo.

Již dnes je to teoreticky možné právě ve zdravotnictví. "Je to umožněno, ale ne využíváno," řekla místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.

Prvotní záměr byl podle ní lépe zaplatit kvalitní lidi, kteří ale neměli dost dlouhou praxi. "Začalo se to ale zneužívat tam, kde nebyly peníze. Proto se to přestalo používat," říká Břeňková.

Rozšíření pásmového odměňování na celý veřejný sektor včera odbory nechtěly příliš komentovat. "Musíme analyzovat dopady na jednotlivé profese. Připomínkové řízení trvá normálně deset až patnáct dní. Včera jsme na to měli šest hodin. Pro takto závažné rozhodnutí je to neúnosné," řekla Břeňková.

I přesto je jasné, že nová Drábkova varianta je vůči odborářům mnohem vstřícnější než ta původní. "Určitě je to lepší varianta, než s čím přišel pan ministr původně. Je to posun, ale kývnout na to do tří hodin by byla hra vabank," řekla tisková mluvčí odborů Jana Kašparová.

Ze zdrženlivých vyjádření to není na první pohled zřejmé, ale mezi Drábkem a odbory to včera kvůli platům několikrát hodně zajiskřilo. Poté, co odbory řekly, že návrh neodkývnou a chtějí další jednání s premiérem Petrem Nečasem, Drábek kontroval. V přímém přenosu odpoledne do televize řekl, že na vládu tedy pošle svou původní razantní verzi jedné seškrtané tarifní tabulky. Podle ní by měli všichni zaměstnanci, bez ohledu na délku praxe, ze zákona nárok jen na nástupní plat. Výjimku měli mít hasiči, policisté a vojáci. Těm se měly současné tabulkové platy rostoucí s praxí zachovat a jen plošně seškrtat o deset procent.

Drábek si ale po tomto mediálním výstupu podle informací HN znovu telefonoval s šéfem odborů Jaroslavem Zavadilem a na vládu nakonec přeci jen odnesl svůj vstřícný návrh.

"Odboráři to shodili pod stůl," zaznělo těsně po třetí hodině odpoledne z ministerstva práce.

"Mě málem omývali, když jsem se pak z televize přes nějaké lidi dozvěděl, že má na vládu dávat ten původní návrh," řekl k tomu Zavadil.

Rekordy rozpočtu 2011

-58,5 mld. Kč

Rekordní snížení výdajů

Vláda vůbec nejvíc v historii snižuje z roku na rok výdaje rozpočtu. Oproti výhledu budou celkové výdaje nižší o 58,5 miliardy korun. Koalice bude škrtat v sociálních dávkách a platech veřejných zaměstnanců i v provozních výdajích nebo v investicích do dopravy.

-10 procent

Vůbec poprvé se snižují platy

Nečasova vláda si vůbec poprvé v historii dovolila snížit výdaje na platy veřejných zaměstnanců. A to rovnou o 10 procent. Absolutně snižovat platy veřejných zaměstnanců si přitom ještě žádná vláda nedovolila. Pro srovnání: třeba Topolánkův úsporný batoh počítal s tím, že platy budou růst o 1,5 procenta ročně.

117,1 mld. Kč

Rekordně vysoké příjmy z EU

Kalouskův rozpočet počítá s tím, že příští rok Česko vyčerpá z Evropské unie rekordních 117,1 miliardy korun, což je o plných 22 miliard víc než letos. Pokud by přitom Česko plánovaných víc než 117 miliard nezískalo, může to ohrozit celkové rozpočtové příjmy, a tím i zvýšit schodek rozpočtu.

+16,7 mld. Kč

Rekordní částka na důchody

Český stát v příštím roce na důchody vydá rekordních 364 miliard korun. Na penze vláda vydá o 16,7 miliardy víc, než plánuje vydat letos. Po letošním zmrazení důchodů vláda příští rok zvýší důchody v průměru o 371 korun, což znamená, že průměrný důchod příští rok vzroste na 10 494 korun.

40 000 demonstrantů

Protest ještě před schválením rozpočtu

Rozpočet na rok 2011 je historicky prvním, proti kterému odbory po jeho zveřejnění protestují ještě dávno předtím, než je vůbec schválený. Kvůli vládním škrtům, na kterých rozpočet stojí, vyšlo v úterý do ulic přes 40 tisíc zaměstnanců veřejné sféry. Demonstrace kvůli rozpočtovým škrtům se uskutečnila necelé 2,5 měsíce poté, co vláda získala důvěru. Takto brzy po ustavení nové vlády ještě nikdy odboráři neprotestovali.

