Muž, který fáral do lidských duší

B yl to frajer, kovboj, prima chlap. Takových je v naší zemi bohužel málo. Teď jich je zase o jednoho méně," neskrýval svůj smutek nad zprávou o včerejším náhlém úmrtí filmového scenáristy Jiřího Křižana (68) ministr obrany a signatář Charty 77 Alexandr Vondra. "Komunisti mu zabili tátu, takže věděl, s kým máme tu čest. V přelomovém roce 1989 to byl jeden z mně nejbližších lidí," zavzpomínal na svého přítele.

Zdaleka přitom nebyl sám, koho se Křižanův nečekaný skon velmi dotkl. "Jsem hluboce zasažen. Byli jsme velmi dobří kamarádi. Od jara 1989 patřil mezi mé nejbližší spolupracovníky, spoluorganizoval petici Několik vět, byl v nejužším vedení Občanského fóra a jako poradce mi velmi pomáhal na Pražském hradě. Přicházíme v něm o možná méně nápadnou, ale svébytnou osobnost s pevnými postoji," komentoval Václav Havel pohnutě zprávu, že jemu blízký člověk včera nepřežil náhlou srdeční příhodu.

Z podzemí na Hrad

Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí. Když mu bylo deset let, přišel o svého otce, kterého v roce 1951 stalinistický režim odsoudil ve vykonstruovaném politickém procesu za velezradu a následně popravil.

O dalších sedm let později dolehla na Jiřího Křižana na prahu dospělosti komunistická šikana znovu, když byl v roce 1958 z politických důvodů vyloučen z gymnaziálních studií. Živil se pak nuceně především manuální prací - nejprve nastoupil do dolů jako havíř a později vystřídal i řadu dalších dělnických profesí.

V době krátkého politického uvolnění během šedesátých let směl vystudovat Filmovou fakultu Akademie múzických umění (1964 -1968). Po jejím absolutoriu pak působil několik let jako novinář v různých redakcích a posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy.

Zformován krutými zkušenostmi z dětství, začal se od roku 1986 politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu roku 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla a později spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou sepsal úspěšnou petici Několik vět, kritizující komunistický režim.

Po listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum - a v prosinci téhož roku se stal po zvolení Václava Havla prezidentem poradcem hlavy státu. Po parlamentních volbách v červnu 1992 vykonával nějaký čas funkci náměstka ministra vnitra. V lednu 1995 se však opět vrátil k práci filmového scenáristy a začal přednášet na pražské FAMU.

Moravský western

Jiří Křižan napsal scénáře k celkem třinácti realizovaným celovečerním filmům. Snímky Signum laudis (1980, režie Martin Holý) a Stíny horkého léta (1982, režie František Vláčil) přitom získaly hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Prvně jmenovaný film byl vyznamenán také udělením Státní ceny Klementa Gottwalda, kterou však Jiří Křižan od totalitních funkcionářů odmítl převzít.

Jako autor uspěl v roce 1971 i v zahraničí - konkrétně v Nizozemsku a Švédsku, kdy mu vyšel román Exercicia. K jeho polistopadovým úspěchům pak patří především předloha k "moravskému westernu" režiséra Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala, který získal krom jiného cenu Český lev právě v kategorii nejlepší scénář roku 1998.

Podle respektovaného a úspěšného producenta Jaroslava Boučka patřil Jiří Křižan k výtečným scenáristům. "Byl to skvělý člověk, nejlepší scenárista, se kterým jsem se setkal," řekl doslova. "Film Je třeba zabít Sekala je nejlepším a nejúspěšnějším českým filmem v novodobé historii, který asi dlouho překonaný nebude a určitě bude patřit do zlatém fondu naší kinematografie," dodal Jiří Bouček, který se zemřelým spolupracoval.

Valach v Praze

Třebaže se Jiří Křižan stáhl v polovině 90. let z politiky a před dvanácti roky se i odstěhoval z Prahy do valašské vesnice Branky, kde se staral o rodinný les, vrátil se letos k občanskému angažmá. To když se rozhodl v barvách nově vzniklé formace TOP 09 kandidovat v květnových volbách do Poslanecké sněmovny, kam se však nakonec nedostal.