Eric Cornuel: Vychovávejme společensky odpovědné manažery

Hraje klíčovou roli v evropském přístupu k manažerskému vzdělávání a ve vypracování mezinárodních standardů jeho kvality. Jako akreditační orgán se EFMD řadí k americkému AACSB (American Assembly of Colleges and Schools of Business) a anglické AMBA (Association of MBA) a školám byznysu a institucím podnikového vzdělávání poskytuje akreditace EQUIS ( European Quality Iimprovement System) a EPAS (European Programme Accreditation System). Škola byznysu nebo managementu s některou z těchto akreditací získává konkurenční výhodu a posouvá se mezi nejlepší ve své kategorii. Tyto akreditace má již necelá stovka škol ve 29 zemích světa. EFMD je členská organizace, má okolo 500 členů po celém světě.

EFMD existuje zhruba třicet let a její pole působnosti se za tu dobu výrazně rozšířilo daleko za hranice Evropy. Posledních deset let je generálním ředitelem a CEO této asociace Prof. Dr. Eric Cornuel.

Čím se MBA liší od ostatních forem vzdělávání?

Ve vztahu k ostatním studijním oborům v Evropě je diplom uzavírající studium MBA jedinečná záležitost, je všeobecné povahy a lze jej získat jen po určité době praxe. MBA je program vytvořený pro manažery a důležitá je právě jeho všeobecnost, nejde o žádný úzce specializovaný obor. Filozofie studia MBA spočívá v jeho obecné rovině a nezbytné profesionální praxi. Poslední dobou se studium hodně specializovalo, dostávalo příliš technické dimenze, které s filozofií MBA nekorespondují. Přílišná orientace na matematické, technické, kvantitativní metody řešení problémů, analytické myšlení, finance,... ano, jistě je to důležité znát, ale v programu MBA se připravují především schopní manažeři, kteří umějí řídit, rozhodovat, přijímat řešení vycházející z výsledků různých oborů - marketingu, strategie, financí, kontrolingu, lidských zdrojů; nositel titulu MBA musí být schopný udělat syntézu těchto všech prvků, rozhodnout a zařídit, aby jeho rozhodnutí bylo aplikováno do praxe. Kvality, které by mělo studium MBA rozvíjet, jsou kvality vůdce, umění komunikace, adaptability na prostředí, které se mění, schopnost pochopit jinou kulturu, přizpůsobit se v multikulturním prostředí. To jsou prvky, které musí být podle mého v programu MBA posíleny a rozvíjeny z hlediska zodpovědnosti sociální a celospolečenské, všechny tyto elementy musí být v řízení managementu obsaženy.

Liší se evropské programy MBA od amerických? Jaké změny tyto programy prodělávají v poslední době?

Studium MBA je fenomén, který přišel ze severní Ameriky a v Evropě a Asii se rozvíjí. A zda je studium MBA stejné v Americe a Evropě? Musím říci, že tu rozdíl je. Evropský přístup je více orientován na lidi a na chápání kulturních rozdílů. Akcie jako všemocný element, maximální výnosy a zisky firem jako nejvyšší hodnoty, to jsou prvky typické pro management americký. Jediným bohem se stala burza a zapomnělo se, že firma je tvořena lidmi a prostředím, ve kterém existuje. Dodavatelé, klienti, všichni žijí v nějakém sociální prostředí a nic nelze podnikat bez ohledu na tyto skutečnosti. Myslím, že studium MBA se musí integrovat se sociální a společenskou odpovědností, s etikou, což jsou základní stavební kameny pro budoucnost našeho systému a společnosti. Rozvíjet tyto metody lze jen prostřednictvím profesorů, kteří přednášejí. Máme profesory, kteří učí jen finance a strategii, ale bez širších dimenzí, bez návaznosti na další obory. Je třeba, abychom přestavěli způsob, jakým se profesoři připravují, a to tak, aby byli multidisciplinární, aby se adaptovali na vyvíjející se společnost.

Změnit profesory? A jak?

