Krizi se dalo předejít, rozhodla komise

Finanční krizi, která vypukla v roce 2008, jsme se mohli vyhnout. Mají ji totiž na svědomí špatná rozhodnutí amerických vlád, zanedbaný dohled regulačních úřadů, rizikové chování finančních korporací z Wall Streetu a nedbalost ratingových agentur. Konstatuje to zpráva zvláštní vyšetřovací komise amerického Kongresu, která zkoumala příčiny a okolnosti katastrofy, jež otřásla světovým finančním systémem.

O závěrech vyšetřování, jež budou v téměř šestisetstránkovém dokumentu oficiálně zveřejněny dnes, informovaly včera americký deník The New York Times a agentura Reuters.

"Největší tragédií by bylo, kdybychom přijali často opakované tvrzení, že finanční krizi nikdo nemohl předvídat, a proto jí nešlo zabránit," uvedla komise ve své zprávě. "Pokud přijmeme tuto teorii za svou, bude se vše opakovat."

Podle komise nesou vinu na krizi mimo jiné hned dvě americké vlády, centrální banka a další regulační úřady. Společně dopustily vznik ničivé směsi: poskytování podřadných hypoték, jejich nadměrné seskupování a prodej investorům a riskantní sázky na cenné papíry založené na těchto půjčkách.

Obří výdaje na lobbing

Konkrétně komise ukazuje na bývalého guvernéra americké centrální banky Fed Alana Greenspana a jeho nástupce Bena Bernankeho. První z nich dopustil zamoření trhu toxickými hypotékami tím, že prosadil princip, že se finanční instituce kontrolují samy. Bernanke byl pak slepý vůči problémům, které vyvstaly na trhu s podřadnými hypotékami.

Zároveň komise svaluje vinu na největší ratingové agentury Moody's, Standard & Poor's a Fitch, že právě tyto vysoce rizikové cenné papíry odvozené z podřadných hypoték posvětily a nepromítly do svého hodnocení skutečnou rizikovost těchto aktiv.

Zpráva komise vyzdvihuje také chamtivost finančních korporací, nezodpovědné chování a fatální selhání jejich manažerů. Jako příklad uvádí případ pojišťovacího gigantu AIG, jejž musely v roce 2008 zachraňovat americká vláda a centrální banka, nebo hypotečních obrů Fannie Mae a Freddie Mac.

Pod palbou kritiky se ocitli i regulátoři trhu, kteří nežádali dostatečné kapitálové rezervy bank a přehlíželi jejich riskantní praktiky.

Mimo jiné vyšetřovací komise upozorňuje na fakt, že v letech 1999 až 2008 vydal finanční průmysl na lobbing celkem 2,7 miliardy dolarů (129 miliard korun).

Vina padá i na politiky

Zpráva komise však nabývá i významného politického rozměru. Nejvážnější výtky se totiž týkají selhání americké administrativy. Podle listu The New York Times přitom mohly závěry vyšetřování ovlivnit neshody mezi demokraty a republikány, kteří v ní zasedají. Komise má deset členů. Šest z nich, navržených demokraty, závěrečnou zprávu podpořilo. Tři z republikánských členů hodlají ovšem vydat nesouhlasná stanoviska.

Podle komise selhala vláda předchozího republikánského prezidenta George Bushe, když na propukající krizi reagovala rozporuplně. Zachránila sice na jaře 2008 banku Bear Stearns, pak ale nechala v září téhož roku zkolabovat banku Lehman Brothers. Její pád se považuje za okamžik, kdy krize vypukla naplno. Vláda tak podle komise přispěla k nejistotě a panice na trzích.

Svůj díl viny však nesou i demokraté. Může za to především rozhodnutí administrativy bývalého prezidenta Billa Clintona vyloučit z regulace mimoburzovní obchody OTC (over-the-counter), tedy přímou dohodu dvou stran mimo burzu. Podle komise šlo o klíčový bod obratu vedoucí k finanční krizi.

Kritiku si vysloužil i současný ministr financí Timothy Geithner, jenž dříve předsedal newyorské pobočce americké centrální banky. Podle komise si pobočka nevšimla toho, že banky Citigroup a Lehman Brothers mají potíže. Na druhou stranu ale zpráva uznává, že dohled nad nimi nebyl hlavním úkolem této instituce.

Komise zároveň podle newyorského listu odmítá některé teorie vzniku finanční krize, jež se objevily krátce po jejím vypuknutí. Za krizi prý nemohou nízké úrokové sazby, jimiž Fed reagoval na recesi z roku 2001, ani například agresivní snaha vlády, aby co nejvíce Američanů vlastnilo domy.

"Krize byla výsledkem lidského konání a nekonání. Nemohly za ni matka příroda či selhání počítačových modelů. Šéfové finančního světa a hlídači finančního systému ignorovali varování a neptali se na rostoucí rizika v systému. Šlo o velké selhání, ne o klopýtnutí," stojí ve zprávě.

 

HŘÍŠNÍCI
Bývalý šéf centrální banky USA Alan Greenspan (vpravo) prý dopustil zaplavení trhu toxickými hypotékami. Jeho nástupce Ben Bernanke zase včas nerozpoznal příznaky krize.
FOTO: BLOOMBERG