10 hlavních rozpočtových škrtů, o kterých včera jednala vláda

1. Stavební spoření

Stát nově zdaní státní podporu stavebního spoření 50procentní daní. Státní podpora na staré smlouvy uzavřené ještě před koncem roku 2003 tak klesne z dnešních 4500 korun na 2250 korun. Na nové smlouvy pak státní podpora poklesne ze tří tisíc na 1500 korun. Stát navíc začne danit úroky z vkladů na stavební spoření. Škrty ve stavebním spoření dopadnou celkem na pět milionů lidí.
Dopad: Snížení schodku veřejných financí celkem o 8 miliardy korun.
Výsledek: Návrh bez problémů prošel.

2. Snížení objemu platů veřejných zaměstnanců o 10 procent

Vláda hodlá snížit částku, která jde na platy úředníků, hasičů, policistů nebo vojáků o 10 procent. Jedinými dvěma skupinami veřejných zaměstnanců, kterých se tento škrt nedotkne, jsou učitelé a ústavní činitelé.
Dopad: Snížení schodku veřejných financí celkem o 11,4 miliardy korun.
Výsledek: Návrh na vládě prošel.

3. Snížení provozních výdajů státu

Vláda bude příští rok šetřit i na svém provozu. Celkem plánuje běžné výdaje na věci, jako jsou nákupy materiálu, automobilů nebo náklady na energie, snížit o téměř 15 procent. Stát zároveň proškrtá investice.
Dopad: Snížení schodku veřejných financí celkem o 10 miliard korun.
Výsledek: Návrh na vládě bez problémů prošel.

4. Škrty v nemocenské

Vláda o rok posunula snížení nemocenského pojištění pro firmy. Zároveň prodloužila snížení nemocenské po prvním měsíci na 60 procent čisté mzdy. Podniky budou navíc za své lidi platit nemocenskou tři týdny místo dnešních dvou.
Dopad: Snížení plánovaného schodku veřejných financí celkem o 14,3 miliardy korun.
Výsledek: Návrh bez problémů prošel.

5. Stropy zůstanou na šestinásobku

průměrného platu
Koalice schválila zachování zvýšených stropů na odvody zdravotního a sociálního pojištění na šestinásobku průměrné mzdy. Původně přitom měly stropy příští rok klesnout z šestinásobku na čtyřnásobek průměrného platu.
Dopad: Snížení plánovaného schodku veřejných financí o 3,1 miliardy korun.
Výsledek: Návrh na vládě bez problémů prošel.

6. Zrušení sociálního příplatku

Vláda v roce 2011 zruší sociální příplatek, který pobíraly nejchudší rodiny s dětmi. Rodiny, které dostávají méně než dvojnásobek životního minima, kvůli tomu přijdou každý měsíc o 320 až 1125 korun.
Dopad: Snížení schodku veřejných financí celkem o 2 miliardy korun.
Výsledek: Návrh bez problémů prošel.

7. Nižší dávky zdravotně postiženým

Lidem s nejlehčím stupněm postižení klesne příspěvek na péči z dnešních dvou tisíc na 800 korun měsíčně.
Dopad: Snížení schodku veřejných financí celkem o 1,5 miliardy korun.
Výsledek: Návrh na vládě bez problémů prošel.

8. Výrazné seškrtání porodného

Porodné ve výši 13 tisíc korun budou dostávat jen nejchudší rodiny a zároveň jen na první dítě. Nárok na porodné budou mít nově jen rodiny, které vydělávají měsíčně méně než 2,4násobek životního minima.
Dopad: Snížení schodku veřejných financí celkem o 1,3 miliardy korun.
Výsledek: Návrh na vládě bez problémů prošel.

9. Nižší podpory v nezaměstnanosti

Lidé, kteří jsou na podpoře a budou si chtít přivydělat, už nedostanou podporu v nezaměstnanosti. Zároveň s tím bude ten, kdo odejde z práce sám, dostávat podporu jen do výše 45 procent předchozího výdělku. Kdo dostane odstupné, nedostane nic.
Dopad: Celkové snížení schodku veřejných financí o 1 až 2 miliardy.
Výsledek: Návrh bez problémů prošel.

10. Snížení rodičovské dovolené

Částka, kterou rodiče mohou dostat během čtyřleté rodičovské, klesne z 224 400 na 216 000 korun.
Dopad: Celkové snížení schodku veřejných financí zhruba o 1 miliardu.
Výsledek: Návrh bez problémů prošel.