Ve stínu bouřkových mraků nad Španělskem, jemuž ratingová agentura Moody's včera pohrozila snížením ratingu, se dnes v Bruselu scházejí šéfové států a vlád členských států EU. Na summitu mají rozhodnout, jak zajistit, aby unie v budoucnu měla stálý mechanismus pomoci státům v potížích, který by však zároveň nebylo možno zneužít.

Cestu ke stálému záchrannému mechanismu mají evropští lídři otevřít jednoduchou a rychlou změnou evropské smlouvy. Tak by se unie po roce 2013, dokdy platí letos schválený záchranný balíček 750 miliard eur, mohla opřít o trvalý a funkční mechanismus určený pro státy ohrožené bankrotem.

Podle listu The Financial Times návrh změny obsahuje pouze dvě věty, ovšem na summitu se čeká boj o každé slovo. Evropští lídři mají ještě v živé paměti vleklou ratifikaci Lisabonské smlouvy, potřebnou změnu proto chtějí prosadit co nejjednodušeji, především tak, aby evropská smlouva nemusela znovu projít referendy.

Vzhledem k citlivosti očekávané debaty zazněly i obavy, že by se vrcholná schůzka mohla protáhnout až do soboty.

"Pokud se evropští vůdci na změně smlouvy principiálně shodnou, nemusel by summit trvat až do soboty, další dohody by mohli delegovat na následující schůzky," říká Piotr Maciej Kaczyński, analytik bruselského institutu CEPS. Podle něj je prodloužení summitu spíše nepravděpodobné, protože by to mělo špatný vliv i na stabilitu eura.

Brzda poslední záchrany

Německo, které jako největší ekonomika drží eurozónu, chce klást větší důraz na to, že nový záchranný mechanismus bude skutečně až poslední záchrannou brzdou, a proto se bude snažit tuto záruku prosadit do znění změny smlouvy. Tato myšlenka však u některých analytiků v Bruselu budí obavy, protože na obecnou zmínku by finanční trhy mohly reagovat testováním, kolik etap je třeba překonat, než se dostanou k oné "poslední hranici".

Kancléřka Angela Merkelová se snaží rozptýlit rostoucí obavy, že Berlín byť i jen uvažuje o vytvoření tvrdšího jádra eurozóny nebo o návratu k německé marce, o čemž spekulují média. "Euro je náš společný osud a Evropa společnou budoucností. Nikdo v Evropě nebude opuštěn," řekla v Bundestagu.

Německou pozici podporuje i Česko. Podle českého premiéra Petra Nečase by záchranný mechanismus měl zafungovat jen v případě, kdy bude ohrožena eurozóna jako celek, nikoli kvůli potížím jediné země. Na včerejším jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti premiér připustil, že existuje vážné riziko, že některé státy se budou pokoušet nový mechanismus zneužít.

Evropští lídři budou diskutovat také o tom, zda nebudou muset navýšit balík 750 miliard eur, vytvořený letos na jaře kvůli krizi v Řecku. Z něho už však čerpá i Irsko, jehož parlament včera využití 85 miliard schválil. A možná z něj bude muset čerpat i Portugalsko či Španělsko.

V kuloárech o eurobondech

Tématem, které není oficiálně na pořadu dne, ale o němž se bude na summitu určitě mluvit, je odpor Německa vůči vzniku evropských cenných papírů. S touto myšlenkou přišli předseda eurozóny, Lucemburčan Jean-Claude Juncker, a italský ministr financí Giulio Tremonti, podle kterých by se z eurobondů mohl financovat záchranný fond.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v úterý jako alternativu vůči těmto eurobondům navrhl použít k financování velkých unijních cílů "projektové eurobondy". Tedy cenné papíry, jejichž výtěžek má jít na jasně určený účel a které - ovšem v podstatně menších sumách - už Evropská unie v minulosti použila například na rekonstrukci regionů zničených živelními pohromami, jako zemětřesením v Itálii a Řecku na přelomu 70. a 80. let.

Nepopulární úspory
Přísné škrty naordinované předluženým členům eurozóny se neprosazují snadno. V Řecku se včera na protest proti úsporám konala další generální stávka. Protestní pochod v Athénách (na snímku) se zvrhnul ve střety s policií.
foto: reuters

Související