Formou doktorského studia, PhD. Budoucí profesor MBA musí absolvovat ve svém oboru výzkumnou fázi a zároveň se naučit učit. Doktorandi mnohdy procházejí výzkumem, ale pedagogy se nestávají. Je třeba systematizovat přípravu doktorů vyučujících v programu MBA. Namísto toho, aby byli úzce specializovaní na jeden obor, je třeba jejich znalosti rozšířit o další discipliny a dosáhnout toho, že budou schopni tyto všechny obory integrovat. Doktorandské studium tohoto typu lze rozvíjet všude, i na klasických univerzitách, kde existují programy MBA, ale zatím příprava doktorandů zůstává velmi tradiční.

Je studium MBA v Evropě populární?

Zájem o studium v Evropě neklesá, naopak roste, EFMD provádí pravidleně průzkumy a z nich vyplývá, že zájem o studium managementu a řízení je stálý a nepolevuje.

Jakou roli hraje v systému manažerského vzdělávání EFMD?

Je to členská organizace, jejímiž členy jsou školy byznysu, a pak velké firmy, veřejné asociace, evropské instituce. Našim cílem je stát se katalyzátorem rozvoje a posilování excelence v manažerském vzdělávání a v rozvoji manažerského řízení ve světovém měřítku. Pořádáme konference, průzkumy, výzkumy, hledáme cesty, jak vyučovat co nejlépe, máme systém akreditací pro školy, které jsou kvalitní a vysoce účinné, spolupracujeme s OSN ve věci celospolečenské odpovědnosti, o které jsem už hovořil, na principech pro výchovu odpovědného managementu, abychom definovali kritéria řízení co nejlépe.

Máte mezi členy i české školy?

VŠE, to je důležitý člen naší asociace, pak CAMBAS, asociace škol MBA, ale více členů v ČR nemáme. Mimoto VŠE spolupracuje s francouzskou institucí CEMS.

A jak se MBA daří v Asii? Čím se odlišují tamější programy?

EFMD stála u zrodu školy byzynsu v Šanghaji, která pracuje velmi dobře. Chceme v příštím roce v Asii otevřít zastoupení, které nám pomůže získat nové členy v této části světa. Vzdělávání managementu se zde rozvinulo později, o to rychlejší je to proces, bouřlivě rostoucí podniky cítí silnou potřebu kvalitních manažerů. Asie je velmi aktivní, vzdělávání manažerů je bližší spíše evropskému než americkému typu, je orientováno na lidi a osobnosti a na multikulturní přístup.

Jste ředitelem EFMD 10 let...

... a moc se mi ta práce líbí a chci v ní pokračovat. Za dobu, co zde působím jako ředitel, se EFMD poměrně rozrostla. V roce 2000 jsme měli 300 členů, nyní jich máme více než 550 v 82 zemí a snažíme se být velmi aktivní. Máme spoustu projektů v akreditaci programů, udělujeme akreditace podnikovým univerzitám, prosazujeme a rozvíjíme výzkum, abychom hlouběji pochopili, co se děje v našem průmyslu, abychom mohli tomuto vývoji přizpůsobit i manažerské vzdělávání. Máme před sebou ještě hodně práce a to je dobře.

CEMS - The Global Alliance in Management Education

je sdružením prestižních vysokých škol a univerzit, které poskytují manažerské vzdělání. V současné době tvoří CEMS sedmadvacet akademických členů (z každé země může být členem CEMS pouze jedna vysoká škola - v ČR je to VŠE) a zhruba šedesát partnerů z podnikové praxe (převážně velkých mezinárodních firem). Cílem strategické aliance je podpořit rozvoj kvalitního manažerského vzdělávání.

Hlavním projektem je společný navazující magisterský studijní program CEMS Master in International Management (CEMS MIM). Na Vysoké škole ekonomické je CEMS MIM nedílnou součástí magisterského navazujícího studia International Management. V letech 2006 a 2007 byl studijní program CEMS vyhodnocen časopisem Financial Times jako druhý nejúspěšnější mezinárodní evropský magisterský studijní program, v roce 2008 jako třetí a v roce 2009 jako první!

Členské školy spolupracují i v dalších oblastech. Jedná se o zapojení pedagogů do odborných pracovních skupin (CEMS Faculty Groups), hostování učitelů na partnerských školách, realizaci společných publikací a vědecko-výzkumnou spolupráci, spolupráci v oblasti doktorského studia i podporu humanitárních projektů.