Prvního května se Čechům otevře německý a rakouský pracovní trh. Obě země ale už intenzivně pracují na tom, jak případnou invazi levné pracovní síly omezit. Připravují zákony, které mají trestat firmy za příliš nízké "dumpingové mzdy".

Cíl je jednoduchý - zajistit, aby tamní firmy zaměstnáním cizinců neušetřily a daly raději přednost svým občanům. Zároveň ale budou moci získat z nových zemí EU odborníky, kterých se v Rakousku či Německu nedostává.

Na pozadí projevů politiků o tom, že nic nehrozí a nic se prvního května nestane, už běží intenzivní legislativní práce. Ta, na niž nebyl čas posledních sedm let přechodného období, které si Německo a Rakousko v EU vyjednalo. "Nemáme se ptát, jak můžeme volnému pohybu pracovníků zabránit, ale jak být ještě atraktivnější pro ty nejlepší pracovníky z východní Evropy," nechal se slyšet například saský ministr hospodářství Sven Morlok. Politici obou zemí se ale snaží, aby cizinci byli pro místní firmy co nejméně atraktivní.

Nejdále jsou zatím Rakušané, zákon je již připraven a měl by být do května schválen. Firma, která nabídne práci za mzdu pod "rakouskými standardy", dostane pokutu. Ta poroste s tím, jak nízká mzda to bude a kolik lidí na danou pozici hledá. Při opakovaném zjištění vyplácení nízkých mezd by tak hrozila sankce až 50 tisíc eur.

Rakouské plány inspirují i Němce a už je připraven návrh na zavedení minimální mzdy 7,5 eura na hodinu. Minimální mzdu přitom dosud ani Německo, ani Rakousko nemá. Zákon chtějí stihnout právě do 1. května. Jinak se může stát, že levná konkurence ohrozí německou ekonomiku a zaměstnanost a přibude sektorů s nízkými mzdami. "Alternativen: keine," tedy žádné alternativy neexistují, píše se v návrhu zákona. Minimální mzda by měla být zavedena na jeden až tři roky, aby se mezitím "zmírnily obavy a budovala důvěra". Opatření má německé státní kase ušetřit 1,5 miliardy eur ročně.

Odhady toho, co přesně se stane 1. května, se výrazně liší. Německá vláda očekává letos sto tisíc nově příchozích, některé odhady však předpokládají i to, že na německý pracovní trh přijde milion Poláků. S Čechy se příliš nepočítá, domácí odhady hovoří maximálně o dalších třech tisícovkách k asi patnácti tisícům těch, kteří v Německu pracují již dnes.

Změny zákonů podporují odbory a přidávají se i ty české. "Rakouský návrh snad bude inspirací i pro Česko, protože kvůli dumpingovým cenám práce stát přichází o miliardy korun," říká šéf odborů kovoprůmyslu Josef Středula. "Chyba není v lidech z Ukrajiny, Vietnamu či Mongolska. Zaměstnavatelé často nabízí podmínky, které jsou pro Čechy neakceptovatelné," dodává.

 

Pracovní trh v Německu

1. května 2011

termín otevření německého a rakouského pracovního trhu občanům nových členských zemí EU (s výjimkou Rumunska a Bulharska).

7,50 eura

na hodinu by měla být minimální mzda v Německu, která má zabránit přílivu levné pracovní síly z východu.

100-150 tisíc

cizinců by mělo do Německa po květnu přijít pracovat podle Spolkového úřadu práce.

800 tisíc

zahraničních dělníků nyní pracuje v Německu.

60 tisíc

Čechů pracuje v zemích EU, z toho v Německu asi patnáct tisíc.

1 milion

Poláků by mohlo podle německého centra pro mezinárodní vztahy zvažovat práci v Německu. Nyní jich v zemi pracuje asi 415 tisíc.

 

Zdroj OECD