Evropský parlament včera definitivně schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok. Společenství se tak vyhne provizoriu, které mu hrozilo poprvé od roku 1988. V polovině listopadu totiž zkrachovala jednání mezi europoslanci a členskými státy EU.
Zákonodárci nakonec ustoupili od svých požadavků na citelné zvýšení výdajů a spokojili se se skromnějším návrhem národních vlád, které odmítaly posílat do unijního rozpočtu ze svých státních pokladen více peněz v době, kdy musejí přijímat řadu úsporných opatření. Výdaje EU nicméně nakonec vzrostou o 2,9 procenta na 126,5 miliardy eur, což je ovšem podstatně menší nárůst než v posledních letech.
"Zápas skončil nerozhodně. Hlavní bitva se odkládá," komentoval výsledek hlasování bývalý belgický premiér a nyní europoslanec Guy Verhofstadt.
Parlament se ale svých požadavků nevzdal úplně zadarmo. Členské státy mu nakonec přislíbily, že se europoslanci budou moci zúčastnit jednání o dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020, kde jde o daleko větší objem finančních prostředků. Již nyní je jasné, že národní vlády budou chtít znovu šetřit, ale tentokrát půjde až o stovky miliard eur, zatímco v případě rozpočtu pro rok 2011 to byly jen jednotky miliard eur.
EU nejspíš nebude mít jinou možnost než omezit výdaje na zemědělství, kam v současnosti plyne zhruba 40 procent rozpočtu, nebo na takzvanou politiku soudržnosti. Ta přináší dotace chudším regionům evropské sedmadvacítky, a tedy kromě Prahy i všem ostatním českým krajům.
Pro Česko by její případné změny měly obrovský dopad, který jen zdůrazňuje skutečnost, že v případě rozpočtu pro roky 2007 až 2013 Češi získali nejvíce peněz v přepočtu na obyvatele v celé EU. Země by tak přišla o značnou část unijních dotací.
