Řecko, jehož veřejný dluh dosahuje 329 miliard eur (143 procent HDP), bude dříve či později nuceno požádat věřitele, aby mu prominuli polovinu závazků. Lhůta splatnosti těch zbývajících se pak prodlouží, úroky zmírní. Tak nějak vypadá restrukturalizace dluhů - neboli řízený bankrot -, o níž řecká vláda nechce ani slyšet. Zatím ji odmítá také Evropská centrální banka, která se obává, že by na ni tvrdě doplatili držitelé řeckých vládních dluhopisů, v prvé řadě komerční banky.
Realita se však obrací proti Řecku. "Myslím si, že Řecko se bez restrukturalizace svých dluhů neobejde," prohlásil včera Lars Feld, jeden z poradců spolkové kancléřky Angely Merkelové.
Jeho úvaha není ojedinělá. Po včerejší zprávě Eurostatu, že řecké veřejné finance loni skončily schodkem 24,2 miliardy eur (10,5 procenta HDP), zesílily spekulace o blížícím se pádu Řecka. Podle plánu měl být schodek přibližně o jeden procentní bod nižší.
