V reformě ekonomiky nejvíce pokročily Německo a Švédsko

Německo, Švédsko a Finsko stojí v čele evropských zemí v dosaženém pokroku ekonomických reformních opatření ve srovnání s předchozím rokem. Vyplývá to z reformního barometru za rok 2010, který včera zveřejnila Konfederace evropského podnikání (Businesseurope). Barometr se zabývá ekonomickou kondicí evropských zemí a postupem reformních změn z pohledu 40 národních členských podnikatelských svazů.

Ekonomiky tří nejlépe hodnocených zemí vykazovaly vysokou úroveň produktivity práce, robustní průmyslovou základnu, silnou pozici v oblasti vnější ekonomické rovnováhy a poměrně dobrý stav veřejných financí.

"Česká republika se stejně jako Polsko a Slovensko letos opět umístila na dobrém místě. Těží ve srovnání s průměrem Evropské unie z poměrně dobré konkurenceschopnosti, nadprůměrného počtu odpracovaných hodin na zaměstnance a obecně příznivého makroekonomického prostředí," uvedl analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner, který je současně členem Ekonomického a finančního výboru Businesseurope.

Nejslabší je Řecko a Portugalsko

Mezi nejslabšími zeměmi se znovu ocitlo Řecko, které opět zhoršilo své výsledky v oblastech průmyslové aktivity a exportu, vysoké nezaměstnanosti mládeže a veřejného dluhu. V průběhu roku 2010 nicméně došlo k výraznému zlepšení vládních financí. Portugalsko je v mírně lepší pozici než Řecko. Čelí však výrazným strukturálním nerovnováhám, zejména nevyrovnanosti vnějších ekonomických vztahů, a nízké úrovni produktivity práce.

Mezi velkými členskými státy vykazují Španělsko a Británie nadprůměrný ukazatel HDP na osobu a úroveň produktivity práce. Na druhé straně disponují relativně menší průmyslovou základnou a trpí vysokými schodky státních rozpočtů. Španělsko čelí také vysoké nezaměstnanosti a Británie vykazuje nízkou úroveň soukromých i veřejných investic.

Itálie trpí zase nízkou úrovní účasti obyvatelstva na pracovním trhu, má slabší exportní výkon a vysoký veřejný dluh. Na druhé straně vykázala v roce 2010 dobrý stav vládních financí, nízkou úroveň soukromého a vnějšího zadlužení a vysokou úroveň soukromých investic. Francie vykazuje jednu z nejvyšších úrovní hodinové produktivity práce mezi průmyslovými zeměmi, ale na druhé straně trpí nízkou úrovní využití práce a odpracovaných hodin, nízkou ziskovostí firem, vysokým zdaněním a ztrátou podílu na exportních trzích.

Evropa zaostává za USA a BRIC

Reformní barometr definoval plusy a minusy evropské ekonomiky. Upozornil mimo jiné na přetrvávající zaostávání za ekonomikou Spojených států a za dynamicky se rozvíjejícími třetími trhy, zejména zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). "V nových podmínkách po recesi vykazuje Evropa menší výkonnost než americká ekonomika, která čelí obdobným rozpočtovým a makroekonomickým problémům. Rychle se rozvíjející trhy zemí BRIC vykazují ještě rychlejší zotavení z recese a významně roste jejich podíl na světové ekonomice," uvedla Businesseurope.