O agresivitě mluvíme často, často ji i pociťujeme, ale kde má kořeny? Psychologové praví, že agresivní reakce se spouští v ústřední nervové soustavě a že její pravou příčinou je snaha o zachování vlastního života. Zatímco zvíře pudově rozezná, zda opravdu jde o reálné ohrožení, člověku k nastartování agresivního chování postačí pouhá představa. Při řízení auta jsou vjemy předávány do schémat, algoritmických procesů, které se každý řidič v průběhu let naučí. Proto zkušený řidič v klidné dopravní situaci nemusí moc myslet na to, co se kolem něho děje. Jakmile se ale situace nečekaně změní, zapne se "systém dohledu". Ten v případě rozpoznání nové "nealgoritmické" situace reaguje. Popsané pochody probíhají podobně v každém z nás. V evropském srovnání agresivity patří čeští řidiči k průměru. Agresi jiných řidičů vůči sobě samým pociťuje 52 % Čechů. Naopak "agresi vůči jiným" připouští 11 %. Nejhůře jsou na tom Estonci, nejlépe Švédové. Odlišují nás osobnostní vlastnosti ve spojení se zkušeností a vyzrálostí. Klíčová je osobnost. Obsahuje-li vlastnosti kladné, jako jsou obezřetnost a schopnost předvídat, jde zpravidla o dobrého řidiče. Naproti tomu v případě, kdy dochází k disharmonii mezi schopnostmi jedince a jeho vlastnostmi, vzniká obrácený fenomén, kterému se každý z nás nejraději vyhne - problémový řidič.

Zbývá vám ještě 20 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se