Hamburk soudí piráty, poprvé po staletích

Nejslavnější německý středověký pirát Klaus Störtebeker byl na stejném místě souzen před více než šesti sty lety, a dnes má coby hamburská legenda ve městě sochu. Úřady mu setnuly hlavu a vystavily ji pro výstrahu u brány přístavu.

Včera, 400 let po posledním podobném verdiktu, začali v Hamburku soudit piráty znovu.

Nikoli však vlastní. Jako většina moderních námořních lupičů jsou obvinění z Afriky. Deseti Somálcům hrozí až patnáct let vězení za přepadení německé lodi v Adenském zálivu letos v dubnu.

Německo se tak stává druhou zemí Evropy, která v moderní historii - a s nevelkým nadšením - africké piráty soudí.

S piráty na Mauricius

Evropské země i Spojené státy by provinilé Somálce ze všeho nejraději nechaly v Africe. Jak to udělat, ale zatím nevymyslely.

Evropská unie kvůli tomu poslala miliony dolarů Keni s nadějí, že právě tato země bude všechny chycené piráty "sbírat", dávat jim tresty a držet je pak v Evropou sponzorovaných věznicích.

Vstřícně se tvářící Keňané však od září spolupráci náhle ukončili a dokonce propustili devět pirátů s odůvodněním, že sami nemají právo soudit zločiny spáchané mimo keňské území.

Pro Evropu, ale i USA, je to nepříjemná zpráva. Představa, že v jejich věznicích budou končit další Somálci, je pro ně obtížně přijatelná. Kromě Německa má podobný případ na stole i justice v Nizozemsku, kde už Afričany poslali do vězení, a piráti stojí před soudem též ve Spojených státech.

"Strávit tři, pět nebo i sedm let v evropské či americké věznici a dostat pak politický azyl - lepší osud si Somálec těžko představí," popisuje odbornice na pirátství Anja Shortlandová z německého Institutu pro ekonomický výzkum.

O tom, že by se pirátské soudy přesouvaly na jiné území, proto západní státy dál vyjednávají, kromě Keni navíc ještě s Tanzanií, Seychelami a ostrovem Mauricius.

Humanitární soud

Než se něco takového podaří, pokud vůbec, nezbývá ale Němcům nic jiného, než soud dotáhnout do konce. Deset zatčených mužů zaútočilo na německou nákladní loď ve vodách Adenského zálivu. Nizozemské námořnictvo je sice zatklo, ale nizozemské úřady je posléze nechtěly soudit.

Proces potrvá podle odhadů právníků několik měsíců. Soudci už uvedli, že přihlédnou i k obtížné humanitární situaci Somálců. Většina pirátů, kteří byli souzeni v Africe, se rychle vrátila na svobodu.

Co se děje s piráty

Útoků je méně

Mezinárodní námořní úřad uvádí, že piráti v současné době zadržují 23 lodí a přes pět set členů jejich posádek. Počet lodí, které lupiči napadnou, ale oproti loňsku zřejmě klesne. Letos Somálci zadrželi doposud celkem 172 lodí, zatímco za celý loňský rok 410.

Výkupné roste

Částka, kterou musejí majitelé lodí zaplatit, se naopak zvyšuje. "V průměru teď výkupné dosahuje tří milionů dolarů na jednu loď," řekl listu Guardian Roger Middleton, expert na Afriku z výzkumného ústavu Chatham House. "Loni se ustálilo na jednom milionu. Pak ale někteří piráti dostali tři miliony, jiní čtyři miliony, a tak průměr stále roste."

Jaké dostávají tresty

Většina pirátů unikne bez trestu. Letos v červenci přišla Rada bezpečnosti OSN s překvapivou statistikou, podle níž se v regionu Somálska za první půlrok chytilo a následně propustilo 700 pirátů. V prvním novodobém procesu v Evropě byla v červnu pětice Somálců odsouzena v Nizozemsku na pět let vězení.

Protesty
Soud s deseti Somálci obžalovanými v souvislosti s pirátstvím začal v Hamburku. Zadrženi byli v dubnu při osvobozování unesené německé lodi. Proti procesu protestovali před budovou soudu ochránci lidských práv.
foto: REUTERS