Střílet na zloděje povoleno. Ale jen někdy a na některé

Je to už třináct let, co pumpař Rudolf Svoboda vytáhl pistoli na mladíka, který přišel na jeho benzinku loupit. Padl výstřel, lupič dostal kulku do zad - a Svoboda jen těsně unikl stíhání za to, že střílel po prchajícím člověku.

Teď střih do současnosti: majitel sběrny Karel Bašta zranil dva zloděje a sedí šest let ve vězení. A to dokonce za pokus o vraždu - podle soudců totiž nebránil svůj majetek, ale mstil se dvojici, která mu odvážela věci za dvě tisícovky.

To, že se jednalo o pokus o vraždu, konstatoval před dvěma týdny Nejvyšší soud. Ostrá debata, kterou výrok vyvolal, však naznačuje, že většina lidí vlastně ani neví, jak mohou bránit svůj majetek. Kdy je tedy možné postavit se zloději nebo lupiči se zbraní v ruce?

Vzal pušku a začal střílet

Pro pumpaře Svobodu z Olomoucka nakonec vyšetřování i soudy dopadly dobře. Znalci zjistili, že šestadvacetiletý lupič dostal zásah ve chvíli, kdy se otáčel, a ne když už z benzinky utíkal. Pumpař tedy zkrátka jen podle zákona chránil svůj majetek.

Právě tahle zdánlivá drobnost patřila k rozhodujícím důkazům. Důležitou roli hrála i v případě podnikatele v kovošrotu Bašty. Před třemi lety ho varoval alarm, že v jeho firmě někdo řádí. Když přijel na místo i se svou mysliveckou brokovnicí, zahlédl už jen odjíždějící auto. Bašta začal střílet a dva pachatele zranil. Soudci, kteří pak případ postupně dostávali na stůl, se shodli, že už nešlo o obranu majetku, ale o pokus o vraždu.

Proč? Zloději nic cenného neukradli, Bašta střílel chladnokrevně, věděl, co může způsobit, nezavolal lékaře - a hlavně: už bylo po krádeži, zloději ujížděli, a podnikatel je tak chtěl už jen potrestat.

Podle zákona sice může každý člověk před útočníky chránit život i majetek, ale tahle "nutná obrana" má poměrně přísné meze. Především - právnicky řečeno - čin krádeže musí trvat. Tedy pokud člověk použije proti zloději zbraň, pak to musí být ve chvíli, kdy ještě pachatel neutíká. Zadruhé, při vyšetřování může okradenému pomoci, že zloděje varoval a chránil velký majetek. Podobně jako majitel obchodu s fotoaparáty Antonín Král z Kroměříže. Postřelili zloděje, který z jeho výlohy dával do auta přístroje za statisíce korun. Když ho varoval, dočkal se jen nadávek. Tak vzal pušku a prostřelil zloději ruku. Soudce, který Krále později osvobodil, se od diváků v síni dočkal potlesku.

Obrana musí být také přiměřená - tedy nezabít někoho jen kvůli kapesní krádeži. A použít zbraň opravdu ve vážných případech. "Obrana nesmí být zcela zřejmě nepřiměřená způsobu útoku," vysvětluje Josef Kuchta z Masarykovy univerzity v Brně.

Na druhou stranu, podle některých názorů by měla být možnost chránit svůj majetek ještě větší. "Tak třeba já jako žena se stotřiašedesáti centimetry se můžu vždycky proti zloději cítit jako ohrožená," namítá advokátka Klára Veselá-Samková. "V době, kdy policie nedokáže takové zloděje dopadnout, naprosto rozumím těm, kteří po zlodějích střílí," dodává.

Pozor, zlý a nabitý samostříl

Před lety ten příběh plnil stránky novin, dnes už je téměř zapomenutý. Ale přesto nadlouho změnil názor, jak vnímat obranu majetku. Důchodce Oldřich Doskočil, invalida o holích, si do své chaty namontoval čtyři samostříly - dva na kulky, dva s paralyzujícím plynem. Když pak zranily mnohokrát trestaného recidivistu, skončil u soudu pro ublížení na zdraví.

Ovšem odešel jako osvobozený, a navíc i nejvyšší soudci se kvůli tomuto případu rozhodli vydat stanovisko, jak se na samostříly dívat. "Zasažení útočníka takovým obranným systémem nelze a priori považovat za ,vypořádání' se s ním, pokud obranný zásah nevybočuje z hlediska zcela zjevné nepřiměřenosti způsobu útoku z mezí nutné obrany," shodli se soudci.

A navíc nepřímo poradili lidem, kteří o takovém zabezpečení uvažují, aby zloděje včas upozornili, co jim uvnitř domu hrozí. "Lidé si přece také dávají na plot tabulky Pozor, zlý pes," dodává spoluautor nového trestního zákoníku, soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Video: nejrůznější dramatické krádeže můžete zhlédnout na www.domaci.ihned.cz

Nutná obrana

Kdy a jak je možné se bránit zlodějům

Msta je vyloučena

Krádež musí trvat, není možné střílet po zloději, který již utíká, nebo se dokonce mstít několik dní po činu.

Tvrdá obrana proti zbrani

Pokud zloděj hrozí zbraní, může se okrádaný člověk bránit tvrději, než kdyby byl zloděj neozbrojen.

