Kontrola zaměstnanců versus soukromí: bod pro firmy

Dávejte si dobrý pozor, co máte v pracovní době na monitoru svého počítače. Jestli tam až příliš často bliká modré logo Facebooku, nabídky cestovek, e-shop nebo klipy na YouTube, jste žhavým adeptem na vyhazov. Alespoň podle stanoviska soudu v Jindřichově Hradci.

Od loňského listopadu má Česká republika zřejmě první rozsudek, který dává za pravdu firmě, jež na základě sledování služebního počítače propustila svého zaměstnance. Vedení jedné jihočeské pily totiž zjistilo, že její pracovník tráví většinu pracovní doby surfováním. Spor bude v nejbližší době řešit Krajský soud v Českých Budějovicích.

103 hodiny lelkování

Skrytým sledováním zaměstnancova počítače firma zjistila, že za dobu jednoho měsíce strávil přibližně 103 hodiny prohlížením stránek o autech a motorismu, používal SMS brány, četl bulvár a vyřizoval soukromé e-maily. Vzhledem k tomu, že jeho celková pracovní doba za sledovaný měsíc činila 157 hodin, soukromou zábavou zabil více než 65 procent pracovního času. Dostal proto výpověď na hodinu. S tím ale vyhozený pracovník nesouhlasí a tvrdí, že firma neměla právo skrytě ho sledovat a dát mu kvůli tomu výpověď.

"Ještě jsme se nesetkali s tím, že by některý z českých soudů v podobném případu rozhodl," říká Karel Doležal, jednatel firmy Ryant, která je jedním z největších tuzemských výrobců "sledovacích softwarů" pro firmy. Právě jeho firma sledování zaměstnaneckých počítačů pro pilu prováděla.

"Tento rozsudek je v mnohém přelomový, byť je zatím nepravomocný. Názory na sledování chování zaměstnanců na počítači se totiž velmi různí. Někdy si lidé dokonce mylně myslí, že je sledování počítače nelegální a že jde proti zákoníku práce," tvrdí Doležal.

Soud: Výpověď platí

Právě tímto argumentem se chtěl zaměstnanec pily bránit proti výpovědi. "Tvrdíme, že pokud chce zaměstnavatel sledovat počítač svých pracovníků, musí je na to předem upozornit. Jinak je v rozporu se zákoníkem práce. Skryté sledování totiž zákon nepřipouští," říká Ivo Jahleka, právník propuštěného pracovníka.

"Bohužel, soud zaujal jiné stanovisko, což nás mrzí, ale rozhodně to neznamená, že u toho skončíme. Proti rozsudku jsme se odvolali a teď je věc u Krajského soudu v Českých Budějovicích. A pokud ani tady neuspějeme, necháme, ať rozhodne Nejvyšší soud," plánuje Jahelka.

Nikdo neví, co lze sledovat

Jindřichohradecký soud výpověď potvrdil jako platnou s tím, že nešlo o sledování. Počítačový audit totiž nešpehoval osobnost zaměstnance. Nesledoval jeho údery na klávesnici, nenakukoval mu do e-mailů ani do hesel u bankovního konta. Audit zaznamenával jen navštěvované adresy.

A právě v tom spočívá ohnisko všech nejasností. V Česku totiž prozatím nikdo nedokázal jasně definovat, kde je hranice přípustného sledování a kde je to už za hranou. Advokát Jahelka tvrdí, že stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů, které je součástí soudního spisu, ale prozatím není možné se k němu dostat, nedovoluje ani pozorování navštěvovaných adres.

"Je to chiméra. Zaměstnavatel má právo sledovat, jakým způsobem tráví pracovník čas v práci a jak nakládá s firemním majetkem, což služební počítač bezesporu je," tvrdí Doležal. Sami právníci přiznávají, že problematika sledování zaměstnanců pomocí elektroniky je v Česku nová a pohledy na ni se dost liší. "Setkávají se tu totiž dvě hlediska: právo na kontrolování majetku a využití pracovní doby jde proti právu na soukromí zaměstnance," říká Jaroslav Stránský, právník spolupracující s Českomoravskou konfederací odborových svazů.

O tom, že žádná "kuchařka", jak tyto spory řešit ještě nevznikla, svědčí i pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze z letošního ledna. Soud rozhodl v podobném případu opačně než ten jindřichohradecký: žena v pracovní době surfovala na internetu a dostala okamžitou výpověď. Soud však řekl, že surfování nemělo vliv na plnění jejích pracovních povinností, a proto je výpověď neplatná.

