Stálo před ruinou vesnické polikliniky u kraje cesty. Gynekologické křeslo, přesněji jeho kostra. Tady nikdo hodně dlouho rodit nebude, pomyslel jsem si. Byl jsem ve vysídlené vesnici v tzv. zóně odcizení, patnáct kilometrů od černobylské jaderné elektrárny.

I dnes, čtvrt století od zatím nejhorší havárie na atomové elektrárně, se člověk při návštěvě třicetikilometrové zóny okolo Černobylu neubrání pocitu absurdity. Svítí slunce, zpívají ptáci, v průzračné vodě říčky plavou velcí pstruzi. Z okénka auta můžete vidět stáda divokých prasat, která se nenechají projíždějícím vozem rušit. Idylu ruší jen tikání Geigerova počítače. Na mostku, ze kterého pozorujete ryby, je úroveň radiace stále více než stokrát vyšší, než je hygienická norma.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se