Varování před samostříly

Samostříly a další mechanismy, které mohou zranit, jsou možné. Ale zároveň je nutné zloděje před nimi varovat, třeba výraznými tabulkami.

Rozhoduje i cena lupu

Není možné zranit nebo zabít zloděje, jenž ukradl pouze maličkost, například věc za pár tisíc.

Přiměřená obrana

Obrana musí být vždy přiměřená útoku. Obecně by například nemělo být možné střílet na neozbrojeného zloděje, ovšem záleží na mnoha okolnostech - soud by měl rozhodnout, jak se měla bránit například drobná žena proti mohutnému zloději, který ji doma překvapil.

Příběhy lidí, kteří bránili svůj majetek s pomocí zbraně

Policista zastřelil zloděje automobilů

Nevinen

Olomoucký policista Martin Dudeška se rozhodl zastavit zloděje v autě za každou cenu. A jednoho přitom zastřelil. Předloni v zimě jeho hlídka zjistila, že po Olomouci jedou dva muži v ukradeném autě. Policisté je sledovali, a když za městem přesedali do jiného vozu, Dudeška za nimi naskočil také. Nohy měl venku, jeden z zlodějů ho bil do obličeje. Dudeška pak vytáhl pistoli a zastřelil ho. I proto, že v tu chvíli podle vyšetřovatelů bojoval o život, vyvázl bez trestu.

Na vykradače čekal v chatě samostříl

Nevinen

Sedmasedmdesátiletému invalidnímu plzeňskému důchodci Oldřichu Doskočilovi zloději patnáctkrát vykradli chatu. Až mu došla trpělivost a do chaty nastražil čtyři podomácku vyrobené samostříly. Zloději, který se pak do chaty vloupal, se jedna kulka zaryla do stehna. Doskočil měl pak tři roky problémy s policií a soudy. "Lituji, že jsem ublížil člověku, ale už jsem nevěděl kudy kam," řekl Doskočil při soudním líčení. Nakonec bez trestu - s tím, že samostříly byly přiměřená obrana proti zlodějům. Nedlouho poté tenhle názor potvrdili i nejvyšší soudci.

První slovenský případ po změně zákona

Nevinen

Před pěti lety se na Slovensku rozhodli pro změnu zákona, aby se lidé mohli se zbraní v ruce bránit proti zlodějům, kteří k nim vniknou domů. A první takový případ se zakrátko odehrál: ve Dvoranech nad Nitrou postřelil majitel domu jednapadesátiletého zloděje. Důležité bylo, že zloděj na majitele vytáhl plynovou pistoli. I proto detektivové rozhodli, že majitel před soud nepatří - jen podle nich přiměřeně bránil svůj majetek a život.

Muž bránil zahradu gumovými projektily

Nevinen

Muž z Příbramska se před třemi lety rozhodl, že si ochrání svůj majetek - s pistolí v ruce. Už několikrát se mu někdo vloupal do zahradního domku, a proto přes noc na svém pozemku hlídal. Když se po desáté večer někdo přehoupl přes plot, zamířil na zloděje revolverem, na nějž měl zbrojní pas. Pistoli neměl nabitou ostrými náboji, ale jen gumovými projektily. Zloděj však náhle udělal prudký pohyb, zahrádkář se lekl - a vystřelil. Hlídač vyvázl bez trestu. Zloděj měl totiž jen roztržené koleno, a navíc policisté uznali, že se majitel zahrady mohl bát o život. "Pachatel nepředvídaně reagoval, majitel nemohl ve tmě poznat, že u sebe nemá zbraň," vysvětlili policisté.

Obchodník zasáhl kulkou lupiče

Nevinen

Majitel kroměřížského obchodu s fotoaparáty Antonín Král byl jedním z prvních, kteří se dostali na stránky novin kvůli útoku na zloděje. V roce 1996 se nechtěl jen z okna dívat, jak mu z obchodu pod ním odnášejí zloději zboží za 300 tisíc. Nejdřív na ně křičel, a když neutekli, třikrát vystřelil. Jednomu ze zlodějů prostřelil ruku a hrozilo mu až 10 let vězení. Soudce ale rozhodl, že Král hájil svůj majetek přiměřeně.

Vinen: postřelil zloděje, jde do vězení

Podnikatel Karel Bašta před třemi lety díky výstražnému zařízení zjistil, že v jeho kovošrotu řádí zloději. Bašta na místě zahlédl už jen odjíždějící auto a po zlodějích vystřelil z myslivecké dvojky. Řidičovi se broky zaryly do stehna, dívce - spolujezdkyni vystřelily oko. Krajský soud jej poslal na šest let do vězení za pokus o vraždu, ale vrchní soud mu trest změnil na podmínečný za pokus o zabití. Nejvyšší soud však rozhodnutí zvrátil, a tak šel Bašta na šest let za mříže. Podnikatel totiž podle soudců nebránil svůj majetek - fakticky už bylo po krádeži, škoda byla jen pár tisíc a jako zkušenému střelci mu muselo být jasné, že může někoho zabít. Nebyl rozrušený tak, že by nevěděl, co dělá... Podle nejvyšších soudců proto šlo spíš o vraždu ze msty než o zabránění krádeži.

FOTO: ČTK