"S YouTube to jde lépe"

Odpověď na otázku, zda je surfování na internetu v pracovní době pro zaměstnavatele zlem, hledají i vědci.

Některé renomované studie totiž ukazují, že není. Například studie, již vytvořili vědci kanadské University of Western Ontario. Vědci zjistili, že lidé, kteří v pracovní době sledují veselá videa na internetu, jsou v práci kreativnější. "Když před sebou máte projekt, kdy chcete uvažovat inovativně, nebo potřebujete pečlivě uvážit určitý problém, dobrá nálada vám k tomu výrazně pomůže," shrnula závěry studie profesorka Ruby Nadlerová.

Za surfování výpověď. Soud se postavil na stranu firmy, která na hodinu propustila zaměstnance kvůli surfování po internetu

Fakta případu

Zaměstnavatel najal specializovanou firmu, aby zkontrolovala, jak zaměstnanci využívají počítače v pracovní době.

1 měsíc

probíhala kontrola (od 1. 9. do 30. 9. 2009)

147,5

Podle kontroly strávil zaměstnanec aktivní prací na počítači v průběhu 21 dnů 147 a půl hodiny.

103 hodin

Podle kontroly zaměstnanec strávil od 1. září do 30. září 2009 neefektivním využitím firemního počítače - surfováním po internetu - 103 hodin.

Z toho například:

29 hodin - "stránky Auto-moto"
22 hodin - "bulvární a zpravodajské stránky"
6 hodin 36 minut - "odesílání SMS a MMS"
5 hodin - "hraní her"
4 hodiny 10 minut - "soukromé e-maily"
1 hodinu 50 minut - "prohlížení obrázků a fotografií"

Na základě výsledků kontroly zaměstnavatel okamžitě propustil zaměstnance pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.

Zaměstnanec se kvůli tomu obrátil na soud. Tvrdil, že své povinnosti neporušil zvlášť hrubým způsobem, že zaměstnavatel neměl právo kontrolovat využití počítače bez předchozího oznámení a že zaměstnavatel nepřípustně zasáhl do jeho soukromí. Nadřízený si na zaměstnancovu výkonnost nestěžoval.

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl ve prospěch firmy. Dospěl k závěru, že firma monitoringem práce na počítači zaměstnancovo soukromí nenarušila a měla právo ho okamžitě propustit.

Případ nyní řeší Krajský soud v Českých Budějovicích.

ADVOKÁT
Odvolali jsme se. Pokud neuspějeme u krajského soudu, necháme, ať rozhodne Nejvyšší soud, říká Ivo Jahelka, advokát vyhozeného zaměstnance.
foto: čtk

Jak se monitoruje používání internetu v pracovní době

Co se dá monitorovat

Aplikace a soubory

Nejrozšířenější monitorovací systémy sledují, ve kterých aplikacích a jak dlouho zaměstnanec pracuje. Vyhodnocují také, jak plný má uživatel pevný disk, což by mohlo naznačovat, že tam má soukromé soubory.

Internetové stránky

V případě internetových prohlížečů monitorovací programy zaznamenávají navštívené stránky a čas, který na nich zaměstnanci strávili. Programy pak podle přednastavené nebezpečnosti různých stránek (například erotika je horší než zpravodajské weby) mohou vyhodnotit, zda zaměstnanec využívá internet přípustným způsobem.

Facebook

U Facebooku jde vyhodnocování ještě o stupeň dál. Zaměstnavatel tu vidí, že dotyčný trávil čas prohlížením fotografií, hraním her, vyplňováním testu a chatováním.

Monitor a hesla

Některé firmy v Česku používají systémy, které jsou v monitorování zaměstnanců na hraně zákona. Jde například o zaznamenávání toho, co se píše na klávesnici nebo co je právě zobrazeno na monitoru. Zaměstnavatel se tak může dostat k heslům či obsahům soukromých e-mailů.

Česko

V Česku se podobným systémům věnuje řada společností. Zhruba se 70 procenty trhu oboru vévodí firma truconneXion.

60 %

Podle loňských údajů Ernst & Young 60 % českých firem omezuje přístup svým zaměstnancům na internet.

77 %

českých firem monitoruje, co zaměstnanci na internetu dělají. Necelá desetina středních a velkých firem nechává zaměstnancům na internetu plnou svobodu.

1 hodina

Ve firmách, které využívání internetu monitorují, tráví zaměstnanci na síti zhruba hodinu denně soukromou činností.

Svět

40 %

Podle globálního průzkumu společnosti IDC, která se věnuje internetovým trendům, nemá 40 % pracovního času tráveného zaměstnanci na internetu nic společného s prací.