České úřady častěji pokutují nadnárodní firmy za krácení daně

Zesílené finanční kontroly v nadnárodních firmách, které vloni spustila Česká daňová správa, přinesou do rozpočtu víc peněz. Stále častěji totiž končí doměřením daně nebo vyměřením penále. HN to potvrdil šéf generálního finančního ředitelství Jan Knížek. "Počet i úspěšnost těchto kontrol stoupá," řekl.

Daňová správa se zaměřila na podniky s obratem nad jednu až dvě miliardy, které mají dcery, matky či sestry v zahraničí. Těch je zhruba tisícovka. Úředníci prověřují jejich přeshraniční transakce. Chtějí odhalit případy, kdy spřízněné firmy například pomocí předražených či fiktivních faktur vyvádějí zisk do země s nižší daňovou sazbou. Podle Knížka protečou mezi českými a zahraničními firmami ročně miliardy korun a daňové úniky dosahují stovek milionů.

Kontroly neprovádějí místní finanční úřady, ale oddělení specializované kontroly při krajských pracovištích. Od roku 2012 přejde agenda pod speciální velký finanční úřad pro celou republiku.

Kontroloři chtějí po firmách, aby prokazovaly, že ceny transakcí v rámci holdingu byly tržní. Firmy ale často nevědí jak. Například Česká spořitelna se potýká s tím, že firmy v rámci Erste bank si poskytují těžko ocenitelné specifické služby. "Jde o IT služby a systémy, které jsou navrženy přímo pro naše potřeby. Nelze dohledat na trhu vhodný porovnatelný vzorek obdobných činností realizovaných nespřízněnými společnostmi," řekla Vendula Voláková z tiskového oddělení banky.

V takovém případě se musí cena stanovit podle toho, jaká je obvyklá ziskovost v daném odvětví. Jenže i to je po pádu cen způsobeném krizí zavádějící. "Finanční úřady akceptují, že krize může mít na ceny či na ziskovost společností vliv. Ale je obtížené posoudit, jaký pokles je ještě akceptovatelný," říká David Borkovec, partner v daňovém a právním oddělení PwC ČR.

Úředníci při kontrolách také často zpochybňují, že služba, za kterou česká firma zaplatila zahraniční matce, vůbec proběhla. Dokazovat musí firma. Pokud neprokáže, že služba, kterou si dala do nákladů, skutečně proběhla, musí vše dodanit a zaplatit penále. Nejpodezřelejší a nejhůře dokazatelné je poskytnutí poradenských, marketingových či manažerských služeb.

"Doporučujeme firmám archivovat poštu, prezentace, vést zápisy z jednání. Viděli jsme případy, kdy místní management platil poradenství ve skupině a úřad to zpochybnil. Nezbylo než jako důkaz předvolávat svědky," říká David Zářecký z Ernst & Young. Řada firem si podle něj nyní nechává k "převodním cenám" zpracovat dokumentaci.

Kontroly zpřísnily po celém světě, a proto přibývá případů, kdy českou berní správu upozorní na nesrovnalost zahraniční úřad, který kontroloval jinou firmu v holdingu. Podle průzkumu Ernst & Young mezi 877 společnostmi ve 25 zemích světa vloni podstoupilo kontrolu "převodních cen" dvě třetiny z nich. Zatímco před třemi roky dostala při kontrole penále každá 25. firma, vloni tento osud potkal každou pátou prověřovanou společnost.

Finanční úřady víc dohlížejí na "převodní ceny"

20%

společností dostalo při kontrole transakcí v rámci holdingu v roce 2010 od finančního úřadu penále. V roce 2007 to přitom byla jen každá pětadvacátá firma. Vyplývá to z celosvětového průzkumu Ernst and Young mezi 877 nadnárodními společnostmi v 25 zemích světa. Úřady přitvrzují i v Česku.

Příklad podvodu, na které se úřady zaměřují

Mateřská společnost v zahraničí poskytne "dceřince" v Česku službu a požaduje za to přemrštěnou cenu.

Často se jedná o marketingové, poradenské nebo manažerské služby, které je těžké ocenit. Někdy dokonce firma službu jenom účtuje a přitom ji neposkytne.

Česká firma za danou službu zaplatí požadovanou sumu.

Tím se české společnosti zvýší náklady, a tedy sníží zisk, nebo vznikne ztráta, takže holding nemusí odvádět v Česku daň.

Zisk se přeleje do zahraniční matky. Ta sídlí v zemi s příznivější daňovou sazbou, odvede tedy nižší daň.

Postup úřadů

Finanční úředník přijde na kontrolu. Přitom požaduje, aby firma prokázala, že služba byla provedena a že zaplacená cena odpovídá ceně tržní.

Je na firmě, aby prokázala oprávněnost stanovené ceny. Úřad může doměřit daň nebo ponížit ztrátu, udělit penále ve výši až 20 procent z nezaplacené daně. Nedoplatek se může navýšit sazbou 14,75 procenta ročně (repo sazba ČNB + 14 %). Pokud šlo o úmyslné krácení daně, může podat trestní oznámení.

Přitom může rovněž uvědomit zahraniční daňovou správu.

zdroj: ERNST AND YOUNG, HN