Severoevropské státy odmítají doplácet na nezodpovědný jih

Dělali jsme, co bylo zapotřebí, nemáme žádný schodek rozpočtu, čelíme celkem dobře nezaměstnanosti. Teď ale musíme pomoci zemím, které lhaly a falšovaly statistiky. Mám podezření, že si z nás udělaly dojné krávy, prohlašuje finský europoslanec Timo Soini.

Ten stojí v čele politické strany Praví Finové, která má velkou šanci zvítězit ve finských parlamentních volbách, které proběhnou 19. dubna letošního roku. Program strany je postaven zejména na ekonomickém populismu a odporu proti současným záchranným balíčkům Evropské unie.

Evropská média v minulém roce rozsáhle informovala o nespokojenosti Řeků s vládními škrty či o předpokládaném svržení dlouho vládnoucí politické strany Fianna Fáil v irských parlamentních volbách, k němuž skutečně letos došlo. Málokdo však ví o zahořklosti některých zemí z opatrnějšího severu eurozóny. Typickým reprezentantem těchto nálad je právě Soini.

Odpor veřejnosti ohrožuje stabilitu vlád v Německu, Finsku a Nizozemsku, a to právě v okamžiku, kdy se státy Evropské unie blíží do finální fáze vyjednávání o kýženém balíčku ekonomických opatření. Od balíčku se očekává, že by měl státy eurozóny vyvést jednou provždy z dluhové krize.

Německo, Finsko a Nizozemsko jsou zodpovědné státy s ratingem AAA, dobrými ekonomickými výsledky a musely by také poskytnout větší finanční pomoc, kdyby se musel záchranný systém eurozóny rozšířit. Podle úředníků, kteří se účastní jednání, jsou představitelé právě těchto tří zemí největší překážkou dohody o nové fiskální vládě eurozóny. Od té si mnozí slibují snížení nákladů na půjčky zadluženým státům unie.

Severní blok se sjednotil v otázce odmítnutí jakéhokoliv snížení sazeb záchranných půjček, které bude nutné poskytnout Řecku a Portugalsku, aby se jejich zadlužení dostalo zpět na únosnou míru. Všechny tři země také společně odmítají plán, podle něhož by se měl záchranný fond v hodnotě 440 miliard eur (10,7 bilionu korun) použít na nákup dluhopisů zadlužených států na otevřeném trhu, což by také snížilo jejich náklady na obsluhu dluhu.

Analytici varují, že pokud se politici rychle nedohodnou na těchto naléhavých změnách, může se nakonec dospět k dohodě, která neuspokojí nikoho a už vůbec ne finanční trhy. Právě dnes probíhá první zatěžkávací zkouška. V Bruselu se totiž scházejí lídři států eurozóny k neformální schůzce. Společně by měli probrat návrhy o podobě ekonomické vlády eurozóny, která bude zahrnuta v balíčku opatření. Ten se bude schvalovat na dubnovém summitu EU.

Jak lze vidět z vývoje výnosů dluhopisů, obávají se finančníci nejhoršího. Ve středu vystřelily výnosy desetiletých portugalských obligací nejvýše od doby, kdy tato země přijala euro. Portugalští představitelé vyjádřili rozhořčení nad nechutí tří severských zemí poskytnout pomoc. "Ovlivňuje to stabilitu eura, eurozóny i všech států, které do ní patří," prohlásil v únoru na jejich adresu portugalský ministr financí Fernando Teixeira dos Santos.

Lídři zmíněných tří států se brání tím, že jejich neústupnost je podložena výsledky renomovaných ekonomických analýz. Znepokojující je však pozice těchto lídrů v domácí politice. Nepřízeň veřejného mínění by mohla zahnat všechny tři do kouta. To by způsobilo krach zásadní dohody, která by měla být schválena do konce března.

"Politické podmínky budou v budoucnu ještě složitější než dnes. Rozdíly mezi bohatými a zadluženými státy se budou dál zvětšovat," říká finančník George Soros, který je neformálním poradcem evropských politiků, s poukazem na nutnost rychlého jednání.

Jako evropský pokladník hrálo Německo při bruselských jednáních velmi neochotně hlavní roli. Spolková kancléřka Angela Merkelová se během nich proměnila z tvrdého odpůrce záchranného balíčku pro Řecko na iniciátora nového evropského záchranného systému s rozpočtem 750 miliard eur (18,3 bilionu korun).

Výrokem, že "pokud selže euro, selže celá Evropa", si Merkelová vytvořila manévrovací prostor v Bruselu a zároveň si tvrdými prohlášeními udržela tvář i doma.

To, co mají dnes politici na stole, je z velké části německý návrh. Zakládá se na kombinaci trvalého záchranného balíčku v hodnotě 550 miliard eur (13,4 bilionu korun) s užší fiskální a ekonomickou politickou spoluprací.

Nyní však Merkelová ztrácí podporu na domácí půdě a její iniciativa polevuje. Potýká se s řadou problémů. Její CDU/CSU utrpěla drtivou porážku v zemských volbách v Hamburku a populární ministr obrany musel rezignovat. Navíc se od koaličních partnerů čím dál tím hlasitěji ozývá, aby už Německo v Bruselu neustupovalo. Kancléřkou nastíněná strategie nechat si všechny možnosti otevřené se zdá být dlouhodobě neudržitelná.

ŽENY U EVROPSKÉHO KORMIDLA
Finská prezidentka Harja Halonenová a německá kancléřka Angela Merkelová. I ony mají nyní v rukou osud a směřování celé eurozóny. Trhy jsou z dnešní bruselské schůzky nervózní.
FOTO: REUTERS

Další články FT otištěné v HN naleznete na www.ekonomika.ihned.cz/ft