Může být šedesátník inspirací?

"Jak si udržujete motivaci, abyste byl schopen přicházet s novými nápady a realizoval je?" ptá se mě Gunita Migliniece z Lotyšska.

Moje motivace se za minulých čtyřicet let dost změnila. Podívám-li se do zpětného zrcátka, je mi jasné, že jde o dlouhodobý proces. Jak čas šel, získával jsem nové motivace. Nejsem si jistý, že kdokoliv by byl schopen předvídat oblouk mé budoucí kariéry, snad s výjimkou mých rodičů. Nebyl jsem nadějný student, pravděpodobně kvůli mé nediagnostikované dyslexii.

Rodiče neviděli mé potíže s učením jako omezení. Spíše mi pomáhali hledat mé silné stránky tím způsobem, že mě učili neustále vyhledávat nové výzvy. Úspěchy ve sportu a v mých raných podnikatelských projektech mne naučily, že musím být zvídavý a spoléhat se při řešení problémů na vlastní vytrvalost a tvořivost.

Protože jsem si nevedl dobře ve škole, byl jsem hnán ctižádostí prokázat své schopnosti tím, že jsem v šestnácti letech začal vydávat časopis Student. Mně a mým přátelům tehdy nevadilo, že pracujeme ve sklepním bytě a bez finančního krytí. Neměli jsme žádné zkušenosti s podnikáním a vydavatelskou činností, a proto jsme vrhli do tohoto projektu vše, co bylo v našich silách. Byla to strašně tvrdá práce, zároveň to však bylo zábavné a vzrušující.

Smysl pro legraci a radost z práce, ale i vědomí cíle nás přiměly k expanzi našeho podnikání do prodeje gramofonových desek a k otevření vlastních prodejen. Tehdejší personál vášnivě miloval hudbu, kterou jsme prodávali. Náš další krok, totiž nahrávání desek, se od těch předchozích nelišil. Má láska k hudbě a zájem o lidi kolem ní mi zajistily, že jsem nikdy neměl nouzi o motivaci - to někdy spíše nouzi o peníze!

S recesí pozdních devadesátých let v Británii došlo ke zpomalení prodeje našich desek a projevil se i nedostatek hitů. Podnikali jsme se ztrátou a já se musel rozhodnout, zda naše obchody konsolidovat, anebo se řídit svým instinktem a investovat do nových umělců, jejichž hudbu bychom nahrávali a prodávali. Výkonný ředitel úseku gramofonových desek Simon Draper chtěl vytvořit největší britskou nezávislou gramofonovou společnost. Výsledkem našeho úsilí bylo, že nás hudební byznys zachránil. Síla značky Virgin nám umožnila začít se ohlížet po nových podnikatelských projektech. A to znovu podnítilo mou motivaci.

Se starými i novými podniky jsme rozšířili komunitu zákazníků, což mě vedlo k úsilí učinit z Virgin jednu z nejrespektovanějších obchodních značek. V této etapě se vše začalo skládat dohromady. Různé motivace vedly ke strategii, podle níž budeme zakládat takové podniky s názvem Virgin, které by pohnuly situací na trhu a získaly důvěru potenciálních zákazníků. Často se nám dařily projekty, jimiž jsme si to rozdávali s vedoucími podniky v zavedených odvětvích, které se špatně staraly o zákazníky. Velmi krátce za sebou jsme začali podnikat v letecké a železniční dopravě, finančních službách, fit centrech a hotelech.

A co udržuje mou motivaci v roce 2011? Ony tisíce lidí, kteří pracují pro Virgin a množství lidí ve světě, jež na nás spoléhá. A je to samozřejmě má neutuchající zvědavost a nadšení, jímž inspiruji svůj manažerský tým novými nápady, inovacemi nebo plány podniků, které bych chtěl založit - a to ve zrychleném čase. Kromě přípravy na komety do vesmíru je velkým projektem pro rok 2011 podmořský výzkum pro zájemce z řad neprofesionálů.

Můžete se divit, zda jsou tato dobrodružství vhodná pro muže mého věku - 60 let? Odpověď? Mé základní motivační pravidlo zní: "Tvrdě na věc - a ať to šlape!"

Richard Branson
zakladatel Virgin Group