Energetika je obor budoucnosti

Celkové počty absolventů vysokých škol rok od roku narůstají. Počet absolventů bakalářských oborů v roce 2009 překročil hranici 30 tisíc (což je téměř dvojnásobek hodnoty z roku 2006). Nejvíce absolventů magisterského studia v roce 2009 vyprodukovaly skupiny studijních programů Ekonomické vědy a nauky (22,8 %), Technické vědy a nauky (21,3 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (16,9 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (11,2 %) a Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (9,5 %). V těchto skupinách studijních programů bylo v roce 2009 připravováno téměř 82 % absolventů VŠ.

Chybějí technici, nebo ne?

Při zvyšující se nezaměstnanosti absolventů vzniká otázka, zda školy připravují žáky a studenty tak kvalitně, aby po ukončení studia obstáli na trhu práce. Jak napovídá studie s názvem Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním-2010, kterou vypracoval NÚOV, míra nezaměstnanosti absolventů magisterského vzdělání v roce po absolvování respektovala v posledních letech obecný trend rostoucí nezaměstnanosti, přesto však s relativně nízkými hodnotami, až letos v dubnu se vyšplhala na 7,0 %. Poměrně vysokou míru nezaměstnanosti překvapivě vykazují technické obory, přestože podniky volají po technicky kvalifikovaných pracovnících. Ozývají se i hlasy požadující regulaci počtu žáků v různých oborech podle potřeb zaměstnavatelů. "Školy by samozřejmě měly usilovat o lepší spolupráci s podniky. Je třeba si ale uvědomit, že při hospodářském poklesu jsou absolventi vždy více postiženi, protože jim chybí zkušenosti a praxe. To, co se teď děje v České republice, probíhá podobně i v ostatních státech Evropské unie a jinde ve světě," upozorňuje ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka. Ale Ing. Jiří Vojtěch, který se v NÚOV dlouhodobě zabývá nezaměstnaností, nutnost státních zásahů zpochybňuje: "Průběh posledních let naopak potvrzuje, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů jen na základě aktuálních potřeb trhu práce. Ty se totiž mohou velmi rychle zase změnit."

Jak to tedy s nedostatkem techniků na trhu práce je? V poslední době se pořádají stále častěji odborné konference a kulaté stoly, kde se řeší problém nedostatku technicky vzdělaných pracovníků zvláště pro energetické obory našeho hospodářství, přetřásá se nechuť dětí a mládeže studovat matematiku a fyziku, vina se přikládá rodičům, školám, učitelům, společnosti... A přitom statistiky ukazují, že i absolventi technických VŠ končí na úřadech práce. Zaměstnavatelé poukazující na nedostatek technicky vzdělaných vysokoškoláků zároveň dodávají, že úroveň technických znalostí potřebných v praxi není dostatečná (někteří poukazují na to, že spíše klesá) a stěžují si na příliš akademický charakter technického vzdělávání u nás.

Spojení firmy a univerzity

Možná by byla na místě užší spolupráce firem a akademické sféry. Inspirací pro mnohé zaměstnavatele mohou být programy, jaké využívají v GE Energy. Informoval nás o nich Dino Caprioni, regionální ředitel pro lidské zdroje, Střední a východní Evropa, Rusko, Společenství nezávislých států: "GE Energy je technologická společnost a pokud chceme mezi konkurencí zaujmout významnější pozici a být číslem jedna, o což se snažíme, musíme být inovativní a stále o krok napřed. A to i v personálních záležitostech a mým úkolem v této společnosti je starat se o pracovníky na všech úrovních: o mladé, kteří právě nastoupili, pak o ty, kteří zde už nějaký čas pracují a posouvají se do seniorních či řídicích pozic, a potom o ty, kteří už seniory a řídicími pracovníky jsou. Abychom z hlediska lidských zdrojů dokázali firmě správně posloužit, musíme tyto tři skupiny optimálně namíchat, využít zkušenosti a potenciál seniorů, motivovat k dalšímu rozvoji střední stupeň a zároveň "dodávat palivo stroji", to znamená získávat mladou krev, nové lidi, kteří jsou stimulem pro ty další dvě úrovně, neboť přinášejí nové myšlenky i poznatky ze vzdělávání, protože v technických oborech jde vývoj stále dopředu, a jsou i potenciální konkurencí pro starší pracovníky. Zkrátka jsou budíkem pro ty starší, aby neusnuli na vavřínech."

