Soukromé vymáhání v současné době funguje v obrovské míře ve Spojených státech, v menší ve Velké Británii či Německu. Evropská komise v současnosti zvažuje, jaký další postup zvolit, a to zejména v důsledku negativního postoje některých členských států a podnikatelské veřejnosti. V souvislosti s tendencí posílit roli soukromého vymáhání soutěžního práva v Evropské unii HN oslovily několik odborníků s otázkou, jaký očekávají vývoj.
Josef Bejček
profesor právnické fakulty Masarykovy univerzity
Je vhodné jen jako doplněk vymáhání veřejnoprávního. Možné je s obtížemi. Sudičskou kulturu a la USA u nás neočekávám. Kromě jiné mentality a menší advokátní lobby tomu nenahrává ani naše právo. Reálný odstrašovací potenciál má soukromé vymáhání určitě větší než trestněprávní postih kartelů, ale roli ÚOHS jako "hlídacího psa" nenahradí. Zůstane vždy jen soukromým souzením, a nikoliv úsilím majetkově nezainteresovaných vymahatelů o veřejný zájem. Musíme zajistit, aby se nestalo především nástrojem konkurenčního boje velkých proti velkým.
Pavel Dejl
partner Kocián Šolc Balaštík
Nesdílím názor, že soukromoprávní prosazování soutěžního práva u nás neexistuje či že je prakticky nemožné. I když je jednodušší uplatňovat soukromoprávní soutěžní nároky v rámci tzv. follow-on žaloby, kdy existuje pravomocné rozhodnutí ÚOHS, kterým je soud vázán, než v rámci tzv. stand-alone žalob, kdy musí žalobce všechny podmínky svého nároku prokazovat sám a nemůže se opírat o zjištění ÚOHS, přesto i s těmito žalobami si dle mých zkušeností umí český soudce poradit. Stávající právní úprava je pro uplatnění nároků poškozeného soutěžitele (zejména nároků na náhradu škody) dostačující.
Martin Nedelka
partner Schőnherr
Soukromoprávní vymáhání obecně považuji za velmi vhodný prostředek. V českém soutěžním právu však bohužel dosud nemá vybudovanou tradici. Důvodů vidím hned několik. Zejména je překážkou fakt, že v našem právním řádu není institut kolektivního odškodnění, který by poškozeným spotřebitelům umožnil vymáhat škodu hromadně. Mezi další překážky řadím obtížnost či nemožnost získat potřebné důkazy ze správního spisu ÚOHS, nejistý začátek běhu promlčecích lhůt pro uplatnění nároku na náhradu škody a většinou příliš dlouhou délku řízení vedených ÚOHS.
Michal Petr
místopředseda úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
ÚOHS považuje soukromé prosazování soutěžního práva za nezbytný doplněk svých vlastních aktivit, zejména pokud jde o náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním, o které není ÚOHS oprávněn rozhodovat; poškozené osoby tedy v České republice nemají jinou možnost kompenzace utrpěné újmy než tak, že se samy obrátí na soud. Efektivně fungující soukromé prosazování, nejen v otázkách náhrady škody, ale i zákazu protisoutěžního jednání, by nadto ÚOHS umožnilo zaměřit se především na nejzávažnější porušení soutěžního práva, zatímco v ostatních případech by se poškození mohli obracet na soudy.
