Odchod do důchodu se odkládá všude. V Kuvajtu ze 45 na 50 let

Svět se pomalu smiřuje s tím, že jeho populace stárne. Různé země se s nárůstem počtu seniorů snaží vypořádat po svém. Zatímco vyspělé státy zvyšují důchodovou hranici, v rozvojových zemích se stále snaží přijít na to, jak vytvořit funkční důchodový systém.

Evropa

Průměrný věk odchodu do důchodu se v Evropské unii pohybuje kolem 65 let. Členské státy se však v rámci nových penzijních reforem rozhodly hranici důchodového věku postupně zvyšovat. Hledají totiž způsob, jak se vyrovnat s nízkou porodností a stárnutím evropského obyvatelstva, které čím dál více zatěžuje státní penzijní fondy.

Nejsilnější odezva přišla z Francie, kde proti penzijní reformě, která do osmi let zvýší důchodový věk z 60 na 62 let, protestovaly na tři miliony lidí. Naopak návrh britské koalice, jež se rozhodla od roku 2016 zvýšit hranici odchodu do důchodu z 65 na 66 let, se obešel bez demonstrací.

Francie má přitom nejnižší důchodový věk z celé EU. Důchodovou reformu by potřebovala také proto, že stát v současné době hradí důchody z 85 procent. Soukromé penzijní fondy jsou přitom skoro netknuté. Francouzi je využívají dvakrát méně než Německo. "Je důležité vzít v úvahu, že německé pokrytí důchodů soukromými penzijními fondy je největší ze všech zemí OECD," řekla Monika Queisser, šéfka Oddělení sociální politiky OECD. I Německo se však rozhodlo od roku 2029 zvýšit důchodovou hranici ze současných 65 na 67 let.

Spojené státy

I přesto, že je důchodový věk v USA stanoven na 65 až 67 let, americké úřady podporují své zaměstnance, aby pokračovali v práci i po dovršení penzijního věku. Za odměnu jim nabízejí zvýšení penzijního příspěvku za každý odpracovaný rok o osm procent nad důchodový rámec. Vyšší příspěvky nabízejí v Evropě pouze Portugalsko a Švýcarsko.

Perský záliv

Závidět důchodový systém mohli dlouho Evropané naopak zemím Perského zálivu. Například v sociálně štědrém Kuvajtu odcházejí lidé do důchodu již od pětačtyřiceti let a zajištěnou mají podstatnou část bývalého příjmu.

Letos v srpnu se dokonce objevil případ osmnácti Kuvajťanů, kteří do své země nevstoupili dvacet let, a přesto jim je vyplácen plný důchod.

Také země, jako jsou bohaté ropné monarchie, však cítí, že systém jednou nemusí být udržitelný a přicházejí s "utahováním opasků". Kuvajťanům třeba vláda hrozí, že do roku 2017 se věk pro odchod do důchodu zvýší na padesát let.

V Bahrajnu pak letos začíná fungovat vůbec první penzijní fond, kde si lidé mohou na důchod šetřit. V celém regionu doposud žádná taková instituce neexistovala.

Asie

Asie trpí nedostatkem penzijních reforem. Přitom její populace stárne velmi rychle. OECD předpovídá, že se do 45 let stanou z Japonska a Jižní Koreje "nejstarší země světa" a v roce 2050 bude 400 milionů Číňanů v důchodovém věku.

V Koreji je penzijní systém teprve ve svých počátcích. Národní důchodový systém tam začal fungovat v roce 1988, do té doby měli na penzi nárok pouze státní úředníci, armáda a učitelé. Dnešní národní systém pokrývá důchody 53 procentům lidí. Aby však občané měli na národní důchody nárok, museli minimálně 20 let přispívat do státního důchodového fondu. Proto se první důchody začaly vyplácet až v roce 2008.

Nyní je v zemi 45 procent důchodců, kteří žijí na hranici chudoby. Ti, kteří na důchody nemají nárok nebo nepracovali pro firmy, jež jim zřídily soukromé penzijní fondy, se nechávají živit svými rodinami.

Čína zatím hledá způsob, jak seniorům zřídit fungující důchodový systém. Podle posledního sčítání lidu je v Číně 167 milionů důchodců, z toho kolem 15 procent má přístup k nějaké formě penze. Podobně jsou na tom i Thajsko a Indie.

Schodek Čínského penzijního fondu, který podle odhadů činí 1,3 trilionu jüanu (3,2 trilionu korun), se rozhodla Čína řešit velkou důchodovou reformou.

Kromě zvýšení důchodového věku z 60 na 65 let hodlá posílit firemní penzijní fondy, kam budou zaměstnanci i zaměstnavatelé odvádět větší procento ze svých výplat. Tyto fondy se pro zaměstnance otevřou po dovršení jejich důchodového věku.

Důchody ve světě