K realizaci takových záměrů personalista samozřejmě potřebuje nástroje, iniciativy a programy externího i interního rázu. "Podobné programy, jaké realizujeme v Praze, aplikujeme všude ve světě, kde máme své pobočky," pokračuje Dino Caprioni. "Mladé pracovníky musíme především přilákat a zároveň už mít připraveno, jak je zapojíme a čím jejich zájem udržíme. Externí vztahy udržujeme prostřednictvím centra excelence pro nábor pracovníků, jehož pracovníci mají stálý kontakt s univerzitami - snažíme se spolupracovat s těmi nejlepšími v Evropě a usilujeme o to, aby spolupráce byla oboustranná, neboli pokud univerzity potřebují sponzorství nebo přednášku odborníka, mohou se obrátit na nás. V ČR máme takový vztah s ČVUT, a to nejen díky profesorům, ale i studentům, kteří u nás po absolutoriu začnou pracovat a své poznatky přenášejí zpět na svou mateřskou univerzitu. Rovněž veletrhy pracovních příležitostí, nejrůznější job fairs jsou příležitostí ukázat, co všechno společnost nabízí. Začátkem října jsme se zapojili i do virtuálního veletrhu organizovaného Monster.cz, měli jsme svůj virtuální stánek na internetu, kde mohli zájemci on-line získat informace, které je zajímaly, klást otázky. Udržujeme vztahy i s profesními organizacemi."

Stáže a trainingy

Častým způsobem spolupráce jsou stáže. V GE Energy jsou dvojího typu - studijní a profesní. Při studijních se po dohodě s vyučujícím vypracuje písemný projekt toho, co má stáž studentovi přinést, v návaznosti se pak očekává písemný výstup a hodnocení vyučujících. "O náklady se dělíme s univerzitou, studenti nejsou během stáže odměňování, ale naše firma je ochotna platit třeba cestovné a podobné výdaje. A naši pracovníci se jim samozřejmě věnují, což je další složka našeho podílu na projektu. Profesní stáže jsou určeny absolventům, kteří se zapracovávají do konkrétního oboru. Pokud je přijmeme na stáž, chceme, aby nám něco přinesli a současně aby se aktivně zapojili i naši zaměstnanci, aby zkušenost byla dvoustranná. Další způsob, jakým spolupracujeme s VŠ, je poskytování Gate Cycle, což je software, který umožňuje simulaci projektování a provozu nové elektrárny, popřípadě modelování provozu elektrárny stávající, tedy je to reálný a užitečný studijní nástroj. Od začátku roku 2010 GE Energy darovala 35 licencí tohoto softwaru v celkové (komerční) hodnotě 718 000 USD do pěti zemí (Rumunsko, Polsko, ČR, Maďarsko a Kazachstán). Zde licenci dostalo ČVUT. Vždy se tedy snažíme, aby náš vztah byl konkrétní povahy. Takže i na našem webu zájemci najdou spoustu užitečných informací a navíc tam jsou i nabídky konkrétních pozic, o něž se zájemci mohou ucházet. Jelikož jsme anglicky hovořící společnost, očekáváme angličtinu i od uchazečů o zaměstnání a dosud jsme s tím v ČR neměli problémy."

