Za pravdu budeme považovat nezkreslené poznání nebo měření názorů, postojů nebo chování lidí či firem, jejich motivace apod. podle toho, co je cílem výzkumu. Přitom toto poznání je obvykle zatíženo větší či menší chybou. Podívejme se na to, kde chyby či problémy s pravdou nebo pravdivostí vznikají.

Pro zjednodušení vynecháme případy, kde nepravdu vytváří výzkumník nebo uživatel výsledků, ať již úmyslně nebo neúmyslně. I takových případů je totiž dost, od chybné koncepce výzkumu, špatných indikátorů přes mylnou interpretaci po vědomé falšování nebo záměrnou dezinterpretaci. (Asi jako když jistá politická strana v inzerátech opakovaně tvrdila, že "objektivní" výzkumy jí dávají 13 % hlasů, kdežto ty zaplacené necelých 5 %. Přitom si myslím, že museli vědět, že lžou.)

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se