Vysokoškoláci si věří. Do řídicích pozic chtějí hned

Čeští studenti vysokých škol mají velké cíle. Svou kariéru si nepředstavují jako postupné stoupání z pozice na pozici, ale spíše jako raketový start.

Vyplývá to z průzkumu, který na zdejších vysokých školách letos na podzim provedla společnost Procter and Gamble.

Na otázku, kde se vidí do pěti let po škole, v dotazníku odpověděl každý třetí student tak, že ve vrcholovém managementu. Takové plány mají přitom podle personalistů či kariérních poradců k realitě dost daleko. Cesta na topmanažerské pozice obvykle trvá deset let.

V prvních letech absolventy ve velkých firmách většinou čeká jen asistentská práce, teprve pak se dostanou na seniorská místa, kde už například vedou vlastní projekty. Stoupání k top pozicím obvykle může začít až následně.

Rychlý postup je minulostí

"Takhle rychle to dokáže možná jeden z deseti absolventů vysoké školy, zbylých devět ale bude mít problém s tím, aby sehnali vůbec nějakou praxi," myslí si Marek Strieborný, obchodní ředitel personální agentury Axial.

"Lidé po škole u nás už dnes zdaleka nemají o práci postaráno. Připadá mi to proto spíše úsměvné," dodává.

Katarina Schapiro, která pracuje jako poradkyně a kouč vrcholových manažerů u nás i v zahraničí, však velkým kariérním očekáváním svým způsobem rozumí.

"Je to dáno tím, že za sebou máme období, kdy bylo možné dostat se nahoru skutečně rychle," vysvětluje. A absolventi v tom podle ní žijí dodnes.

"Stále si myslí , že budou automaticky zařazeni na dobrá místa jen proto, že studovali. To už ale neplatí. Vzdělání je masovější, nemá ho jen elita," zdůrazňuje Schapiro.

Na univerzitách ve Francii nebo v Británii, kde studentům s kariérou také často radí, by se prý k tak velkým očekáváním přihlásilo mnohem méně lidí.

Za nereálně vysokými ambicemi však může být i to, že mladí lidé mají zkreslené představy o tom, co se po nich na vysokých postech bude chtít.

Brigáda specialistu neudělá

"Vědí, že je důležitá praxe, a možná vycházejí z toho, že do toho mohou počítat brigády, které měli při studiu. Ty z nich ale většinou hotové specialisty neudělají," upozorňuje Silvia Raková, poradkyně v oblasti strategického managementu.

Lepší cesta podle ní proto je, když se studenti už při studiu zapojí do speciálních školicích programů. Ty organizují větší společnosti a učí v nich přesně to, co budou od nových zaměstnanců chtít. Tedy například spolupracovat v týmu nebo přicházet s vlastními nápady. Takové kurzy většinou trvají několik měsíců.

"Dalším problémem je, že manažer si dnes říká každý druhý, těch pozic ve vrcholovém managementu ale není zase tolik," říká Raková.

Pro příklad: ve velké firmě se šesti nebo sedmi tisíci zaměstnanci je takových postů třeba sedm.

Část absolventů vysokých škol se tak na vrcholová místa sice podle Strieborného ze společnosti Axial skutečně dostane, musejí si na to ale počkat.

"Důležité řídicí funkce jsou totiž spojeny s určitou životní zkušeností. Člověk, který je zastává, zastřešuje například chod nějakého oddělení nebo podniku s větším obratem. Má za to odpovědnost a musí zároveň vést ostatní," popisuje Strieborný.