Letos jsou navíc podtržené zprávami o stavu nezaměstnanosti mladých lidí ve věku18-24 let v celé EU, která již překračuje 20% hranici. A jako každý rok také probíhají diskuze o stavu českého školství a neschopnosti systému nasměrovat studenty na školu, která jim zajistí zaměstnání hned po absolvování školy.

Mladí absolventi jsou v současné době v okolních zemích považováni za takzvanou "ztracenou generaci", kterou zplodila po celém světě hospodářská krize. Tito absolventi bez praxe, pracovních návyků a často s přehnanými představami o svém ohodnocení tak zůstávají díky hospodářské krizi bez uplatnění déle, než je vhodné.

Pokud se ale na problematiku dnešních absolventů podíváme z jiného úhlu, překvapí nás, jak velkou máme nyní příležitost. Máme šanci změnit celý zaběhnutý a poněkud skřípající systém a k tomu ještě i myšlení mladých lidí směrem k osobní odpovědnosti za své vzdělání a za své působení na pracovním trhu. Tuto šanci nesmíme propásnout! Nesmíme čekat a doufat, že se vše vrátí do zajetých kolejí před rokem 2008! Více než kdykoliv předtím nyní potřebujeme otevřenost státu vůči problémům mladých lidí, vůli k reformě školství, dialog se zaměstnavateli a v neposlední řadě podporu flexibilního trhu práce.

Nyní máme možnost dostat do poslucháren a tříd vysokých a středních škol ty studenty, kteří mají o vzdělání skutečně zájem. Máme šanci vytvořit nástroje k tvorbě takových pracovních míst, která umožní získavat při studiu praxi a pracovní návyky, připravit podmínky pro takové flexibilní pracovní úvazky, které mohou být pro studenty a absolventy přirozenou cestou k získání zaměstnání po škole. Využijme stagnaci trhu k nadechnutí, k utřídění myšlenek a ke změně našeho myšlení.

Škola jako byznys


O financování školství se vedou mnohaleté debaty. Nejen ekonomické, ale hlavně politické. Každý nastoupivší ministr tvoří novou koncepci restrukturalizace škoství, kterou většinou nestihne dokončit. Kdo je vlastně odpovědný za neschopnost absolventa uplatnit se na pracovním trhu? Je to sám student, který si školu vybírá? Jsou to rodiče, kteří mu s výběrem školy pomáhají? Je to sama škola, její osnovy a její pedagogové, kteří absolventa nedostatečně připravili? Anebo je to celkově chyba školského systému?

Pokud by jedním z významných ukazatelů pro financování škol byla uplatnitelnost jejich absolventů, situace by byla zcela jiná. Škola by se sama postarala o výběr studentů, kteří studium zvládnou a kteří jej také dokončí. Ne proto, že musí, ale protože se chtějí po ukončení studia dobře uplatnit. Každá škola by fungovala jako firma, která musí na trhu prosadit své "produkty" mezi ostatní konkurencí. Zavedení tržních principů by mohlo správně nasměrovat změny, které jsou v celém systému školství potřeba.

Školné = lepší uplatnitelnost absolventů


Nyní konečně po několika letech opatrných diskuzí stojí v programovém prohlášení vlády: "Vláda zavede finanční spoluúčast absolventů vysokých škol na hrazení nákladů jejich studia."

Škola získá finance ihned a student bude mít možnost uzavřít na toto školné zvýhodněnou půjčku. Studenti se tak budou podílet na financování svého vzdělání a doufejme, že za své peníze budou chtít dostat to nejlepší. Tedy takové vzdělání, které nebude odrážet stereotypní koncept "hlavně že budu mít titul", ale bude reflektovat aktuální stav trhu práce i naše postavení v EU.

Jak vidí absolventy zaměstnavatelé?


Návodem k modernizaci výuky by měly být jednoznačně názory zaměstnavatelů, kteří rozhodují o tom, zda se absolvent uplatní či nikoli. Přední operátor on-line trhu práce portál Jobs.cz každoročně pořádá "Měsíc absolventů on-line". Letos proběhl již desátý ročník a přinesl nejen zajímavá čísla, ale také zajímavé názory zaměstnavatelů. 10. ročníku se zúčastnilo 22 předních zaměstnavatelů a 5103 studentů, kteří měli možnost se zaměstnavateli diskutovat. Jejich názory mnohdy poukazují na neschopnost škol reagovat na měnící se požadavky na trhu práce.

