Německo a Rakousko se připravují na české zedníky

Němci a Rakušané se připravují na otevření pracovního trhu pro Čechy a další nováčky v Evropské unii. Do konce přechodného období, ve kterém naši západní a jižní sousedé omezují volný přístup českých zaměstnanců, zbývají sice ještě víc než čtyři měsíce. Ale přípravy už vrcholí.

Tisknou se letáky v češtině a němčině, hospodářské komory a profesní svazy vyjednávají o podrobnostech, chystají semináře pro české a německé podnikatele. Ukazuje se ale, že dřívější obavy z toho, jak laciný český zedník vezme práci tomu německému, jsou liché. Zájem o práci v obou sousedních zemích totiž už roky výrazně klesá.

Poptávka nižší než nabídka

Rakousko a Německo uplatňují do posledního možného termínu - sedmi let od vstupu do EU - výjimku z volného přístupu na pracovní trh jen u některých profesí. O pracovní povolení tak musejí dosud žádat především zájemci ze stavebního oboru, zahradnictví, výroby kovových konstrukcí, čištění budov a podobně.

Jenže zatímco před rokem 2000 byly požadavky na počty pracovních povolení výrazně vyšší, než dovoloval například německý roční limit (víc než 10 tisíc povolení), v posledních letech a především po našem vstupu do Evropské unie byl limit snížen na zhruba tři tisíce povolení za rok a i tak byl ze strany českých zájemců čerpán jen ze třetiny.

"Česká poptávka je v této době už nižší, než kolik je teoretický maximální limit nastavený Německem," potvrzuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Sochor.

Důvodů mizejícího českého zájmu o německý pracovní trh je několik. Ten hlavní má jméno - euro. "Doby, kdy za euro bylo kolem 35 korun, jsou pryč. A stále platí, že prosadit se na německém trhu je náročnější než u nás. Celkové zatížení a náklady tam jsou takové, že přínos pro naše podnikatele a zaměstnance už není výrazný," říká Jiří Halaburt, karlovarský právník a spolumajitel kanceláře Halaburt, Schwarzer & Partner, která se zaměřuje na poradenství na českém a německém pracovním trhu.

Ještě než přišel letošní zhruba devítiprocentní propad stavební výroby v Česku, snižovala zájem Čechů o práci v Německu i předchozí konjunktura v českém stavebnictví. Velké stavební firmy v Česku jako Hochtief, Strabag nebo Swietelsky mají německé a rakouské vlastníky. A zajišťovat zakázky v těchto zemích není pro ně problém.

Šance spíš pro ty menší

Květen, kdy skončí u nás byrokracie kolem vyřizování pracovního povolení, bude podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše příležitostí spíš pro menší podnikatele a kvalifikované řemeslníky v pohraničí. "Ani my ale vcelku neočekáváme nějaký výrazně vyšší zájem o práci v Německu a Rakousku," soudí Matyáš.

Němci počítají s určitým nárůstem dodavatelů stavebních a jiných zakázek právě z českého západu. "Němcům z jihu Bavorska se vyplatí dojíždět kvůli vyšší mzdě za prací do Švýcarska. To samé může po uvolnění úředních bariér zvýšit zájem zas o náš trh z českého pohraničí. I když je pravda, že mzdové rozdíly se postupně zmenšují," potvrdil pro HN pracovník Bavorské podnikatelské komory, který ale není za komoru oprávněn hovořit a nechtěl proto být jmenován.

V Německu, kde je nezaměstnanost zhruba o procento nižší než českých 8,6 procenta a které ještě před několika lety - alespoň v tamních médiích - děsil dumpingový "polský instalatér", už prý nejde z rozšíření volného pracovního trhu strach. "Německo naopak potřebuje kvalifikované pracovníky z celého světa. nyní u nás chybí na 400 tisíc odborníků - a jejich nedostatek se stále zvyšuje," uvedl pro HN výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.

O hrozbě "českého zedníka" pro německý pracovní trh se sice v Německu diskutuje, ale velký příliv dělníků a řemeslníků z Česka Německo podle Bauera ani neočekává.

V řadě profesí už žádná omezení nejsou, pro vysokoškoláky a kvalifikované lidi bylo přechodné období zrušeno loni, v Německu lze od loňska pracovat bez byrokratických bariér při sezonních pracích. Přesto zájem z Česka výrazně klesl. Německo teď potřebuje podle Bauera zahraniční pracovníky třeba ve vývoji a výzkumu nebo ve zdravotnictví a pečovatelských službách.

"Možná že z některých firem, které si nedokážou šikovné lidi udržet, někteří fachmani do Německa odejdou. Ale v našem případě se toho nebojím a nebude to masový jev," reaguje na chystané otevření německého pracovního trhu Jaroslav Tauš, jednatel plzeňské firmy MDS Engineering, zaměřené na přesné CNC obrábění a dodávky pro výrobní linky do automobilek.

Omezení pro Čechy

Obory, ve kterých Rakousko a Německo využily přechodného období

Rakousko

- Stavebnictví
- Terénní úpravy zahrad, parků a sadů
- Kamenické práce
- Výroba kovových konstrukcí
- Pátrací a ochranné činnosti
- Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků
- Činnosti související se zdravotní péčí
- Sociální péče bez ubytování

Německo:

- Stavebnictví
- Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků
- Činnosti v oblasti dekorace interiérů

Omezení volného přístupu na pracovní trh pro Česko v EU z roku 2004

Plných 7 let: (do 31. 4. 2011)

Rakousko
Německo

Neplatí od roku 2004:

Británie
Irsko
Švédsko

Neplatí od roku 2006:

Španělsko
Portugalsko
Řecko
Finsko
Itálie
Nizozemsko
Lucembursko
Dánsko
Francie
Belgie

Více na www.ekonomika.ihned.cz