Mzdy ožily jenom na chvíli. Obavy a šetření odsávají peníze z ekonomiky

Oživení ekonomiky už se začalo projevovat na výdělcích lidí v soukromých firmách. Ani to ale na růst reálných mezd nestačí. Kupní síla obyvatel ale rostla nejpomaleji za posledních dvanáct let. Mzdy totiž začaly klesat ve státní sféře. V budoucnu mají přitom přijít ještě razantnější škrty.Ty na jedné straně sníží schodek státního rozpočtu a nastartují zefektivnění státní správy, na druhé straně ale sníží příjmy obyvatel a s tím i tržby v obchodech a ve službách.

Dobrá zpráva přišla jen ze soukromého sektoru. Firmy mezi červencem a zářím po několika čtvrtletích škrtů opět zvýšily své mzdové výdaje. Sice jen o 1,2 procenta, i to je ale bezmála nových 900 milionů korun měsíčně, které mohou lidé utrácet. Stačí to i na to, aby opět rostl výběr zdravotního a sociálního pojištění. I když pomaleji než rostou ceny.

Nezaměstnanost neklesá

Výhledy kazí ale fakt, že nezaměstnanost zůstává i nadále relativně vysoká a nic zatím nenasvěčuje tomu, že by měla klesat. "S koncem letošního roku a začátkem nového může lidí bez práce spíše přibývat," říká expert na lidské zdroje společnosti PwC Libor Stodola.

"My budeme spíš propouštět. Co vím, tak už několik našich konkurentů skončilo, ostatní také propouští," říká například podnikatel Petr Havlíček, který se věnuje výrobě dřevěných schodů. Většina oslovených firem plánuje zachování stávajícího stavu zaměstnanců. Jen některé pak plánují opatrné nabírání nových lidí - často těch, které v posledních dvou letech musely propustit. "Postupně nabíráme pracovníky zpět, ale je to velmi pozvolné, tak jak pozvolně narůstají zakázky. Nevíme ale, co s tím udělá zadluženost Řecka a dalších států, které do zadluženosti spadnou," popisuje například majitel strojírenské firmy BC Morava Pavel Žerníček.

Ministerstvo financí přitom počítá s tím, že míra nezaměstnanosti v příštím roce klesne o dvě desetiny procentního bodu.

Zítra budou desetitisíce státních zaměstnanců protestovat proti ohlášenému desetiprocentnímu snížení platů. Ve skutečnosti ale půjde jen o zhruba poloviční pokles, některým profesím, například učitelům, totiž platy naopak stoupnou. Riziko propouštění a sociální nejistoty přesto vstupuje i do chování zaměstnanců v soukromé sféře. I ti, kteří by jinak mohli v klidu hledět na čísla o rostoucím průmyslu a na dobré zprávy z německé ekonomiky, mají o svou práci obavy. To je znát jak na tržbách v obchodech, tak na vyjednávání o mzdách.

"Lidé i firmy jsou opatrní a s utrácením nepospíchají," říká mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle. Růst ekonomiky se podle ní do tržeb maloobchodu ještě nepromítl. Vše záleží na tom, jak vláda dokáže vysvětlit škrty v rozpočtu. "Je důležité, aby si občané a podnikatelské subjekty mohli naplánovat spotřebu i náklady," dodává

Jen v málo firmách se zaměstnanci odvažují žádat vyšší mzdy."Odměňování zaměstnanců je nadále pod diktátem finanční krize," popisuje stroze analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj je ale možné, že se peníze do domácností přece jen dostávají. "Podniky ve snaze ušetřit na drahých sociálních odvodech, zřejmě dávají čím dál víc práci živnostníkům místo zaměstnancům. Příjmy živnostníků tak meziročně pravděpodobně vzrostly, což se ale ve statistice o mzdách neprojevuje," odhaduje. Pokud je to pravda, vysvětlil by se tím nesoulad mezi oživením ekonomiky a zaměstnaností.

Reálné příjmy poklesnou

Ekonom Reiffeisenbank Michal Brožka spočítal, jak by to mohlo v příštím roce vypadat. "Šetření na mzdových nákladech ve veřejné sféře v roce 2011 přinese pravděpodobně další zpomalení růstu průměrné nominální mzdy na 1,4 procenta, což po odečtení inflace znamená reálný pokles o 0,7 procenta," předpokládá.

Jak to jde ale dohromady s tím, že prognoza ministerstva financí v příštím roce počítá s růstem reálné mzdy o 0,6 procenta a spotřeby domácností o 1,5 procenta? S tím jak přibývá nejistot, nůžky mezi jednotlivými odhady se otevírají stále víc.

Odhady růstu ekonomiky oscilují mezi pesimistickým odhadem odborářů, kteří čekají růst kolem poloviny procenta přes průmyslníky, kteří čekají jedno procento až po ministerstvo financí, které očekává dvouprocentní růst. Stejně rozdělení na pesimisti a optimisti jsou i analytici. Zatímco Patria Finance očekává růst o 1,5 procenta, Commerzbank věří růstu o 3,1 procenta.

Kupní síla

0,7 %

O tolik mohou klesnout příští rok reálné příjmy Čechů. Firmy neplánují přidávání, stát bude platy snižovat.

6,4 miliardy

Tolik chce stát ušetřit na platech svých zaměstnanců. Znamenat to bude jak propouštění, tak nižší výdělky.

Vítězové a poražení

Rozdíly mezi soukromou a státní sférou se téměř setřely. Veřejným zaměstnancům ve 3. čtvrtletí platy dokonce mírně klesly.