Magdalena Slámová, Recruitment Service Coordinator, Unilever ČR:


"Letošním absolventům bych doporučila, aby se více zajímali o skutečné dění na pracovním trhu, aby sbírali informace o oboru, ve kterém chtějí pracovat. Myslím, že jim stále chybí konkrétní informace, motivace i pokora, zvláště v době, kdy je pro ně na trhu práce hodně ztížená situace."

David Mužík, Director People Care, Vodafone ČR:


"Myslím si, že se současní absolventi škol zlepšují v oblasti získávání praktických zkušeností formou praxí a stáží při škole (většinou aktivita studentů), na druhé straně se školy stále drží starého konceptu vzdělávání, tj. formální znalosti jsou upřednostňovány před požadavky praxe. Toto je zajímavý fenomén v současné době, kdy veškeré formální znalosti jsou shromážděny na internetu a víceméně stačí kliknutí, aby se k nim kdokoliv dostal. Budeme vůbec ještě školy razící starý systém vzdělávání v budoucnu potřebovat?"

Tomáš Stránský, personální ředitel, Kofola:


"Chceme zvýšit podíl absolventů VŠ u nás ve firmě. Nepožadujeme žádné úzkoprofilové specializace či praxi, ale rozhodující je chuť do práce a do dalšího učení se. Zaznamenali jsme, že se rok od roku zlepšuje odborná vybavenost absolventů, ale tento pokrok je stále velmi pozvolný. Příliš se nezlepšila situace s jazykovou vybaveností."

Lenka Prohasková, personální manažerka, Gebrüder Weiss:


"Dnešní logistika vyžaduje mnohem širší znalosti a povědomí o současných trendech. Bohužel je tento obor vyučován bez znalostí současné praxe a neodráží potřeby zaměstnavatelů. Je tedy velmi těžké zaměstnat absolventa bez praxe."

Tyto postřehy zkušených personalistů jasně ukazují hlavní nedostatky současných absolventů, respektive systému vzdělávání, který tyto nedostatky nedokáže odstranit: neschopnost zajistit studentům reálný pohled na trh práce, nedostatečný přehled o praxi, malá podpora stáží či praxí a špatná jazyková vybavenost.

Absolventi pociťují nedostatek praxe


V rámci "Měsíce absolventů on-line" na portálu Jobs.cz odpovídali studenti na otázku "Myslíte si, že vás škola připravila dostatečně pro zaměstnání?" 60 % respondentů uvedlo, že ano, ale že jim chybí praxe.

Ano, praxe. Absolventi jsou znevýhodněni nedostatkem praxe. Zaměstnavatelé chtějí praxi. Nezaměňujme však praxi za pracovní zkušenost. Žádný personalista není tak nerealistický, aby nechápal, že čerstvý absolvent bude mít těžko tříletou praxi v oboru, který právě dostudoval. Více než o praxi v oboru jde totiž o pracovní návyky, zodpovědnost a aktivní zájem získat zkušenosti. Zde mohou pomoci jedině zaměstnavatelé, kteří taková místa studentům a čerstvým absolventům vytvoří. A samozřejmě stát, který vznik takových míst podpoří a bude zaměstnavatele motivovat k jejich tvorbě.

Flexibilní formy práce - pomoc absolventům na pracovním trhu


S nadšením a mírnou nadějí znovu cituji programové prohlášení vlády, kde stojí: "Vláda v součinosti se sociálními partnery navrhne úpravy zákoníku práce, které povedou k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst."

Konečně! Konečně bychom mohli na úrovni státního systému zbořit přežitý stereotyp 40hodinového pracovního týdne a doby neurčité. Všichni samozřejmě chápeme, že pro každého je prioritou najít si stabilní práci. Je to logické a pochopitelné a nemá smysl zavádění flexibilních forem práce lámat přes koleno. Avšak právě absolventi by mohli být těmi, pro které se podobné alternativní formy práce stanou běžnou součástí pracovního trhu. Podobně jsou na tom rodiče vracející se z rodičovské či mateřské dovolené, kteří nemohou nebo nechtějí pracovat na 40hodinový úvazek. Na vyspělých pracovních trzích EU je právě zkrácený úvazek, práce z domova či práce na časově omezených projektech standardem mezi mladými lidmi a rodiči.

Aby mohli na pracovní trh vstupovat absolventi a jednodušeji se vracet rodiče, je třeba vytvořit více prostoru pro alternativní formy práce.