Čína má novou páku na Západ: vzácné kovy

V obchodu mezi Čínou a Západem to zase jiskří. Důvodem je rozhodnutí Pekingu drasticky omezit kvóty na vývoz kovů vzácných zemin. Bez nich se neobejdou automobilky, výrobci počítačových komponentů ani vojenských radarů.

Problém tkví v tom, že Čína má na světovém trhu s těmito kovy skoro monopol. Loni ho zásobila z 97 procent. Její těžební podnik Steel Rare Earth Hi-Tech Company ve dvoumilionovém městě Paočou (Vnitřní Mongolsko) dodává kolem 55 tisíc tun vzácných zemin, což představuje více než dvě pětiny jejich celosvětové produkce.

Čína loni v květnu rozhodla, že začne těžbu těchto kovů omezovat. Letošní produkci naplánovala v objemu 89 200 tun a vývozní kvótu ve výši 22 300 tun. Letos v červenci oznámila, že je nucena omezit kvótu na druhé pololetí skoro o tři čtvrtiny. Přitom neoznámila, jaké množství kovů do konce roku vyveze.

Peking své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že musí uzavírat zastaralé doly, které nevyhovují bezpečnostním a ekologickým normám.

Ale podle západních analytiků je za tím také snaha šroubovat ceny vzhůru. A to se Pekingu daří. Například kilogram oxidu ceria, bez něhož se neobejde výroba polovodičů, nyní stojí kolem 36 dolarů ve srovnání s necelými pěti dolary v dubnu. Neodym, který zvětšuje sílu magnetů, podražil ve stejném srovnání z 41 na 92 dolarů za kilogram, uvádí londýnská společnost Metal-Pages.

Západní firmy mají pořádně zamotanou hlavu. "Komponenty, jejichž výroba se bez kovů vzácných zemin neobejde, jsou natolik všudypřítomné, že je nelze jen tak nahradit," upozorňuje Jack Lifton, šéf firmy Technology Metals Research z amerického Detroitu.

Byly doby, kdy Spojené státy, hlavní spotřebitel západního světa, vystačily s vlastní produkcí těchto prvků. Ale zhruba v polovině 80. let s těžbou skoro ustaly, neboť se na trh tehdy tlačila mnohem levnější čínská produkce.

Těžit vzácné zeminy v roce 2002 skoro přestal kalifornský důl Mountain Pass. "Hodláme ho znovu otevřít," oznámil včera Mark Smith, ředitel společnosti Molycorp, která důl vlastní.

Jeho těžební kapacita by se měla perspektivně zdvojnásobit na 40 tisíc tun. Háček je ale v tom, že obnovit těžbu bude možné nejdříve koncem roku 2012.

Společnost Glencor International, největší světový obchodník s komoditami, zase uvedla, že se pokusí obnovit těžbu v dole Pea Ridge ve státě Missouri.

To, že extrémně vysoká závislost na dovozu je chyba, dnes dochází i americkým politikům. "Čína chce zcela očividně využít své zásoby vzácných zemin jako páku v mezinárodních záležitostech. To představuje potenciální hrozbu pro hospodářskou bezpečnost USA," prohlašuje Edward Markey, který předsedá výboru Sněmovny reprezentantů pro energetickou nezávislost a globální oteplování.

Dlouhodobou surovinovou strategii v těchto dnech schválilo také Německo. Týká se i kovů vzácných zemin. Evropská unie by podle Berlína měla "urgentně" zvýšit investice do těžebních kapacit ve východní Evropě a Střední Asii, aby mohla čelit čínskému tlaku.

Trh vzácných kovů

190 000

Tolik tun kovů vzácných zemin bude v roce 2014 potřebovat svět ve srovnání s letošní spotřebou 136 100 tun. Uvádí to studie společnosti Lynas.

97 %

Podíl Číny na celosvětové produkci vzácných kovů. Naprostá většina zpracovatelských kapacit je na čínském území a pouze několik v Kanadě, USA a na území bývalého Sovětského svazu.

Kovy vzácných zemin

Sedmnáct prvků strategického významu, které se v zemském nitru sice vyskytují poměrně hojně, ale jen málokdy v takové koncentraci, aby jejich těžba byla rentabilní. Průmysl jich potřebuje málo, avšak bez nich se neobejde.

Geologicky ověřené zásoby (milionů tun)

Průmyslové využití

Prvky jako lanthan, cer, neodym či europium jsou nezbytné při výrobě průmyslových magnetů, brzdových systémů, plochých obrazovek, baterií pro elektromobily či turbín pro větrné elektrárny. Neobejdou se bez nich ani zbrojaři.

POTEM A KRVÍ VYKOUPENÝ MONOPOL
V dolech v Pao-čou, které provozuje největší producent kovů vzácných zemin na světě Steel Rare Earth Hi-Tech, se pracuje ve středověkých podmínkách.
FOTO: BLOOMBERG