Prodej „dcery“ ČEZ bude transakcí, která nemá ve střední Evropě obdoby

Energetický kolos ČEZ plní zadání vlády Andreje Babiše připravit podmínky pro to, aby se hlavní část jeho výrobních zdrojů dostala plně do vlastnictví státu. Na pondělní valné hromadě především dostal oficiálně zelenou plán na oddělení těch částí, které se netýkají výroby elektřiny v klasických elektrárnách. Jejich skoro půlka se následně prodá, aby ČEZ získal co nejvíc peněz na odkup vlastních akcií.

K tomu akcionáři schválili změnu stanov, která zrychlí dílčí kroky směřující k vykoupení menšinových podílníků. Ti odkup ve většině vítají, protože počítají s tím, že získají k současnému kurzu podstatnou prémii. Management ČEZ přitom načrtl scénář, podle kterého by prodej nevýrobní části mohl probíhat, a dal jasně najevo, že prioritou je zvýšení hodnoty pro akcionáře.

K tomu hned den po valné hromadě významná americká investiční banka Morgan Stanley prudce zvýšila cílovou cenu pro akcie ČEZ, což signalizuje, že i dosud velmi opatrní zahraniční analytici vnímají potenciál, který tuzemský energetický obr představuje. 

Aktualizováno

Valná hromada schválila cestu k rozdělení a zestátnění ČEZ. Jistá je dividenda 42 korun

2. 6. 2026 ▪ 6 min. čtení

Nejde však o revoluci. Morgan Stanley sice zvedl svou cílovou cenu o 370 Kč korun na akcii, což je mimořádný skok, ale vyšel přitom z hodnoty 880 korun. A takhle nízko byla akcie ČEZ naposledy na podzim 2024, kdy začal dlouhodobý růst trvající až do letošního ledna. Americká banka tak jen dobíhala rok a půl dlouhé zpoždění.

Ani zmíněný výrazný skok neznamená jednoznačné doporučení koupit, protože i tak se cílová cena nedostala nad aktuální kurz. Morgan Stanley však investory nyní alespoň neodrazuje a nenabádá ke snížení váhy ČEZ v jejich portfoliu.

Akcionáře potěšilo, že na valné hromadě tentokrát vládla vstřícná atmosféra. I k managementu ČEZ obvykle kritičtí investoři během jednání trvajícího až do nočních hodin kvitovali, že se přístup vedení firmy změnil a že jejich otázky byly náležitě zodpovězeny. To nebývalo samozřejmostí. Optimisté v tom vidí příchod nových časů.

ČEZ nyní dobrou image přitahující investory potřebuje, protože jeho jasným úkolem je prodat část zvanou pracovně DSZS co nejlépe. To podle nastíněných plánů znamená hledat vícero velkých investorů typu penzijních fondů či pojišťoven, které láká regulovaný byznys s víceméně stabilním výnosem. DSZS, kam se převede vedle lukrativní distribuce, prodeje a poněkud rizikovějšího, avšak obvykle výnosného tradingu i plynová část firmy a obnovitelné zdroje, přesně takový je. Na to slyší i ti investoři, kteří se z různých důvodů vyhýbají jádru či zdrojům spalujícím fosilní paliva, a současný ČEZ je tak pro ně tabu.

Prodej takřka poloviční části – Babišova vláda trvá na tom, že si nechá rozhodující podíl, přičemž ten bude ovládat přes ČEZ – bude velkou transakcí nemající ve střední Evropě obdoby. Ocenění DSZS je ještě hádankou, jejíž výsledek kromě tržních podmínek ovlivní i rozdělení současného dluhu ČEZ. Ale půjde zaručeně o podstatně větší transakci, než jakou byl prodej podílu v infrastrukturním holdingu EP Infrastructure (EPIF) australské investiční skupině Macquarie. Ta před deseti lety Danielu Křetínskému a Patriku Tkáčovi zaplatila 47 miliard korun.

Případ EPIF je přes časovou propast i rozdíl v ziskovosti a zaměření firmy poučný v tom, jak se plány na prodej mohou vyvíjet. Původní záměr byl prodat podíl v EPIF přes burzu, ovšem jednání s australskými investory bylo rychlejší a z plánů na IPO sešlo. Historie ale zná i opačné případy. Když finanční divize amerického kolosu General Electric hledala kupce pro svou českou banku GE Money (původně Agrobanka, dnes Moneta), oslovovala primárně bankovní skupiny působící v regionu. Jenže ty se o tradiční banku, která byla sice zisková, ale bez jasné silné stránky, zrovna nepraly. Proto po letech jednání nakonec dostala příležitost pražská burza, kde GE Money svůj podíl úspěšně prodala.

V případě DSZS může jít nakonec o dvojkolejné řešení. Místopředseda Pavel Cyrani na valné hromadě vysvětlil, že podíl pravděpodobně koupí více investorů. Podle schválené strategie bude představenstvo ČEZ rozhodovat „při zohlednění tržních podmínek, investičních příležitostí a dalších relevantních okolností“. Burzovní cesta je tak otevřená.