Význam politických signálů

I Dino Caprioni má pocit, že v ČR je technických kádrů nedostatek, ale tento trend se podle něho začíná přeci jen obracet k lepšímu: "Historicky k tomu poklesu došlo před 20 lety, kdy se Česká republika přeorientovávala na západní způsob života a studenti si hledali uplatnění v oblastech, jako jsou finance a marketing, které byly atraktivnější a představovaly rychlý kariérní postup a rychlé příjmy. I politicky vše bylo zaměřeno na rychlý růst a změny a to ovlivňovalo volbu studijních oborů. Za tu dobu došlo k určité ztrátě technických dovedností u mladé populace. Když debatujeme s personalisty ze strojírenství, třeba ze Škodovky, i oni si stěžují na stávající situaci a říkají, že před dvaceti lety to bylo naopak, bylo tu silné technické zázemí, mohli si vybírat, kdežto teď mají problémy. Mám ale pocit, že se trend pomalu obrací. V prvé řadě je třeba si uvědomit politický aspekt: ta odvětví, která mají politickou podporu, vysílají signál studentům, kam se hlásit - dokud byl signál o podpoře marketingu, obchodu, obracela se pozornost studentů tímto směrem. A možná si lidé začínají uvědomovat, že sektor energetiky je velmi důležitý pro život a že nejde jen o technologie. V GE se snažíme prosazovat přístup, že energetika je součástí života každého člena společnosti a pokud se mladí k nám přidají, mohou se stát spolutvůrci budoucnosti, podílet se na budoucí podobě energetiky a jejím vývoji. Tato generace, které říkám generace tisíciletí, je velmi vázána na sociální život a je tedy ideální, když se i práce stane součástí tohoto jejího zapojení do společenského dění.

Není žádným tajemstvím, že je potřeba, aby každá země zvolila oblast, ve které chce vynikat. Globalizace se projevuje i v soutěžení států, které si navzájem konkurují, takže pro každý stát platí, že nemůže být nejlepší ve všem.Mnoho zemí ztrácí oblasti, v nichž vynikaly, protože jejich politická reprezentace nebyla s to stanovit jednoznačně priority, ve kterých by se chtěla angažovat. Studenti potom umí od všeho něco, ale v ničem nevynikají. Pro GE je talentovaný člověk vždy stejný bez ohledu na národnost a pozitivní stránkou globalizace je to, že takový člověk může být prospěšný po celém světě. Naší snahou je vytvořit takové pracovní prostředí, které budou mladí považovat za místo, kde opravdu chtějí pracovat. Zatím diskutujeme na úrovni seniorního vedení, jak takové ideální místo pro práci vytvořit, a já se ptám: máme k dispozici správný vedoucí tým, který je schopný s touto mladou generací spolupracovat, a když si vychováme mladého vedoucího, bude tím starším kolektivem vedoucích přijat? Jednou mou povinností je tudíž připravovat a školit stávající vedoucí, aby s novou generací dokázali komunikovat.

Tyto generace mají jiné hodnoty a já si uvědomuji, jak už jsem vlastně starý. Můj otec tvrdě pracoval, abych mohl studovat, a já jsem měl pocit, že je mým úkolem studia dokončit a pak pracovat. Když se zeptáte mladých, co pro ně znamená práce, řeknou, že je to jen další životní zkušenost. Já jsem měl v hlavě myšlenku, že musím najít práci dlouhodobou, neboť musím zajistit dostatek prostředků k životu nejprve pro sebe, pak pro rodinu. Jasné cíle, ale také velmi předvídatelný průběh života. Mladí lidé se mě ptají, co jim mohu nabídnout, čím zajímavým obohatíme jejich životní zkušenosti. Přístup a očekávání se změnily a firmy si tento posun musí uvědomit. V GE vytvoříme podmínky, aby byla práce u nás pro tuto mladou generaci zajímavá, a mladí lidé zase zajistí, že GE bude nadále úspěšnou, atraktivní a inovativní společností."

Dino Caprioni

Scott a Julie Brusawovi získali v soutěži "GE ecomagination Challenge: Powering the Grid" ocenění za myšlenku solární silnice z recyklovatelných solárních panelů.