Úroveň českých patnáctiletých žáků trvale a nebezpečně klesá

Určitě se vám také stalo, že vám kolegové či zákazníci poslali zprávu, která obsahovala mluvnické obraty "aby jsme", "kdyby jste", "aby jsi" apod. Možná jste také zažili situaci, kdy vám číšník u stolu počítal na kalkulačce, kolik je 4x25 nebo 6x10. Nedávno si jeden můj kolega při debatě o výsledcích firmy začal otevírat program Excel, aby s jeho pomocí spočítal, kolik je 13x12.

Jelikož podobných zážitků neustále přibývá, začínám mít stále více pocit, že náš národ poněkud hloupne a že Češi budou mít brzy problém držet krok nejen s Číňany či s Indy, ale třeba i s Poláky a se Slovinci. Takzvaná znalostní ekonomika totiž bude klást na nastupující generaci daleko větší nároky než doposud, takže se obávám, že by se mladí Češi mohli brzy ocitnout na vedlejší koleji.

Nedávno OECD uveřejnila výsledky průzkumu, který se pod zkratkou PISA (Programme for International Student Assessment) uskutečňuje v 65 zemích světa každé tři roky. Průzkum ukazuje, jak se jednotlivé země (přesněji řečeno jejich patnáctiletí studenti) vyvíjejí ve vztahu k ostatním zemím v oblasti porozumění čtenému textu, matematických schopnostech, znalostech přírodních věd apod.

Výzkum pro nás dopadl velmi nelichotivě. Podle výsledků za rok 2009, které byly uveřejněny v prosinci 2010, se Česko zhoršilo nejrychleji ze všech zemí OECD.

Úrovní čtenářské gramotnosti (tedy kritického posuzování a hodnocení textu) patříme do naprostého podprůměru, v matematice a přírodních vědách do průměru. V matematice si ovšem Češi pohoršili oproti minulému testu o celých 22 procent, tedy nejvíce ze všech zúčastněných zemí.

Čeští žáci snad vedou v tom, jak matematiku nesnášejí, což je asi úplně nejhorší informace ze všech, které jsme z tohoto průzkumu dostali. Pro nezbytnost celoživotního vzdělávání se v současnosti je totiž úplně vražedné, pokud žáky od vzdělávání odradíme již v době, kdy chodí do školy. Děti stále více žijí v audiovizuální, a nikoli alfabetické kultuře, a jejich schopnost rozumět složitějšímu textu už dlouhá léta klesá.

Proč ale tato schopnost klesá rychleji než jinde právě u nás, je mi záhadou. Důvodů, které k těmto výsledkům vedou, je celá řada a jejich rozbor zcela jistě přesahuje možnosti tohoto textu. Pokud se ovšem nezmění přístup všech, kdo do vzdělávacího procesu českých žáků a studentů zasahují (mám na mysli jak vzdělávací instituce a učitele, tak i rodiče), budeme se za dvacet nebo třicet let velmi divit, že zaostáváme ve všech oborech lidské činnosti a že nás a naše firmy řídí ve většině případů cizinci.

Uvedu trochu zjednodušený příklad z praxe. Spolupracujeme s jednou globální společností na projektech vyhledávání kandidátů do vrcholných manažerských funkcí. Tato firma se rozhodla, že bude do svých řad přijímat jen velmi chytré jednotlivce. Vytvořili si celkem jednoduchý systém testů (používaných jednotně po celém světě), které umožňují ohodnotit, jak dokáže kandidát rychle rozumět textu a vyhodnocovat na jeho základě dané informace, jak rychle a správně dokáže rozumět numerickým a verbálním úlohám apod.

Vzhledem k neúprosnosti takového síta, kdy uspěje zhruba jeden z deseti testovaných, jsme byli zpočátku k tomuto postupu trochu skeptičtí. Když ale po roce spolupráce vidím úroveň kandidátů přijatých do firmy, je mi jasné, proč k tvrdému výběru společnost přistoupila. Pokud si totiž dokáže tyto lidi udržet, vytváří si obrovský vnitřní potenciál pro inovace, kreativitu a boj s konkurencí.

Velmi se ovšem obávám, že podobným sítem bude procházet stále méně Čechů.

Jan Brázda
řídící partner Constellation executive search

Vede firmu Constellation od října 2009. Kariéru začal v BVV Brno. Řídil aktivity American Express ve střední a východní Evropě. Pracoval i pro firmy Hays Specialist Recruitment a Spencer Stuart. Je viceprezidentem Americké obchodní komory v Česku.