Áááááách jo, to byla zase nuda a nic nového jsem se nenaučil, to školení byla teda ztráta času." "Ale já nemám čas chodit na kurzy, já musím pracovat." "To máme chodit na kurz mimo pracovní dobu? No to snad ne! To mě nikdo nedonutí!" Kdo z personalistů nikdy neslyšel něco podobného od svých kolegů, ať hodí kamenem. Přece si dokážeme představit, jak to s firemním vzděláváním chodí. Na vedení nebo v oddělení lidských zdrojů se rozhodne, že zaměstnanci budou proškoleni v tom a tom, v lepším případě se udělá analýza potřeb (nebo i přání) zaměstnanců, vše se zkonzultuje s vedoucími pracovníky a najme se vzdělávací společnost. Ta udělá vlastní analýzu potřeb (a někdy dokonce dospěje ke stejným výsledkům jako personální oddělení) a začíná školit. Ať už se jedná o kurzy jazyků, soft skills nebo odborných dovedností, výše uvedené citáty se objevují ve všech případech. Jak to ale udělat, aby tomu tak nebylo?

Představte si následující situaci. Ilona, manažerka pobočkové sítě firmy na Slovensku a v Maďarsku, potká v kuchyňce Petra z obchodního oddělení. Ten horečně studuje nějaké tabulky velmi připomínající anglická nepravidelná slovesa. "Zítra mám prezentaci u těch klientů z Irska, snad tam nepopletu něco v té angličtině," říká Petr, aniž odvátí zrak od papíru. "V klídku, angličtinu máš dobrou a teď, jak byl ten nový modul, tak tam jsme to všechno zkoušeli," odvětí Ilona, nevědouc, že Petr je zařazený do jiné vzdělávací skupiny. "No jo, jenže ten já jsem neměl, děláme pořád jenom časy a předložky a cvičení z učebnice. A stejně tam usínám." "No počkej, ty mi chceš říct, že jsi nebyl na tom školení, jak jsme trénovali všechna možná anglická oslovení a otázky do publika a každý si měl vymyslet nějaký vtip, který bude během prezentace schopný v angličtině odvyprávět?" podiví se Ilona.

Nereálné? Možná. Nicméně faktem je, že zejména ve výuce jazyků se v mnoha společnostech, které by i třeba chtěly do svých zaměstnanců investovat, rozmáhá nešvar podobný Petrově výuce. Zaměstnanci potřebují angličtinu nebo jiný cizí jazyk pro práci, ale jsou to často úsporné nebo organizační důvody, které je zařadí do velkých nesourodých skupin. Někteří tam umí perfektně mluvit, ale pletou si časy a předložky, jiní zase umí jenom bezchybně vyplňovat gramatická cvičení. Úkol pro jazykovou agenturu, aby se všichni posunuli na vyšší úroveň a byli schopni zvládat plynulou komunikaci v angličtině, se potom zdá nesplnitelný.

Stačilo by přitom málo, neučit studenty to, co nepotřebují. Trochu hanlivě bychom to mohli nazvat balast. Ano, i kvalitní a certifikovaná jazyková agentura může učit balast, protože pokud se bude snažit vyhovět všem najednou, nevyhoví nikomu. Jak to ale udělat, aby byla výuka jazyků přínosná pro co největší počet účastníků? Upřesněte si svoje cíle. Potřebují vaši obchodníci prezentovat před anglicky mluvícími zákazníky nebo s nimi vyjednávat o podmínkách? Potřebují vaše sekretářky vyřizovat agendu po telefonu nebo e-mailem? Potřebují vaši právníci proniknout do nevyzpytatelných britských a amerických právních předpisů?

Kvalitní jazyková škola je již schopna připravit kurzy na míru pro specifické skupiny zaměstnanců - obchodníky, právníky, asistentky nebo vrcholové manažery. Při plánování takového programu je důležité, aby byly odstraněny všechny části výuky, které nejsou pro danou oblast podstatné, vše, co se mohou studenti naučit v obecných kurzech nebo sami. Jen tak se ve zvolené oblasti mohou opravdu posunout na vyšší úroveň. Takový program navíc nemusí stát desítky tisíc. Koncentrací na to nejpodstatnější může firma ušetřit jak drahocenný čas svých zaměstnanců, tak i nezanedbatelné finanční prostředky.

Dobrá rada pro personalisty tedy zní: Nechte si od své jazykové školy vypracovat návrh cílených jazykových programů pro jednotlivé skupiny vašich zaměstnanců. A zaměřte se na to, aby se vaši kolegové jazyk pouze neučili, ale také naučili.

 


Vítězslav Bican
Jazyková agentura Channel Crossings