Stav vědomostí českých manažerů se stále nezlepšuje!

V období od 1.7.2009 do 30.9.2010 bylo v každém kvartálu otestováno kolem 4000 manažerů, z toho bylo 39 % žen a 61 % mužů. V meziročním porovnání se sice ukazatel zlepšil (z 41,75 % na 46,97 %), ale ukazatel v žádném z kvartálů nepřekročil hranici padesáti procentních bodů. "Testovaní čeští manažeři a manažerky tak sice něco o managementu vědí a jejich manažerská rozhodnutí nejsou vždy vedena pouze intuicí nebo zkušenostmi, ale jejich znalosti v oblasti managementu nedosahují dlouhodobě ani poloviny doporučených vědomostí," říká Jan Bartůšek, zodpovědný za technickou podporu vortálu Directors.

Ukazatel Directors Index

Vypočítává se jako vážená průměrná známka, kterou obdrží všichni testovaní manažeři v rámci vzdělávacího vortálu Directors. Základem pro výpočet tohoto ukazatele je procentuální hodnocení všech testů, které jsou součástí elektronického systému vzdělávání Directors. V databázi testů se momentálně nachází 1300 otázek, obsahujících veškeré oblasti managementu. Dlouhodobě se sledují čtyři klíčové manažerské oblasti - Planning, Organizing, Directing, Controlling.

Nejvíce vědomostí projevovali testovaní manažeři v oblasti řízení lidí - Directingu. Je to tím, že bez ohledu na velikost potřebuje prakticky každá firma ke splnění svých cílů pracovníky, a proto musí manažeři dát dohromady a řídit takový kolektiv, který bude schopen plnit zadané cíle. A testovaní čeští manažeři mají dlouhodobě nejvíce vědomostí o tom, kde tyto pracovníky vzít, jak je optimálně odměňovat, rozvíjet a motivovat.

Testovaní manažeři a manažerky mají opakovaně největší problémy s poslední oblastí manažerské práce - Controllingem. Manažeři si stále neuvědomují, že všechny firmy se neustále vyvíjejí. Změna je způsobem života a může být aktivována mnoha činiteli, jak z vnitřního, tak z vnějšího prostředí firmy. Žádné firmě se proto změny nevyhnou, a to ať už z nutnosti, nebo jen proto, že se chce firma zlepšovat. Změna je tak něco, s čím se musí každý vedoucí pracovník smířit.

"Firmy, které jsou takto schopny určit své silné a slabé stránky a následně vzdělávat své vedoucí pracovníky v klíčových manažerských oblastech, jsou schopny lépe poznat a flexibilně reagovat na podnikatelské příležitosti, a tím obstát v dnešní silné konkurenci," říká Jan Bartůšek.

Klíčové manažerské oblasti

Planning (plánování): Je obecně známo, že velká část rozhodování v malých firmách je do jisté míry intuitivní. Pokud se ale management dopředu nepřipraví na to, co ho čeká, bude pravděpodobně nemile překvapen. Takové omyly totiž mohou být drahé, někdy dokonce i fatální, a proto každé rozhodnutí musí vycházet alespoň z nějakého odhadu budoucnosti. A právě funkce plánování nutí manažery určit nejen jasné cíle, ale i jízdní řád pro cestu k těmto cílům.

Organizing (organizování): K dosažení stanovených cílů v rámci firemního plánu je nutné zabezpečit co nejvhodnější uspořádání vnitřně členitého celku firmy tak, aby vytyčený úkol každý pověřený pracovník opravdu vykonal. V rámci malých firem se ale toto obvykle podceňuje s tím, že firma je ještě malá a že pracovníci vědí sami nejlépe, co a s kým mají dělat. Nelze ale vůbec pochybovat, že s pomocí funkce organizování získají manažeři jistotu, že všechny úkoly potřebné pro dosažení cílů budou nejen splněny, ale že v případě problémů dokáží vše včas identifikovat, popsat a následně vhodně zasáhnout.

Directing (řízení): Bez ohledu na velikost potřebuje prakticky každá firma ke splnění svých cílů pracovníky, a proto musí manažeři dát dohromady a řídit takový kolektiv, který bude schopen zadané cíle plnit. A díky funkci řízení získávají manažeři jasnou představu o tom, kolik, s jakými schopnostmi a kvalifikací firma potřebuje či bude potřebovat pracovníků, kde tyto pracovníky vzít, jak je optimálně odměňovat, rozvíjet a motivovat.

Controlling (kontrolování): Nakonec musejí manažeři ještě vykonávat takové aktivity, s jejichž pomocí zjistí, zda se dosahované výsledky všech pracovníků neodchylují od předem plánovaných cílů. Smyslem funkce kontrolování je tedy získat přesvědčení, že plány firmy se vyvíjejí žádoucím směrem a veškeré cíle tak budou dosaženy. Účelem není pouhá informovanost o stavu sledované reality, ale i případné přijetí nápravných opatření. Změny jsou proto nedílnou součástí práce manažerů a je s nimi třeba nejen počítat, ale také se cílevědomě připravovat na jejich zavádění.