Evropská komise navrhne příští rok v létě zavedení bankovní daně, která má pokrýt náklady na případnou záchranu krachujících finančních ústavů v Evropské unii. Komise o tom včera informovala novináře.
Nezmínila se přitom o výjimce pro ČR, která bankovní daň nechce. Brusel nevylučuje ani zavedení daně z finančních transakcí, podle ní je ovšem výhodnější daň z finančních aktivit, jinak také nazývaná jako bankovní poplatek.
Česká republika nechce zavádět bankovní daň nebo poplatek, o kterých se diskutuje v Evropské unii. Nesouhlasí asi s uvažovaným vznikem fondů pro řešení problémů bank. Zatímco rozhodnutí o dani vyžaduje v unii jednomyslný souhlas všech členských států, v případě fondu většinový. Debaty o obou nástrojích reagujících na finanční a hospodářskou krizi jsou teprve na začátku, řekla včera náměstkyně ministra financí Klára Król.
Česko chce pro oba zvažované instrumenty výjimku. Król poukázala na to, že ČR na rozdíl od jiných členských zemí nemusela bankám v souvislosti s krizí pomáhat. Pokud by unie rozhodla o vzniku fondů, hrozil by podle ní odliv bank do jiných regionů. Při zavedení daně by dle informací ze zasedání banky patrně zvýšily poplatky, mohly by se ztížit jejich úvěrové možnosti.
Komise očekává, že zavedení speciální daně, která by se odvíjela od zisků finančních ústavů, by ročně mohlo vynést zhruba 25 miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. Banky by přitom měly zaplatit zhruba pět procent ze svých zisků. Přestože Česko podobné kroky odmítá a vyjednalo si v červnu výjimku, která je má od daně osvobodit, komise nic takového nezmiňuje. Naopak zdůrazňuje nutnost daň zavést v celé evropské sedmadvacítce. K případnému zavedení daní však bude třeba souhlasu všech zemí, jako je tomu v ostatních daňových problémech. Konečné schvalování se tak může protáhnout i na několik let.
