Italské kompozice raného baroka a počátku 17. století od známých i méně známých autorů přináší nové album s názvem Lettere Amorose (Dopisy lásky) světově uznávané mezzosopranistky Magdaleny Kožené. Na desce, která podává skrze oduševnělou hudbu osobitou výpověď o různých podobách lásky, doprovází nejúspěšnější českou pěvkyni současnosti na dobové nástroje soubor Private Musicke pod vedením Pierra Pitzla.

Album vyšlo u Deutsche Grammophon a Kožená ho pokřtí na svém letošním jediném vystoupení v Česku, které se uskuteční 15. listopadu na holešovském zámku v rámci koncertní řady nového festivalu Musica Holešov.

"Tato hudba promlouvá k lidem, kteří se nepovažují za znalce klasiky. Přichází z časů, kdy se klasika a populární hudba nerozdělovala. Byla to jednoduše hudba, kterou každý slyšel a zpíval," říká Kožená.

Album obsahuje skladby od známého Claudia Monteverdiho, Tarquinia Meruly, Giulia Cacciniho, i méně známého Biaggia Mariniho, Girolama Kapsbergera nebo skladatelky, zpěvačky a gambistky Barbary Strozziové.

Jsou to autoři okolo takzvané florentské cameraty, kteří objevili žánr jednohlasé skladby s úsporným instrumentálním doprovodem. Některé z písní byly podle Kožené ve své době přednášeny v kostelech nebo přímo na ulici, jiné byly určeny lidem, kteří se scházeli a hráli pro vlastní potěšení. Podle pěvkyně nejsou technicky náročné, umějí však jít k podstatě toho, o čem hudba je. "To je osvobozující: zpíváte pro vlastní potěšení," říká Kožená. CD pojmenovala po slavné Monteverdiho písni Lettera amorosa, která však na nahrávce není.

Deska je podle muzikologa Luboše Stehlíka nabitá emocemi, vzrušujícími afekty i harmoniemi. Nevypovídá jen o hudbě raného italského baroka, její oduševnělosti, výrazové síle a aktuálnosti, ale nepřímo i o pěvkyni samotné. "Když ji poslouchám, tak to vypadá skoro jako zázrak, že tak silná a pokorná osobnost vzešla z pěvecky skromných poměrů tohoto státu," uvedl Stehlík v pořadu Rondo na ČRo Vltava.

Soubor Private Musicke zaujal pěvkyni svými nahrávkami, které považuje za originální a živé. Umělecký vedoucí souboru Pitzl staví podle ní na improvizaci a snaží se, aby hudba vznikala spontánně.