Ministři financí Evropské unie včera nejspíš definitivně schválili regulaci hedgeových fondů. Dohodě dosud bránily spory Francie a Británie kvůli zacházení s fondy, které působí mimo EU. Konečný kompromis musí ještě schválit Evropský parlament, větší problémy při hlasování se ale neočekávají.

Fondy, které využívá hlavně bohatší klientela, měly podle představ Francie, některých dalších zemí a částečně i Německa žádat o povolení k činnosti v jednotlivých členských státech unie. Evropská komise a Evropský parlament naproti tomu navrhovaly, aby fondům stačilo povolení v jedné zemi, které by bylo následně platné pro celou sedmadvacítku. Tento postup ministři financí nakonec schválili, i když s určitými ústupky.

"V zásadě je to kompromis, který nám vyhovuje. Česko trvalo na rovném zacházení s evropskými a neevropskými fondy, což se podařilo," řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

Postoj komise a parlamentu byl totožný s postojem Británie, kde působí 80 % evropských hedgeových fondů, a rovněž s názorem Česka. Češi měli obavy, že by regulace v podobě, kterou prosazují Paříž a Berlín, diskriminovala české investory. USA, kde působí největší světové hedgeové fondy, se totiž brání tomu, aby uzavíraly bilaterální smlouvy s malými zeměmi. Čeští investoři tak teoreticky mohli ztratit možnost investovat do fondů mimo Evropskou unii.

Konečný kompromis počítá s tím, že neevropské fondy dostanou povolení pro celou Evropskou unii, ale nejdříve od roku 2018. Do té doby budou muset žádat o povolení u jednotlivých států.

Fondy by nově měly předávat regulačním úřadům například informace o svém hospodaření, mimo jiné o tom, jak velkou část majetku tvoří cizí zdroje. Ministři se již dříve shodli, že regulace by se měla týkat jen fondů, jejichž aktiva přesahují 100 milionů eur (2,45 miliardy korun). Europoslanci oproti tomu usilují o to, aby se týkala všech fondů bez výjimky.

Související